OSO - Kapitola 0

Prolog – Tester a začátečník

V lese; bylo slyšet zvuky několikerých kroků šlapajících po listech. Ty zvuky se blížily k nám.

„Sestři, podporu, prosím!”

„Rozumím. 《Očarování》—útok, rychlost.”

Všimli jsme si jich okamžitě. Abychom se připravili k bitvě, posílili jsme si statistiku, a čekali, až se nepřítel přiblíží.

Brzy nato se objevily tři opice pokryté tmavě hnědou srstí a se zdeformovanými pažemi – smečka Drtících lidoopů. Paže měly dlouhé a drobné, ale pěsti těch opic byly tvrdé jako kámen. V očích nebyla vidět žádná inteligence a jak zvedly paže vysoko nad hlavu, vydávaly podivné skřeky.

Poté, co na nás první skočila a zaútočila, zbylé dvě ji následovaly stejným způsobem.

„Já si vezmu dvě! Zdržuj tu třetí a získej mi trochu času!”

„Jasný!”

V reakci na instrukce jsem vytáhl svou zbraň – luk, zamířil na opici vzadu a vypustil šíp.

Vypuštěný šíp zasáhl místo za ztvrdlou částí paže a zabodl se hluboko do ramene. Přitom opice bolestí zavřeštěla a stáhla se. Zatímco jsem si mezi sebou a útočící opicí udržoval odstup, dál jsem v pravidelných intervalech střílel šípy a dával si záležet, aby se soustředila na mě.

Dvě zbývající opice, co měla na starosti moje kolegyně, se po ní sápaly a mlátily ji svými dlouhými předloktími. Moje kolegyně byla klidná a připravená na svou kořist, bránila se dlouhým mečem, co měla v ruce. Mrkl jsem po ní, abych se ujistil o jejím bezpečí, a posoudil jsem, že se bez problémů dokáže vypořádat se dvěma opicemi najednou. Jako vždy jsem obdivoval šikovnost děvčete, co se vždycky natáčelo do mého zorného pole.

„Haa— 《Pátý Příboj》!”

Nalákala opice k sobě a jakmile vstoupily na dosah jejího útoku, aktivovala své umění.

Jelikož se na zvířata neustále valily rány mečem, jejich HP zobrazující se jim nad hlavou se neustále snižovalo, až opice úplně zmizely.

Vždycky, když jsem to viděl, ty ostré seky na mě zapůsobily, a tentokrát jsem dokonce zapomněl, že ještě pořád bojuju se zbývající opicí.

Ačkoli se mi podařilo vyhnout se opičí paži jako kladivo, trochu o mě zavadila a já se z toho nárazu zapotácel a spadl na zadek.

Jak jsem na tu opici ze země vzhlížel, zdálo se, že je větší než já. Znovu zvedla své ztvrdlé paže nad hlavu, připravila se jimi kdykoli máchnout dolů. Jak jsem to viděl, pevně jsem zavřel oči a stočil se do klubíčka. Ale náraz z útoku nepřišel.

„A...hotovo.”

Ten suchý komentář mě přiměl zase pomalu otevřít oči. Přede mnou byla drolící se opice a dívka se zářivými stříbrnými vlasy, co zasunovala meč do pochvy.

„Díky za asistenci, sestři.”

„Ne, to já jsem tě k tomuhle přinutil. Měl bych se aspoň trochu zapojit, ne?”

I když jsem to řekl, dokázal jsem upoutat pozornost jen jednoho zvířete a nakonec jsem skončil jako naprosto patetický člověk.

Prozatím jsem jako svou hlavní zbraň používal luk a ze skutečnosti, že jsem nedokázal porazit jedinou opici, bylo znát, že nebylo snadné jej používat.

Než jsem nad tím začal dál přemítat, zkontroloval jsem okolí kořenů stromu, které byly mým původním cílem, a sebral jsem předmět.

