EGA - Extra 7 (Věrnost jistého...)

Kapitola 7 – Věrnost jistého nesmrtelného krále

Byl to pocit, jako by mě někdo táhl.

Tohle je... svolávání?

Fumu, už je to dlouho, co mě někdo povolal.

Jak si vybavuji, posledně to byl nějaký dvorní mág odněkud, ačkoli teď mi slouží jako vazal. Pokud mi to osud dovolí, tentokrát bych byl rád, aby mě byl svolávající hoden.

Já jsem——král.

EGA - Extra 6 (Žal jistého mága)

Kapitola 6 – Žal jistého mága

„Zlotřilá jeskyně zloděje?”

„Ano, oznámili to v Gildě. Evidentně to je nová kobka, ale odměna za pokoření Pána kobky je 30 zlaťáků.”

„Třicet zlaťáků?!”

Zatímco jsme seděli kolem stolu v nálevně hostince, po skupinkách jsme hlásili výsledky sbírání informací. Zakázka na dobytí nové kobky? Ale stejně, na nově vytvořenou kobku je to celkem pěkná sumička, ne? To pravděpodobně vypovídá o tom, jak si myslí, že by ta kobka mohla být nebezpečná.

„Evidentně už se do ní vrhlo pár družin, ale moc nepokročily. Nejenom že tam je spoustu silných netvorů, ale dokonce se mluví o tom, že je plná miasmy.”

EGA - Extra 5 (Melancholie jistého...)

Kapitola 5 – Melancholie jistého vedoucího gildy

„Abnormality v začátečnické kobce?”

„Ano. Nahlásil to Lufree.”

Když jsem prolistoval hlášením, co se dostalo ke mně do kanceláře, nemohl jsem si pomoct a údivem jsem naklonil hlavu ke straně.

Začátečnická kobka je kobka blízko Riemel a ačkoli už jsme si Pána kobky podrobili, její jádro zůstalo zachované. Kvůli tomu teď kobka spí, ale není mrtvá.

Původně to byla mělká kobka akorát o třech podlažích a všichni netvoři uvnitř byli slabí. Kvůli tomu byla ponechána pod správou riemelské pobočky Gildy dobrodruhů jako cvičiště pro začátečníky. Ačkoli kobky bez Pána kobky už nerostou, dokud se jádro kobky nerozbije, kobka dál produkuje netvory a pasti, takže to bylo celkem efektivní cvičiště.

EGA - Extra 4 (Spása jistého otroka)

Povídka 4 – Spása jistého otroka

V temném žaláři naplněné zoufalstvím byla jediná, kdo ke mně natáhl ruku.



Tento rok byla špatná úroda.

Plodiny na poli uschly a jelikož se nedaly ani jíst, na trhu neměly žádnou cenu. Nastřádáno jsme měli jen málo, ale i tak to na zimu pro pětičlennou rodinu nestačilo.

Když do vesnice přijeli ve svých vozech kupci s otroky, už jsme nemohli nic dělat.

Mám otce, matku, o dva roky staršího bratra a o jeden rok mladšího bratra. Protože rodina potřebovala sílu chlapců, bylo nevyhnutelné, že prodali mě.

Ačkoli jsem řekla 'prodali', není to přesně správně. Přesněji řečeno jsme s kupcem s otroky podepsali smlouvu o dluhu.

EGA - Kapitola 21 (Průměrný Zlý bůh)

Kapitola 21 – Průměrný Zlý Bůh

Jak jsem držela ruku u jádra kobky, poprvé po dlouhé době jsem přidala nové podlaží. Ale tentokrát jsem dělala něco jiného, než co jsem dělala doposud. Do teď jsem podlaží přidávala normálně a jelikož je tohle kobka typu jeskyně, podlaží narůstala do hloubky. Ale tentokrát jsem přidávala podlaží v rozporu s podstatou této kobky.

Poprvé jsem musela zaplatit 30.000.000 MP navíc jako nějaké týrání, ale potom už jsem mohla přidávat podlaží jak dolů, tak nahoru. ...Aach, i když jsem konečně nastřádala tolik many. Ten drak, co jsem tolik chtěla, odchází mimo můj dosah.

