OSO - kapitola 7 (3)

Hmm. Všichni na mě zírají. Počkat, toulec mám na rameni, vlasy mám upravené. Ačkoli mi přijde zvláštní se ve VR starat o vnější vzhled, ale mírně jsem se upravil.

„Sluší ti to. Yun, vážně vypadáš lehce.”

„Ooch, Yuncchi, vypadáš jako modelka.”

„Hmm, vypadá to, že můj úsudek nebyl špatný.”

Byl jsem rád, že se mi od těch tří dostalo tak dobré odezvy, ale taky mi bylo trochu trapně.

Lyly možná soucítil s mými pocity, protože ke mně přišel a vzal mě za ruku. „Takže když máš na sobě nové vybavení, pojďme vyzkoušet luk.”

Lyly nás všechny zavedl dozadu za obchod.

Tam bylo 10 metrů široké a 15 metrů dlouhé volné prostranství, co připomínalo střelnici.

„Vytvořil jsem to tu na zkoušení magie a luků. Yuncchi, zkus se trefit do toho terče.”

„Dobrá, pojďme to vyzkoušet.”

Zíral jsem [Jestřábím zrakem] na strašáka s pancéřovým brněním.

Nasadil jsem na nový dlouhý luk šíp a natáhl tětivu. Pravděpodobně kvůli navýšení DEX z nového vybavení to šlo snadněji než před chvílí.

Vypustil jsem první šíp. Šíp vyletěl přímo vpřed a udeřil do středu strašáka, ale pancéřové brnění jej odrazilo. Ale na tom místě po něm zůstala malá prohlubeň.

Vzápětí jsem se pohnul doprava. Vystřelil jsem šíp a i když jsem se pohyboval na jiné místo, udeřil jsem do stejného bodu jako předtím. Třetí jsem vystřelil zleva a také zasáhl stejné místo. Tentokrát se prohlubeň na ocelovém plátu prohloubila.

Čtvrtý, pátý... stejným způsobem jsem střílel zleva a zprava. Šestý, sedmý, osmý, devátý, desátý, ačkoli to bylo jen pomalu, neustále jsem ukračoval doleva a doprava, zatímco jsem střílel. Můj postoj to nijak nenarušilo.

Po osmnácti šípech jsem dokázal prorazit kovovým plátem. Spustil jsem luk a zhluboka si vydechl a pro sebe si zamumlal vlastní dojmy: „Myslím, že to je dobré. Předtím jsem nebyl schopen prorazit železo.”

„Prorazil jsi železo jen za pomoci šípu. Střílet za pohybu je pro lidi, co útočí z dálky, technika vysokého řádu, Yun.”

„Navíc všechny šípy střelila do stejného bodu. Yuncchi má celkem vysoké DEX.”

Jak mi to řekli jak Magi, tak Lyly, bylo to trapné.

A zatímco si Cloude založil ruce na hrudi, mumlal si: „REC hotovo, SS uděláno, název složky: Černá bohyně války. Hotovo, uloženo a ukryto.”

Slyšel jsem něco děsivého. Nevědomost je blažená. Pohněme se trochu s tou konverzací.

„Děkuju, že jste mi vyrobili tak skvělou zbraň a zbroj, Lyly, Cloude.”

„Tím se netrap. Rád vyrábím věci vlastníma rukama.”

„Lyly, těším se, že budu tvým pravidelným zákazníkem. A Cloude. Mužské šaty a nepoužiješ moje jméno, to jsou moje podmínky.”

Lyly vypadal, že má radost, a Cloude pozvedl ramena na protest. A taky Magi, co se na nás dívala, jako kdyby viděla něco příjemného.

„Takže teď ta věc, o které jsem s vámi třemi chtěl mluvit. Za pomoci techniky 《Očarování schopností》 Smyslu [Čarovných umění] jsem proměnil materiál na předmět.”

Ukázal jsem jim Očarované kameny a Magické drahokamy.