„To byla poslední. Sesbíral jsem všechen potřebný materiál.”

„Vypadá to tak. To je skvělé, takže tvůj úkol je hotový, sestři. Jen tak mimochodem, k čemu to máš?”

„Moje řemeslnické umění je vyrábění léčiv. Na to potřebuju získat velké množství materiálu.”

„V boji to je jako bum a bác, ale u tvýho řemesla mám trochu problém si to představit, Yun.”

„No, nemyslím si, že řemeslo můžeš popsat citoslovci. A taky Myu, neříkej mi, jako bych byl tvoje sestra.”

Správně. Prozatím je můj herní avatár žena, ale ve skutečnosti jsem muž.

„Koho to zajímá. Teď pojďme, navýšíme ti level, sestři! Čas vyrazit do lovišť, pojďme!”

„Hej, počkej. Myu!”

„Před chvílí jsi vypadala celkem uboze! To proto, že jsi svoje Smysly dostatečně nevylevelovala! Takže teď pojďme bojovat se silnějšími nepřáteli!”

V duchu jsem si povzdechl. Moje mladší sestra Myu mě vzala za ruku a zatáhla mě hlouběji do lesa.

V tomto lese bylo množství netvorů jako ty zdeformované opice před chvílí. V současnosti to pro mě bylo trochu příliš těžké břemeno.

Necítil jsem žádné potěšení z toho, že jsem se nutil levelovat, a mentálně mě to jenom vyčerpávalo. Ale Myu byla pravý opak a jak se tak bavila, tak jsem zůstal jenom u povzdechu a následoval jsem ji.

Původně moje první šance, kdy jsem si mohl zahrát tuhle hru, byla během letních prázdnin.




V [Only Sense Online], také známé pod zkratkou [OSO], byli hráči vybaveni schopnostmi zvané Smysly. Jelikož tam byl jenom jeden způsob života, byla to VRMMORPG, která v beta verzi lákala hráče svým sloganem 'jenom jeden herní styl'.

Pyšnili se autonomní AI naprogramovanou vydavatelem, firmou Epsony Inc., a realistickým virtuálním světem udržovaným obrovským množstvím počítačové síly z velkých serverů. Ten svět vypadal jako klasické středověké fantastické prostředí s meči a magií, a přesto vyčníval mezi ostatními světy svého žánru díky svému stupni dokonalosti... nebo tak se to zdálo.

Jak člověk zvládne své Smysly, je na každém hráči. Je nesčetné množství základních Smyslů a ještě víc přidali těch, které v bezplatné verzi beta neexistovaly.

—Herní styl, a vskutku byl jenom jeden, bylo hrát společně se svými přáteli.




A já, den před tím, než se hra oficiálně probudila k životu... ech? Proč? Proč?! První den letních prázdnin mě unesli a uvěznili mě v domě mého kamaráda a byl jsem přinucen pomoci mu s kolektivním letním domácím úkolem.

A viníkem byl můj ne-dobrý kamarád Takumi.

„Hele, Shune. Ukaž mi, co jsi dělal v matice.”

Takumi mě bez zábran okradl o veškeré mé úsilí. Na spánku mi naskočila žíla a začaly se mi křečovitě stahovat tváře. Pak jsem silou potlačil hněv, co mi vzlínal v těle.

„Ty... proč? Nejenom že si mě přivedl sem, ale taky mě nutíš ti ukázat můj domácí úkol.”

„Na tom nesejde. Copak to neděláme každý rok? Úkoly se nahromadily a konec prázdnin se blíží,” řekl můj ne-dobrý kamarád Takumi nonšalantně.

A tentokrát to provedl brzy, protože se chtěl celé prázdniny věnovat hraní. Vážně jsem to vzdal.

„Nechci se tím otravovat později. A taky bych s tebou chtěl hrát jednu hru.”