Poté, co jsem jednou přidala zvláštní podlaží, byla jsem schopná přidávat další jen za pomoci funkce normálního přidávání podlaží. Nadzemní podlaží nebyla jen místnosti, a tak jsem potřebovala navolit i vnější vzezření, což byla otrava, ale jelikož většina nastavení už byla daná, dokončila jsem to rychle.

EGA - Kapitola 20 (Bitva v chrámu)

Kapitola 20 – Bitva v chrámu Zlého boha

„Anri, jsi tu?!”

Šokovaně jsem se obrátila na Leonoru, co sem najednou vtrhla, zatímco jsme s Tenou a Lili popíjely čaj. Protože jsme se náhodou střetly pohledem, zbledla kvůli účinku mystických očí a začala se na místě klanět. Když jsem nervózně odvrátila zrak, Tena pomohla Leonoře na nohy a já jsem pak Tenu požádala, aby jí taky uvařila čaj.

„N-najednou si projít takovou příšerností.”

„Ř-řekla jsem, že je mi to líto.”

„Ne, no, je to moje chyba, že jsem se ti podívala do očí.”

Povzdechla si Leonora, když se posadila k čaji a popadla dech.

EGA - Kapitola 19 (Taktika hladovění)

Kapitola 19 – Taktika hladovění

Cíle vetřelců, co přicházejí do této kobky, se liší, ale kdybych je měla zhruba roztřídit, jsou tu tací, co hledají peníze, a tací, co hledají slávu.

Pokud se vám podaří porazit kobku, přece jenom dostanete značnou odměnu. A pokud má ta kobky vysokou obtížnost, pak se vaše sláva a jméno rozšíří.

Jak se rozšířily zkazky o Zlém bohu, bála jsem se, že se můj zdroj příjm—... totiž že počet dobrodruhů klesne, ale vážně jsem se nemusela obávat, protože se jejich počet začal zvedat.

Evidentně i gilda začala být nervózní, že v kobce nikdo nepokročil, takže zvedli odměnu.

EGA - Kapitola 18 (Šílená slavnost)

Kapitola 18 – Šílená slavnost

Proměnila jsem vchod do kobky na celkem velký sál. Protože je to také místo, kam házím všechny dobrodruhy v bezvědomí ze všech dalších podlaží, proměnila jsem to na velmi prostorné místo. Je tam dost místa, že by tam lidé mohli pořádat malá shromáždění. Když k tomu přidáte skutečnost, že tam netvoři nemůžou vstoupit, a také skutečnost, že nikdo nebude tak zbrklý, aby šel do kobky naschvál v noci, znamená to, že pozdě v noci tam nebude nikdo, kdo by se vám tam pletl.

...To ale neznamená, že tam můžete pořádat ty svoje zatracený sabaty.

EGA - Kapitola 17 (Dívčí povídání)

Kapitola 17 – Dívčí povídání

„Když už o tom mluvíme, jsi dcera démonického krále, Leonoro?”

„Hm? Jo, správně. Současný démonický král je můj otec.”

Leonora podepsala smlouvu o přátelství, takže jsem ji pozvala dolů do obytné části na čaj... poté, co jsem ji nechala se vykoupat. Smyla ze sebe všechnu tu špínu a krev a přesunuly jsme se do obýváku a popíjely černý čaj, co Tena uvařila.

Ze začátku byla ztuhlá, ale možná si na to postupně zvykla, takže jsme pokročily až tak, že jsme si říkaly jménem. Jenom se mi nedívá do očí. Zdá se, že Aura Zlého boha má okamžitý účinek na zvířata a netvory, co mají silné instinkty, ale démoni a lidé mají silný rozum, takže její účinek je stejně slabý. Na druhou stranu účinek Mystických očí evidentně funguje skvěle a když se střetneme očima, okamžitě padne na kolena. Přemýšlím, jestli bych se měla považovat za šťastného člověka, že nezdrhá. Dávám si pozor, abych se s ní náhodou nestřetla pohledem.

