OSO - kapitola 1 (1)

Kapitola 1 – Oficiální spuštění a pokřivené Smysly

Bylo osm hodin ráno. Miu snídala toust a přitom sebou vrtěla.

„Hej, proč jsi tak neposedná. Vždyť to začne v jedenáct, ne?”

„Jo. Proto udělej brzký oběd, prosím, a potom budeme mít herní maratón.”

„Zamítá se. Budeme mít řádný oběd ve dvanáct. A taky nestrávíme tolik času hraním.”

Když moje sestra uslyšela moje vážné prohlášení, vypustila ze sebe „bůůů” na stížnost.

Napadlo mě, že řeknu: aspoň během letních prázdnin bys měla pomoct s domácími pracemi, ale když jsem uvážil, že by se mi jenom pletla pod nohy, tak jsem zůstal zticha.

„Můj ty světe. Dobrá. Tak si dáme jenom smaženou rýži.”

„Hurá! Díky, brácho.”

Zamumlal jsem: „Tsss, takový děcko.” Potom jsem dodělal, co bylo doma třeba, a jak jsem připravoval oběd, přemýšlel jsem.

Na večeři udělám jen něco teplého se soumenem. Uvažoval jsem o rovnováze živin a taky o jídle, co se dá připravit vařením ve vodě. Bylo by pěkné dát si smažené kuře s nakládaným lilkem. Pokud udělám Miuny oblíbené krevety a zeleninové smaženky, tak rozhodně sejde z podlaží dolů. Pro to potěšení zakousnout se do něčeho křupavého by pozastavila dokonce i svůj čas na hraní. (Pozn.: Soumen = velmi tenké pšeničné nudle). 

Chci, aby Miu snědla něco co nejdříve, takhle jsem přemýšlel o rozmazlování své mladší sestry.

A v jedenáct hodin jsem si nasadil VR zařízení a lehl si na postel. Když jsem to zapnul, začala hypnotická indukce. Měl jsem pocit, jako by moje tělo usínalo a moje mysl se projasňovala. Poté se přede mnou otevřel výhled a já se ocitl v čistě bílém prostoru.

[„Zvol si jméno.”]

Poté, co mě pobídl ženský mechanický hlas, jsem na poloprůhledné klávesnici, co se přede mnou objevila, vyťukal svoje jméno. Jelikož jsem na VR nebyl zvyklý, obezřetně jsem psal svoje jméno [SYUN] a potvrdil to. Poloprůhledná klávesnice zmizela a objevil se výběr tutoriálů. Jelikož už jsem si informace zjistil předem na příslušných stránkách, nepotřeboval jsem je. Pokud budu něco potřebovat, prostě se zeptám ségry Shizuky nebo Miu. Zvolil jsem si to přeskočit.

– A pak se přede mnou otevřel výhled.

Kolem mě byla záplava lidí. Zdálo se, že se přihlásilo spoustu lidí. A pro mě, kdo do světa virtuální reality dorazil poprvé, to byla velmi zvláštní zkušenost.

No, necítil jsem žádné konkrétní virtuální nepohodlí, ale... z nějakého důvodu jsem měl delší vlasy a měl jsem pocit, že mám tak nějak kulatější zadek... co to je?

Na okraji mého zorného pole se objevila ikonka, rychle jsem se na ni podíval a vybral jsem zadávání hlasem.

„Otevřít chat.”

[„Ach, brácho. Připojil ses?”]

„Cooo. To je Miu, ha. Překvapilas mě.”

V tom okamžiku jsem nebyl schopen vyhodnotit nynější situaci a moje přemýšlení bylo přerušeno. Ale když jsem poznal hlas volajícího jako Miu, uklidnil jsem se.

[„Je tu příliš mnoho lidí, takže se nenajdeme. Ségra a já dorazíme ke katedrále na severu. Počkáme tam na tebe.”]

„Dobře, tak já tam jdu.”

Okamžitě jsem se pohnul z místa. Nesnášel jsem davy a navíc na mě zíralo spoustu lidí.

Před katedrálou se střetávalo spoustu lidí, hledal jsem mezi nimi Miu.

[„Hej, brácho, už jsi tu?”]

„Jo, jsem, ale... kde jste vy?”