„Ne, vážně, vydíral jsi mě tím, žes řekl, že odhalíš tu dávnou historku, o které nechci, aby lidi věděli. No, dobře. Není nic špatného na tom, když úkoly uděláme co nejdřív. Ale já z toho nic nemám.”

„Řekl jsem ti, že se tím nemáš trápit. Takhle si se mnou budeš moct zahrát hru.”

„Proč bych s tebou měl hrát hru? A taky co se týče toho, abychom všechny úkoly udělali v jeden den, já jsem na rozdíl od tebe celkem zaneprázdněný. Mám doma ještě něco na práci...”

V naší rodině oba dva rodiče pracují, takže během prázdnin by děti měly být zodpovědné za domácí práce. Ale ve skutečnosti jsem za ně zodpovědný jenom já, bratr. Jelikož starší sestra je daleko na vysoké škole a schopnost dělat domácí práce u mé mladší sestry Miu je na ohromně nízké úrovni, tak nějak jsem se stal zodpovědný za všechny domácí práce.

Proto bych tady neměl mrhat časem v rámci toho únosu. Když jsem o tom začal přemýšlet, Takumi zmínil něco nečekaného.

„Ty, ty jsi nemluvil s Shizukou, proto o tom nevíš, ale i ona tuhle hru hraje. Takže když budeš hrát, budeš moct hrát s oběma svými sestrami, všichni tři pohromadě poprvé po dlouhé době, ne?”

„To říkáš, že i Miu tu hru hraje?”

„Jo, když byla pořád ještě v beta verzi, tak jsem je čas od času potkal.”

Ach, aha. Miu dělala strašné scény, když se dozvěděla, že Shizuku odjíždí na univerzitu. Takže proto je poslední dobou tak veselá, jako kdyby k tomu nikdy nedošlo.

„A teď vyřešíme všechny úkoly! Na oplátku tě propustím a připravím ti hardware pro hru.”

„Dobrý bože, jasně. Budu s tebou tu hru hrát. Ale neočekávej ode mě, že se vyrovnám tempu vás tří zarytých hráčů.”

Jak jsem to řekl, vzal jsem si papírovou tašku, co mi Takumi podával. Uvnitř bylo VR vybavení, hardware pro nové hry. Byl to nejnovější VR hardware, typ na bázi hypnózy a ne ten typ se zobrazováním.

Byl to nejnovější hardware vyvinutý firmou Epsony Inc. A momentálně podporoval jedinou hru, a to [OSO]. Jinými slovy to byl hardware zasvěcený jediné hře.

Výhoda hardware na bázi hypnózy byla skutečnost, že fungovalo na úrovni mozkových vln. Tradičně hráč sledoval zobrazení z perspektivy a manipuloval ovládacím zařízením v ruce, ale tento dlouho trvající problém s ovládáním se konečně vyřešil.

„H-hele. Tohle je nejnovější model! Viděl jsem to v televizi. Nedokáží je dostatečně rychle vyrábět, ne? Nemůžu si vzít něco tak drahého.”

„Na to nehleď. Abych s tebou mohl hrát [OSO], koupil jsem ho na jedné dražební stránce; už než je vyprodali, tak bylo celkem těžký se k nim dostat. Já jsem to svoje dostal zdarma, protože jsem byl beta tester. Takže nějakou dobu trvá, než nastavíš zjišťování charakteristických mozkových vln, takže už jdi domů. Pokud nebudeš něco vědět, tak se prostě zeptej Miu.”

„J-jo...”

Tašku jsem si nechal a můj ne-dobrý kamarád mě doprovodil ke dveřím.

Ach jo, mohl to podat trochu zdvořileji. A jak jsem o tom přemýšlel, dál jsem kráčel po rozpáleném asfaltu silnice domů.

Po cestě domů jsem se zastavil v supermarketu a koupil si zmrzlinu, abych se zchladil.

„Jsem doma.”

„Vítej doma, brácho. Byl jsi u Takumiho, že jo?”