EGA - Kapitola 16 (Dožadování reparací)

Kapitola 16 – Dožadování reparací

Když slečna Leonora zaslechla v trůnním sále ten potlesk, vyburcovalo ji to a obrátila pohled k jeho zdroji – k trůnu. Na trůnu, kde předtím seděl Král Neživota, byla děsivá sešívaná panenka.

No, tu panenku jsem vyrobila já, jelikož jsem měla čas.

Zkusila jsem ji ušít podle Teny, ale z nějakého důvodu mi šití nikdy nešlo, takže to nedopadlo tak, jak jsem chtěla. Snažila jsem se, aby se na ni Tena podívala a řekla mi, co si o ní myslí, ale vážně jsem ji rozplakala. To byl tak velký šok, že taková panenka byla ušitá podle ní, nebo to bylo prostě proto, že se jí bála? To pořád nevím.

EGA - Kapitola 15 (Bitva s posledním netvorem)

Kapitola 15 – Bitva s posledním netvorem

Od toho strašlivého vtrhnutí družiny s hrdinou uběhlo několik dní.

Jejich činy podivně zradily má očekávání a to rozčarování spolu s napětím způsobilo, že jsem měla silný pocit, že jsem svou energii promarnila. Ublížit pánu kobky, aniž by s ním bojovali... Hrdina je strašlivý.

Ti tupci si můžou dál zůstat hrdiny(lol).

Ale uvědomila jsem si jednu věc.

EGA - Kapitola 14 (Přirozený nepřítel)

Kapitola 14 – Přirozený nepřítel

Když nastal den, oblékla jsem si róbu, co jsem měla přehozenou přes tělo, a zamířila jsem do koupelny. Jelikož k automatickému oblékání nedochází, když se róby dotýkám, když jdu spát, přikrývám se místo deky róbou.

Když jsem si opláchla tvář a zbavila se ospalosti, zamířila jsem do jídelny, co byla součást kuchyně, a zjistila jsem, že Tena už je tam a připravuje snídani.

„Ránko.”

„Ach, dobré ráno, paní Anri.”

EGA - Kapitola 13 (Ve slepé uličce)

Kapitola 13 – Ve slepé uličce

Zazněl poplach představující vetřelce.

Tenhle zvuk už jsem dlouho neslyšela, neboť jsem změnila podmínky, aby zazněl, až když se vetřelci dostanou na 4. podlaží. Takže mě to celkem vyburcovalo. Když jsem se v kanceláři posadila do svého křesla a jako obvykle se podívala na vetřelce na obrazovce, spatřila jsem čtyřčlennou družinu.

Dvě z nich byly ženy.

Když jsem zkontrolovala statistiku družiny, našla jsem šokující údaj.

EGA - Kapitola 12 (Zlý bůh, co krade)

Kapitola 12 – Zlý bůh, co krade

Dva dny poté, co jsem odehnala ten průzkumný tým, počet vetřelců najednou prudce vzrostl. Bylo normální, že nás přišly napadnout 3~5 družin denně. A jelikož mě dopálilo pokaždé poslouchat poplach, změnila jsem nastavení, aby začalo zvonit na poplach, až když dorazí do 4. podlaží. Momentálně je 80% vetřelců poraženo na prvním podlaží a většina zbylých padne na druhém podlaží. Jediná družina, co se dostala do 3. podlaží, byl ten minulý průzkumný tým, co se vrátil kobku znovu vyzvat. A do 4. podlaží se nikdo nedostal.

„GYAHHHHHHH!”

„Z-zatraceně... na... na takovém místě...”

EGA - Kapitola 11 (Kobka)

Kapitola 11 – Kobka s málo zákazníky

Osmého dne od doby, co jsem začala spravovat kobku, nás konečně navštívili první dobrodruzi.