[„Pod církevní sochou. Bílé vlasy. Ségra má světle modré vlasy.”]

Konečně jsem ji našel. Vážně měla bílé vlasy. Vedle ní byla osoba v magické róbě a se světle modrými vlasy. Byla to nádherná žena s mírně zkosenýma očima a pihou pod jedním z nich. Barvy byly jiné, ale byl to člověk, s kterým jsem se znal. Zavolal jsem na ně.

„Ty jsi Miu, že?”

„Ech, ano. Jsem Myu, ale... kdo jsi ty?”

„To jsem já. Tvůj brácha, Shun.”

„Hmm? Shune? Už jsem tě dlouho neviděla, takže nevím, ale kdy sis změnil pohlaví?”

„Ne, ségra, to se nestalo! To teď není ten problém! Proč se brácha změnil na ségru?!”

Poté, co mě nazvali ségrou, jsem si položil ruce na hruď a jemně zmáčkl. Ačkoli se mi tam skoro nic nedmulo, dlaněmi svých rukou jsem cítil něco měkkého. Když jsem rukama sklouzl níž, cítil jsem měkkou senzaci ze svého útlého pasu. Bylo mi trapně, že jsem osahával svůj měkký a pružný pas, byť jen přes oblečení.

„Ne, ani o tom nechci přemýšlet, ale když svoje tělo neupravíš poté, co ho zachytí kamera, tak se spustí automatická korekce. Hlavně to funguje ve smyslu přidání ženskosti.”

Nechci o tom přemýšlet, ale mám ženskou tvář! Tohle je strašné. Systémová chyba. Jak se tohle stalo! A tak jsem v duchu naříkal.

„A copak brácha teď nemá hlas trochu výš? Tak nějak je to celkem roztomilý hlásek.”

Můj hlas byl opravdu o něco vyšší než předtím. Blížilo se to tomu takzvanému hlasu z anime.

Měl jsem nepříjemný pocit, zdálo se, že kdybych se snažil, tak bych ze sebe i v reálu vydal ten samý hlas.

Kvůli tomuhle svému hlasu mě na školním festivalu přinutili soutěžit v kostýmu. Proti mé vůli mě navlékli do zdobených šatů a upravili mě tak, abych vypadal jako jedna známá dabérka, přičemž poté mě přinutili postavit se na jeviště... diváctvo si nebylo vědomo, že jsem muž a nakonec jsem vyhrál.

Kdyby tahle moje temná minulost vyplula na světlo, tak bych neměl na výběr a musel se oběsit. Jen tak mimochodem, přesně tímhle mě Takumi vydíral, abych mu pomohl s jeho úkoly.

„Hmm. Stala se z tebe skutečná kráska. Vážně z toho mám radost. Shune, ne, co takhle kdyby to teď byla Yun?”

...cože?

„Protože, copak není na jmenovce napsáno Yun?”

„Ehm, ach. To je pravda. Sestři Yun?”

Měl jsem za to, že jsem tam napsal SYUN, ale zdá se, že kvůli své nemotornosti s manipulaci VR jsem to napsal špatně. První písmeno S chybělo a zbylo jenom YUN – a tak jsem skončil s jménem Yun.

„Aaa! No tak! Tohohle avatára smažu!”

„Uklidni se, v téhle hře nemůžeš hrát jako opačné pohlaví, takže si myslím, že to bude dobrá zkušenost. Yun.”

„Pokud ho smažeš – rozkážu, aby odhalili tvoji temnou minulost.”

Béé, Shizuko. Ne, zrovna teď je to Sei a myslí to vážně. Kdykoli je Sei vážná, tak to dopadne strašlivě. Je celkem tvrdohlavá. Ačkoli je obvykle dost něžná, kdykoli je sobecká, tak to bere velmi pečlivě.

„J-jasně. No, tak já to udělám, pokud nebudu muset nic hrát. Takže už jste si vy dvě vybraly svoje Smysly?”

„Jo. Když získáš počáteční Smysly, dostaneš taky počáteční zbraň.”

„Dobrá, tak mě taky nechte si vybrat Smysly.”

Požádal jsem ty dvě, aby chvilku počkaly, zatímco jsem si vybíral Smysly.

„Hele, jaká je tvoje konfigurace Smyslů, Yun?”