Když jsem dorazil domů, celý zpocený, jak jsem kráčel letním parnem stoupajícím z asfaltu, uvítal mě doma hlas. Navíc u toho byl ten pohled a ten očekávající škleb. Vím, co hodláš říct.

„Po cestě domů jsem koupil zmrzlinu, pojď si dát.”

„Jů! Zmrzlina! Je to moje oblíbená boribori? ...Ne, špatně!! Počkat, ne špatně, boribori mám ráda, ale... co jsem chtěla říct, je to!”

Jak tohle řekla, energicky ukázala na tašku s VR zařízením, co jsem držel v ruce.

Osmačka, roztomilá a energická dívka, co má pořád v tváři pár dětských rysů. Bohužel to byla zarytá hráčka. Jako její starší bratr jsem už dávno přesáhl svou kvótu obav o svou sestřičku.

Donedávna byla trochu skleslá, protože naše nejstarší sestra Shizuka odešla z domu na vysokou. Slyšel jsem, že se jí vrátil elán, když objevila svět [OSO], díky čemuž mě to taky začalo trochu zajímat.

„Dobře. Taky chci vidět Shizuku, takže budu hrát s tebou.”

„Vážně?! Děkuju! Oficiálně to spouštějí zítra, takže to pojďme nastavit předem.”

„Aspoň si nejdřív snězme tu zmrzlinu.”

Ačkoli se mi snažila sebrat to VR zařízení, co jsem držel, rychle jsem uhnul, otočil se a zakýval jí před očima taškou ze supermarketu, co jsem měl v druhé ruce. Zatvářila se zklamaně.

Ale když si z tašky vytáhla boribori, její nálada se okamžitě vylepšila. Nevím, jestli je nevinná, nebo prostě prostoduchá.

Na okamžik jsem se zastavil, abych si trochu oddechl, a snědl zmrzlinu, co jsem koupil. Potom jsem zapnul počítač ve svém pokoji, zatímco jsem poslouchal Miuiny instrukce a nastavil VR zařízení.

Nainstaloval jsem hru, připojil VR zařízení a položil se na postel.

„Takže jako první zkusme rozeznat mozkové vlny. Je třeba, aby sis to dal na hlavu, usnul a budeš to mít brzy za sebou.”

Miuin hlas jsem slyšel z dálky, víčka mi těžkla čím dál tím víc a já zavřel oči. Když jsem je znovu otevřel, zdálo se, že nastavení mozkových vln skončilo. Zatímco jsem spal, zdálo se, že Miu dokončila potřebné procedury jako registraci účtu.

Ale já jsem si musel pospíšit a připravit večeři. Šel jsem ji rychle připravit a podrobné nastavení odložil na později.

A jak jsme zasedli k večeři, zeptal jsem se Miu: „Jaký máš herní styl?”

„Hmm. Já používám meče a magii, magický šermíř. Co se týče živlů, používám živel světla a Léčivé Smysly. No, kromě peněz se všechno z beta testu resetovalo.”

„Ačkoli by se zdálo, že světelná magie by dost dobře mohla zahrnovat i léčivou magii. Ten název ve mně trochu evokuje kněze v RPG.”

„Já nejsem kněz! Bojuju s mečem a svým brněním chráním svoje spojence!”

„Aach—takže tvůj úkol je vesele vyrazit na nepřátele.”

„Ne! Můj avatár je dělaný podle Paladina!”

„A co Shizuka?” přerušil jsem Miuiny protesty a záměrně změnil téma.

„Vrr... Ségra má konfiguraci ryzího mága, co nosí róbu a má hůl. Jejím hlavním živlem byla voda a taky dokázala použít léčení. Pravděpodobně zase nakonec bude bojovat stejně, protože je na to zvyklá.”

„No, ona rozhodně není ten typ, co by do věcí mlátila mečem.”

Trochu jsem nahlédl, jakým směrem se moje sestry Miu a Shizuka ubíraly.