V obytné části, jež teď kvůli nově přidaným patrům byla na 12. podlaží, jsem si po obědě vychutnávala čaj, když jsem zaslechla alarm. Král Neživota je stále umístěn na 10. podlaží. Umístila jsem ho tam jako finálního netvora, aby strážil obytnou část, ale jakmile jsem si usmyslela, že později budu přidávat další podlaží, přišlo mi, že 10. podlaží je pěkné a čisté místo na umístění středního netvora. Takže jsem se rozhodla, že nebude od věci, když bude dál ovládat 10. podlaží. Jen tak mimochodem i když tu je střední netvor, nemáme žádného finálního netvora. Tím myslím, že já vůbec nemám v úmyslu bojovat.

EGA - Kapitola 10 (Hikikomori)

Kapitola 10 – Životní styl Hikikomori, start

Jsou to zhruba čtyři dny, co se mnou otrokyně Tena začala bydlet.

Nejprve ji šokovalo úplně všechno, ale zdá se, že si na to konečně zvykla.

Nebo spíš místo „zvykla si” to možná je tím, že se prostě vzdala přemýšlení o všech šokujících a abnormálních věcech.

EGA - Kapitola 9 (První koupě)

Kapitola 9 – První koupě

Zdraví vás ex dobrodružka, Pán kobky Anri.

Usnula jsem při koupeli, takže jsem si myslela, že nastydnu, ale vypadá to, že jsem zdravá jako rybička. Pokud bych měla vypíchnout nějaký problém, pak by to bylo to, že se během spánku evidentně aktivovala ta kletba a nakonec jsem v té koupeli byla s tantou a róbou. Nemůžu se převléct, takže musím zůstat takhle promočená...

No, pokud bych se prošla po venku, tak by to pravděpodobně uschlo, ale protože jsem promočená až na spodní prádlo, tak je to nechutný. To se nebudu schopná koupat déle než 30 minut? Sebrala jsem se, vytáhla jídlo ze svého inventáře a po prosté snídani jsem se přemístila ke vchodu.

EGA - Kapitola 8 (Stěhování)

Kapitola 8 – Stěhování

Dobrý den, tady Anri.

Tohle je trochu náhlé, ale... vyhnali mě z hostince.

Přesněji řečeno mých pět zaplacených dnů v hostinci vypršelo a když jsem požádala o prodloužení, tak mě odmítli.

Sama jsem si toho nevšimla, ale majitelka hostince se strašně bála, takže jsme se pravděpodobně někdy náhodou střetly očima. A ačkoli jsem si myslela, že k tomu zanedlouho dojde, že mě vyhnali takhle brzy, bylo mimo má očekávání.

EGA - Kapitola 7 (Změna povolání?)

Kapitola 7 – Změna povolání?

Už jsou to tři dny, co mě to vrhlo do tohoto světa.

Prvního dne jsem měla spoustu práce jen s tím, abych se dostala do města, a druhý a třetí den jsem vydělávala peníze plněním sběrných zakázek vydané Gildou dobrodruhů. Už po dvou dnech zkušeností jako dobrodruh jsem si uvědomila jednu věc.

Nemůžu přežít jenom plněním sběrných zakázek.

Protože v den, kdy jsem se registrovala, jsem taky zašla do kostela, skončila jsem jenom s jednou zakázkou ohledně sběru léčivých bylinek. Ale druhý den jsem měla čas, takže jsem přijala dvě zakázky.

EGA - Kapitola 6 (Slib)

Kapitola 6 – Slib

Dveře se zavrzáním otevřely a já jimi prošla do Gildy dobrodruhů. Při pohledu od vchodu byla po mé levici vývěska a na ní bylo připíchnuto mnoho papírů, zdálo se, že to jsou zakázky.

Na pravé straně bylo mnoho kulatých stolků a povídajících si dobrodruhů, zdálo se, že jsou spolu v družinách.

A přede mnou byla přepážka s mladou recepční, co mluvila s dobrodruhem. U přepážky za tím člověkem, co mluvil s recepční, byli dva další lidé, takže jsem se rozhodla se za ně také zařadit.

Konečně jsem přišla na řadu, takže jsem přistoupila k přepážce.