To, že očarování útočnou magií spotřebovává velké množství MP a že existuje možnost, že schopnosti vyššího řádu se nedají použít, pokud materiál nemá adekvátně vysokou úroveň. Vyjádřil jsem svůj názor a popsal, co si myslím.

Když jsem skončil s vysvětlením, jako první vyjádřil pochybnost Lyly: „Hmm. Co účinnost? Jakou to dělá škodu? Když má hráč hůlku nebo hůl, dostává dodatečnou korekci škody. Jak to je u očarovaných Magických drahokamů?”

Vnímavý Lyly kladl velmi rychle jednu otázku za druhou. Jako tesař znal mnoho uživatelů magie, co používali hůlky a hole, a proto se zeptal. Ale já na to nedokázal odpovědět.

„Ve skutečnosti jsem to ještě nevyzkoušel. Takže mohl bych to provést tady?”

„Jasně, zkus zamířit na strašáka.”

Luk jsem uložil do inventáře a místo něj vyndal magické drahokamy. Držel jsem je v levé ruce.

„——《Bomba》!”

Další jsem si vzal do pravé ruky, nakročil do pozice hodu.

V reakci na klíčové slovo začalo z Magického drahokamu sálat světlo. Ale drahokam v mé pravé ruce nebyl jediný, co se rozsvítil. Těch devět drahokamů, co jsem měl v levé ruce, také zareagovalo.

„Kruci... k zemi!”

Okamžitě poté, co zazněl Cloudův křik, všechny drahokamy, co jsem měl v rukách——explodovaly.

Po výbuchu nás zahalil hustý dým, ale nějak se mi podařilo přežít.

Okolí epicentra označovaly hnědé spáleniny, část obchodu byla zničená.

„Kaf, kaf... nemožné, spontánní výbuch.”

„Uuu, motá se mi hlava.”

Jelikož jsem byl přímo v epicentru, po několika magických výbuších mé HP jen stěží přetrvalo. Kdybych se nepřevlékl do nového vybavení, tak bych byl určitě mrtvý.

Lyly, co stál nedaleko, také utržil trochu škody.

„Magi, jsi v pořádku?”

„Ano, Cloude mě držel dole.”

„Lepší by bylo říct, že jsem tě zaštítil. Ale to bylo vážně okázalé. Kárání přijde později, nejdřív se podívej, jak vypadáš.”

He? Ze rtů se mi vydral hloupý zvuk.

Podíval jsem se na sebe, levá polovina vnějšího pláště naprosto zmizela. Spodní díl a kraťasy byly roztrhané, takže působily pikantně. Můj levý bok a levá půlka byla naprosto odhalená.

Jelikož jsem měl ženské tělo, odhalení bílé kůže bylo strašně trapné.

V reálu jsem muž, ale i když to nebylo moje originální tělo, stejně to nebylo nic dobrého.

Ačkoli jsem se okamžitě zakryl rukama, ty trhliny byly velmi široké a bylo zbytečné se je snažit takhle zakrývat.

Jak Cloude viděl moji reakci, dál zíral. Klik. Ozval se zvuk spouště. Co přesně teď vyfotil?

„Lyly má také potrhané oblečení.”

„Hmm. To je pravda. Celé moje tělo utržilo menší zranění.”

Zkontroloval jsem své vybavení, má nová zbroj byla celá poničená, i když byla zbrusu nová...

„Aby tu zbroj poničilo deset začátečnických kouzel... nemožné.”

„To nemusí být pravda. Existuje bonus za řetězení stejného typu. A při současném výbuchu došlo ke combu. Míra škody se každou ranou zvětšovala, není to tak nemožný fenomén. Navíc to zranilo jenom mě, protože jsem byl přímo u toho.”

Zatímco jsem se zakrýval, vyndal jsem lektvar a uzdravil se.

„Vypadá to, že potřebujete věci na převlečení. Můžete se převléct do tohohle.”