„Hm? Moje konfigurace je: [Luk] [Jestřábí zrak] [Magické nadání] [Magická moc] [Alchymie][Očarování] [Krocení] [Syntéza] [Mísení] a [Řemeslnické znalosti].”

Myu tak nějak otevřela pusu dokořán a Sei se zatvářila ustaraně.

„Yun, o co se snažíš?”

„Hm, něco jako podpora? Podíval jsem se na šablonu a řádně jsem si vybral povinné dovednosti, to je [Magická moc] a [Magické nadání]. A taky magie, co tomu odpovídala, bylo [Očarování]—”

„...Brá...cha je BLBEC! Proč by sis nasbíral takové podřadné Smysly!”

Jo, věděl jsem, že jsou podřadné a snažil jsem se zacílit na tržní mezeru, snažil jsem se jí oponovat, ale—

„Poslouchej, jasný?! [Luk] má ten nejhorší poměr výkon cena! [Jestřábí zrak] ti umožní se jen dívat na vzdálené předměty a vůbec to není jedinečný Smysl! A taky poměr konverze materiálu u [Alchymie] je strašný! [Očarování] na houby. Procento úspěchu u [Krocení] je velmi nízké, takže to je mrtvý Smysl. Nemůžeš přežít jenom na magických a řemeslných Smyslech! A já jsem chtěla, abychom spolu vyráželi na dobrodružství!”

„Ehm, přesněji řečeno [Luk] nemůžeš používat, pokud nemáš sadu šípů, což je spotřební předmět.[Jestřábí zrak] není užitečný kromě předvídání blížících se nepřátel. [Magické nadání], [Očarování] a [Alchymie] si můžeš vzít, ale jsou neefektivní. Něco takového?”

Sei mi to zdvořile vysvětlila.

Jinými slovy, i když jsem se rozhodl vybrat si podpůrné Smysly, abych se nestal břemenem, tak se mi to nepovedlo. Navíc co mi řekly potom, mě dodělalo.

„Předměty, co se dají vyrobit za pomoci [Syntézy] a [Mísení] se také dají koupit v obchodech. Proto na začátku hry nejsou důležité.”

Ano, jakýkoli význam mé existence zmizel. Proto jsem se za pozornosti všech složil.

Množství zlata, co měl začínající hráč k dispozici, bylo 1.000G. Abychom si připravili vybavení, chodili jsme městem.

Jedna sada šípů, neboli třicet kusů, pro [Luk] stála 30G. Koupil jsem si čtyři sady za 120G. Také začátečnická výbava pro [Syntézu] a [Mísení] mě přišla na 300G za každou, tedy 600G celkem. 30 lektvarů pro začátečníky mě přišlo na 150G. — Celkem 870G a pořád mi zůstalo 130G.

V případě, že hráč používal normální šablonu, když si vybral Smysly a nakoupil si zbraně a také spotřební předměty, tak měl pořád ještě 500G.

Takže nízký poměr výkon cena luků je kvůli nákladům na šípy. Šípy byly spotřební zboží a jednou vystřelený šíp už se nedal znovu použít. V případě nepřátel v raném stádiu hry to chce tři šípy na  jejich poražení. Kořist z takového nepřítele je nanejvýš 3G a v nejhorším případě 1G. I kdybych zasáhl každým šípem, tak stejně nic nevydělám.

I když použiju svoje řemeslnické Smysly, abych kořist změnil na něco jiného, tak z toho nebudu mít moc velký zisk.

„...jinými slovy tím důvodem je nízký poměr výkonnost cena.”

„Ano. Navíc zatímco magické Smysly při levelování získávají funkce jako zaměřování, luk nic takového nemá. Trajektorie šípů je vždycky přímá. Proto je samotný luk velmi závislý na hráčově skutečné zručnosti.”

„...n-no, je tam ta asistence pohybu, takže to i začátečník zvládne. Takže nebuď tak skleslá, Yun.”

„J-jasně...”

Spílala mi Myu, co byla ještě před okamžikem natěšená, jak spolu půjdeme na dobrodružství. Přemýšlím, jestli ji vážně tak trápilo, že jsem si vybral strašné Smysly. Ne, jasně, zeptal jsem se jí na rozložení, a přesto si vybral tohle. Není divu, že je naštvaná.