Když jsem se na to Miu trochu přeptal, rozhodl jsem se, že nepůjdu stejným směrem jako ony dvě.

Když jsem se vrátil zpět do svého pokoje, začal jsem procházet stránky se strategiemi.

Základní přehled [OSO] je následující.

[OSO] se zakládá na Smyslech.

Smysl je druh vybavení typu nadání, co existuje vedle normálního vybavení jako zbraně.

Hráč se takové nadání může naučit za určitý počet bodů a dají se vybírat přes okno inventáře.

Zatímco je Smysl aktivní, může hráči poskytnout permanentně aktivní schopnost, může mu umožnit používat určité dovednosti, může mít efekt na různé akce nebo poskytovat korekce a násobitele během hry.

A opakovaným užíváním jejich efektu Smysly střádají zkušenostní body a levelují. V takovém případě se efekt násobitelů a korekcí zvětší.

Hráč může mít najednou aktivních 10 Smyslů.

Hráč začíná s 10 smyslovými body (dále jako SP). Nemá smysl Smysl jen mít! Nezapomeňte jej řádně aktivovat!

Získaný Smysl se nemusí aktivovat a může být v záloze. Smysly se dají volně aktivovat a deaktivovat. Pokud je level Smyslu dostatečně vysoký, může se vyvinout nebo rozvětvit nebo ještě více zesílit.

Statistika každého hráče je MP a HP; fyzický útok je ATK, fyzická obrana je DEF, magický útok je INT, magická obrana je MIND. Pak je ještě SPEED, co ovlivňuje rychlost, DEX, co uplatňuje na zbraň a výrobní dovednosti korekce, a LUCK, co zvyšuje šanci na získání kořisti a kritického úderu.

Tahle statistika se vypočítává na základě celkové konfigurace všech aktivních Smyslů.

Hráči nevidí svou vlastní statistiku. Předpokládá se, že to tak je, aby byla hra realističtější.

V této hře existují zvláštní techniky a pohyby zvané 'umění' a 'dovednosti'.

[Umění] jsou speciální útoky na základě zbraní. [Dovednosti] jsou magické útoky a podpůrné schopnosti. Kromě toho se názvy liší s ohledem na Smysl, například existují také [Recepty] nebo [EX-dovednosti].

[Umění] aplikuje korekci na útoky zbraní a usnadňuje uštědření škody. Lidem, co nejsou zvyklí na boj, se doporučuje spoléhat se pouze na Umění.

[Dovednosti] používají kouzla a techniky, co způsobují pevný, předem daný fenomén. V tomto případě se vyžaduje dohlížet na správu MP.

[Recept] se vztahuje k řemeslnickým dovednostem a umožňuje hráčům vyrábět předměty.

Aby hráč získal MP nezbytnou pro používání Umění a Dovedností, musí získat Smysl [Magická moc]. Po získání MP je třeba, aby hráč získal ještě další Smysl.

Pro používání magie je třeba Smyslů [Magické nadání] a [Živel]. Tyhle Smysly jsou povinné, pokud chce hráč používat magii. Navíc existují různé Smysly [Živlu], jmenovitě: oheň, voda, vítr, země, temnota, světlo – dohromady jich je šest. Použití živlů není omezeno pouze na magii. Kromě těchto šesti živlů existují magické Smysly, které se specializují na věci jako podporu a uzdravování.

Existují velmi všestranné Živelné Smysly, stejně jako hromadné magické Smysly, co se specializují na určité počiny. Co se týče Smyslů vztahujících se k magii, za základní sadu Smyslů se považuje [Magická moc], [Magické nadání] a [Živel].

Stejně jako existuje základní sada pro magii, existuje také základní sada pro hráče typu válečníků.

Zbraňové Smysly umožňují útočit s určenou zbraní a zvyšují udělenou škodu.