To, co Cloude vyndal, bylo... námořnický stejnokroj a námořnická vojenská uniforma.

„...ty, není to tak, že po mě chceš, abych si oblékl ten námořnický stejnokroj?”

„Špatně. Námořnický stejnokroj si vezme Lyly. Ty máš tu vojenskou uniformu.”

„Jasně. Dej mi to, převléknu se.”

„Tobě to nevadí?! Jsi muž, ne!”

„Nevadí~ Jelikož je to hra, tak bychom si měli trochu zablbnout.”

Jak to Lyly řekl, šel se do soukromé místnosti převléct do námořnického stejnokroje. Když se vrátil, šel jsem se tam převléct já. Námořnická vojenská uniforma celkově působila velmi upraveně. Spontánně jsem přijal spodní díl, byly to kalhoty, a cítil jsem tu náladu, kterou ty šaty navozovaly. Zkusil jsem si ruce složit za zády.

„Převlékl jsem se. Lyly, ehm... omlouvám se, že jsem tím výbuchem způsobil takový zmatek.”

„Haa, hrát si na zemi s rachejtlemi je nebezpečné. Ale něco takového se v hrách nevidí.”

Ačkoli dva lidé byli optimističtí, Cloude si v tichosti překřížil ruce na hrudi. Jeho postoj byl nádherný, ale jak tam tak v tichosti stál, bohužel byl velmi zastrašující. Prosím, řekni něco.

„Haa, je to smutné. Roztrhala jsi to, hned jak jsem ti to předal.”

„...ehm, omlouvám se.”

„Hned vám vybavení spravím. Yunin vnější plášť se spraví automaticky. Ale ostatní musím opravit, to samé platí o Lylyho vybavení, co utržilo souběžnou újmu. Jelikož jsi za to zodpovědná, tak zaplatíš za opravy.”

„To ne, není to zase tak...”

„Ne, to je v pořádku. Jsem za to zodpovědný, tak mě to nech zaplatit.”

Nic se nezměnilo na tom, že jsem ho do toho zatáhl, proto to zaplatím.

„Dobře, máš skvělé odhodlání. Opravy Lylyho obchodu budou zhruba 300k. Oprava tvého oděvu 150k, oprava Lylyho celé zbroje 350k, dohromady 800k.”

Nemožné. To si nemůžu dovolit! Není možné, abych to zaplatil. Teď nemám dost peněz! Po kůži mi začal téct studený pot.

„...Nemám dost peněz. Nemám dost peněz, abych opravil obchod.”

„...utratit 2M jen za pár dní, to je samo o sobě úžasné. Yun.”

„To se nedá nic dělat. Pokud mi dovolíš dát fotky v tomhle oblečení na blog, tak zaplatím částku, co ti chybí.”

Tímhle to bude levnější. No, pokud to bude jenom jedna nebo dvě fotky.

„...no, dobře.”

„Lyly, zaujmi postavení! Yun, slož si ruce za zády! Hodlám fotit, dokud nebudu spokojený.”

„Ech, ach, hej, počkej...”

Momentální situace se strašně vystupňovala a Cloude pořídil spoustu fotek. Později mi poslal památeční fotky. Já je nepotřebuju!

„...fu, už je to dlouho, co jsem se tak nadřel.”

„Hurá za vaši pracovitost, Yun. Ty taky, Cloude, měl by ses trochu mírnit.”

Magi s radostí sledovala naše focení. Uprostřed jsem to také vzdal a dál dělal to, co mi Cloude řekl. Ech? To nemá s fotkami co dělat, ne?

Zrovna teď se moje poničená zbroj sama opravovala, zatímco spotřebovávala moje MP. Co se týče ostatních dílů, Cloude je spravil. Kapsy jsem měl zase prázdné, nezůstal mi ani halíř.

„Takže jsme odběhli od hlavního tématu. Yuncchi, co hodláš dělat s těmi Očarovanými kameny a Magickými drahokamy?”