„To nevadí, pojďme prostě lovit. Měli bychom si pospíšit a dokončit bitvu v tutoriálu. Odpoledne jdu na lov se svými kamarády.”

„...j-jasně.”

Sei, pomoz mi. Podíval jsem se po ní, ale odpovědí mi byl jen hořký úsměv.

Šli jsme vně počátečního města – přezdívaného 'První město' – a přesunuli se na planinu blízko vnějších hradeb. Na této mapě byli všichni netvoři na planinách určení pro nováčky. Byly tu cesty vedoucí na sever, jih, západ a východ.

Podle průvodce v beta verzi vedly severní a jižní cesta do zón s vyšším levelem, nebyly prozkoumané a v průvodcích o nich nebylo nic napsáno. Na západě bylo hodně sběrných předmětů, ale rovnováha nepřátelských netvorů se zdála špatná.

„Zkusme nejdřív porazit nějakého netvora a uvidíme. Brácha zaútočí s lukem, ségra zaútočí magií.”

„Rozumím.”

„Jasně.”

Potom jsme nějakou dobu lovili, moje mladší sestra máchala mečem a sekala netvory pojmenované podle býložravých zvířat, Sei vysílala vodní střely. A já střílel šípy, ale...

„Netrefil jsem se!”

Sei se snadno trefila do netvora ze vzdálenosti 2 metrů, tedy ze stejné vzdálenosti jako já, ale mě se to nepovedlo. Navíc šípy byly na jedno použití. To není dobré. Poměr mezi výkonem a cenou je velmi špatný.

Navíc když jsem vypustil šíp, musel jsem si ho zase doplnit z inventáře.

„Tohle je otravaaaa!”

Vypustil jsem víc a víc šípů bez řádného míření, ale nebyl tam ani náznak nějaké trefy. Postoupil jsem kupředu, abych se snáze trefil.

„Ségra, pokud půjdeš takhle dopředu—”

„Odtud se určitě tre—”

Zatímco jsem vytahoval šíp, poděsil jsem se. Zvíře šlo po mě. Když jsem napůl ukročil vzad, abych se mu vyhnul, spadl jsem na zadek.

„—Dávej pozor! 《Vodní střela》.”

Vodní střela vystřelila ke zvířeti, co do mě užuž narazilo, a býložravec zmizel.

„Yun, nemůžeš se k nim tak moc přiblížit. Jsi v pořádku?”

Sei přišla za mnou a ohnula se, aby se na mě, jenž spadl na zadek, podívala. Tehdy jsem mezerou v její róbě zahlédl jemnou klíční kost a bílé hrdlo, odvrátil jsem od toho místa zrak. Takže lidé se přece jenom změní, když začnou chodit na vysokou? Cítím ze Sei trochu toho sex apílu.

„Vrr, to proto, že sis vybral takový příšerný Smysly. Vypotřeboval jsi všechny šípy, že jo. Takže, zvláštní pohyb—[Umění]. Super, můj [Meč] se dostal na level 5...”

Tak nějak zvedla hlas, jako by mě chtěla probrat. Zvedl jsem se ze země.

Myu se pomalu přiblížila k Býložravci a přitom namířila svůj meč. Když jsem začal přemýšlet, co to dělá, vypustila plynulý trojitý útok. Trajektorie meče byla zbarvená mdlým stříbrným světlem.

„Tohle je [Umění]. Pokud máš v úmyslu vytáhnout ten Smysl [Luk], tak si to radši zapamatuj, Yun. Ale já ti doporučuju si ty Smysly co nejdřív vyměnit.”

„Jen tak mimochodem, za každých deset levelů u Smyslů dostaneš jeden SP. U Smyslů s vysokým levelem musí být aspoň na levelu 30, abys dostal bod.”

„Jasně, díky.”

Tři sourozenci dál lovili. Kořist, co jsem získal, nestačila na pokrytí nákladů na šípy. Už jsem neměl peníze, co jsem si odložil stranou na výrobu, mám pocit, že si musím úplně změnit konfiguraci Smyslů.
-----------------------------------------------


~ Měl sice dobré úmysly, ale zatím to pro Shuna / Yun vypadá bledě. ~


Hlavní stránka novely
Seznam postav

<Předchozí>...<Následující>