Dalším typem jsou Smysly brnění, to jsou Smysly, co přidávají korekci konkrétnímu typu brnění. Hráč se může vybavit brněním i bez použití Smyslu brnění. Ale aby hráč ublížil nepříteli svou zbraní, je třeba používat konkrétní Smysl, čímž z něj dělá povinný Smysl.

Doporučené Smysly jiné než pro používání zbraní a brnění neumožňují používat žádné speciální schopnosti, magii nebo útoky, ale na oplátku o hodně zvyšují konkrétní statistiku.

Je doporučeno vybrat si Smysl zbraně, brnění a na zvýšení statistiky, aby se co nejvíce hodila vašemu hernímu stylu.

V této hře se herní styl mění na základě aktivních Smyslů a jejich kombinací. Můžete si užít občasné dobrodružství vybavení vhodnými Smysly. Navíc pokud se vám nelíbí váš herní styl, i bez smazání svého avatára můžete resetovat vybavení a přemístit Smysly.




Jak jsem se probíral strategickým průvodcem, tohle je dojem, který jsem z toho měl po krátkém pročtení.

Tu a tam byly nějaké rady, za které jsem byl velmi vděčný. A velmi nápomocná byla i nástavba šablon.

Na začátku hry bylo celkem dost Smyslů, co se daly získat.

Rozjímal jsem, jakou konfiguraci Smyslů bych měl použít. Mezi námi třemi hrajícími sourozenci jsem byl jediný začátečník. A taky jsem se v žádném případě nechtěl stát břemenem svých dvou sester.

Takže co mám dělat.

—Vydat se na dráhu plné podpory by mělo být ono.

V tom případě potřebuju získat Smysl, co mi poskytne útok ze vzdálenosti, vyrábění zásob pro dobrodruhy a neútočnou magii s důrazem na praktičnost.

A pak se mi před očima objevil dotazník na jedné strategické stránce.

Na vrchu byly názvy hlavních Smyslů. Jak jsem roloval dolů, přesně na opačném konci od těch oblíbených Smyslů, byly seřazené ty neoblíbené.

„Když už si vybírám, tak se můžu zaměřit na Smysly, co jsou v tržním propadu.”

Zabralo mi celkem dlouho, než jsem si mezi všemi Smysly vybral potencionální kandidáty.

Zatímco jsem porovnával šablonu s povinnými požadavky, začal jsem si vybírat ze Smyslů, co byly klasifikované jako neoblíbené. To jediné, co mi ještě zbývalo udělat – editace vzhledu avatára v [OSO] – zdálo se, že to už Miu dokončila.

Bylo mi řečeno, že změna barevného schématu avatára byla nesmírně časově náročná, takže jsem to vzdal.

V editoru avatára byla projekce, jak hráč vypadal v realitě; evidentně se tělesná stavba, množství svalové hmoty a podobně upravovalo automaticky.

Nebylo nic, co by se dalo konkrétně upravovat, avatár se mohl nechat, tak jak byl, pomyslel jsem si. A přesně takhle skončila příprava na moje dobrodružství.

Od teď začíná Pouze Jedna Hra.
-----------------------------------------------

~ Jelikož hlavní stránka ulovila tolik zvědavých rybiček, prolog je tu. Kdo prozkoumal hlavní stránku, zjistil, že to má málo kapitol, ale na oplátku jsou dloooohé jako týden (možná i dva), takže je budu patřičně porcovat. Přece jenom jsem už starší ročník a pozornost neudržím tak dlouho ^_^ ~

~ Od tohohle nečekejte žádnou velkou akci, prostě virtuální hraní ve volném čase. Taky by se to dalo nazvat: Jak se na domácnost orientovaný prostřední bratr stal prostřední sestrou ve virtuální hře. ~

~ Žádný harém a myslím že ani žádné 15+, přinejmenším si žádné nevybavuju.  ~


Hlavní stránka novely
Seznam postav (který v této fázi nepotřebujete, ale už teď obsahuje spojler jeden vedle druhého)

<Předchozí>...<Následující>