„Chci je předat svým známým, aby mi sdělili svoje dojmy, a pak se je pokusím prodat v obchodě. Ale jelikož je výroba Magických drahokamů únavná, pravděpodobně si je nechám pro vlastní použití.”

„Tak pojďme na naši standardní rutinu, je čas rozhodnout o ceně. Na trh ji uvedeme za průměrnou cenu všech. Pokud se nám to nebude zdát správné, tak to upravíme. Kolik za Očarovaný kámen?”

Jak to Magi řekla, všichni řekli svoji cenu po směru hodinových ručiček, jak kdo seděl.

„Za mě 5.000G.”

„10.”

„Tak já říkám 10k. Co ty, Yun?”

„Ech? Řekl bych... 5.000G?”

„Takže Očarovaný kámen za zhruba 7.500G? Za spotřební zboží na bitvy s bossem to je rozumné. Pokud se trvání účinku prodlouží, tak se cena zvedne.”

Já toho o cenách moc nevím, ale takhle to je?

„Takže co Magický drahokam?”

„ „ „50” ” ”

Názor těch tří byl naprosto souhlasný.

„...no, hodlám ho používat jenom já. Nevím, jakou to má hodnotu, ale vážně to má takovou cenu?”

Budu je dál dělat pro vlastní použití, ale nemyslel jsem si, že to má až takovou cenu.

„No, cena závisí na typu magie. Zranění při deseti bombách tě skoro zabilo. Kdyby se takové sebevražedné bombardování užilo v zadním voji, tak si myslím, že by to určitě všechny rozmetalo.”

Aach, 50kG za ohňostroj, co vyletí ze země.

„A taky pokud budeš moct jediným počinem použít magii obranného typu, myslím, že by to mohlo být užitečné, když je třeba okamžitého účinku. Zdá se, že se Magické drahokamy aktivují zhruba pět sekund po odříkání klíčového slova. Mezitím je možné je odhodit. Podle toho, co jsem viděl, jejich nevýhoda je, že místo zamíření se aktivují od samotného drahokamu.”

„Hmm. Vážně nemám pocit, že by to byla nevýhoda. Možná je možné instalovat aktivační spínač? Mohl bys udělat něco jako pasti, ne? Něco jako bomby a miny.”

Nedokážu si představit, že by na zemi leželo 50kG. Kruci, podle toho, co jsem slyšel, mám pocit, že je to užitečnější proti hráčům než netvorům.

Vlastně když jsem to později zkontrolovat, zdá se, že je možné předem nastavit něco jako spínač.

Zdá se, že Magické drahokamy zůstávají v mém majetku, i když je dám z ruky. Ačkoli to bylo praktické, měl jsem pocit, že by bylo těžké pracovat s více najednou. Musím zužitkovat tu lekci, co jsem dostal při náhodném výbuchu, a dát každému drahokamu vlastní heslo. Upřímně to bude otrava. Rozhodně na ně zapomenu.

„Haa, hodnota zlata tak nějak zůstává stejná. Eech, jsem švorc, takže si nemůžu nic koupit.”

„To nevadí. Pokud potřebuješ peníze, tak mi je přines. Přijmu Očarované kameny do komise spolu s lektvary.”

„Tak až si vyslechnu pár dojmů, pár přinesu. Omlouvám se, že jsem vás dneska obtěžoval, a děkuju za poradu,” řekl jsem nakonec a odešel z Lylyho obchodu.

Jen tak na okraj, večer toho dne——mi přišla fotka, jak jsem převlečený (i když jsem vážně muž) do námořnické uniformy se zmateným výrazem, když mě Lyly v námořnickém stejnokroji s širokým úsměvem objal.

Byla to vážně povedená fotka a jelikož by byla škoda ji vymazat, neudělal jsem to. Kosplay může být překvapivě zábavný.
-----------------------------------------------

~ A zase švorc. V podstatě pořád. ~


Hlavní stránka novely
Seznam postav

<Předchozí>...<Následující>