OSO - kapitola 2 (1)

Kapitola 2 – Řemeslo a Očarování

Dalšího dne jsem se přihlásil odpoledne. Ptáte se proč? Samozřejmě to proto, že jsem musel jít nakoupit suroviny na vaření, uklidit, vyprat a ráno navařit.

Jelikož jsem chtěl mít taky čas na hraní, k obědu bylo kari s letní zeleninou. To samé bylo i na večeři, ale na případné stížnosti nebudu brát ohled.

„Brácho, když jsem vylevelovala svůj Smysl [Meče], získala jsem [Jednoruční meč]!”

„Hee, dobře pro tebe.”

„Taky jsem si našla novou kamarádku. Tentokrát jsem potkala velmi roztomilou a slušnou dívku.”

„...vážně.”

To máš pěkné. Jelikož jsi v domácích pracích nemehlo, můžeš se ponořit do hraní, jak jen je libo. Ale je to vážně v pořádku? Ty osmačko.

I když naše škola nebyla tak význačná, to neznamená, že se na učení můžeš vyfláknout, to jsem řekl, ale ona to ani neslyšela, ta moje mladší sestřička.

Veškerou energii věnuje svým koníčkům, ale mimo to je Miu hloupá. Ačkoli jsem se o ni v reálném životě vždycky bál, proč je ve hře tak spolehlivá.

No ale já jsem podpora, jsem podpora. Připomněl jsem si.

A znovu jsem se přihlásil jako Yun.

Objevil jsem se v bezpečné zóně na západě. Ačkoli jsem včera za pomoci [Mísení] vyrobil Lektvary a Jed, neudělal jsem si dostatečnou finanční rezervu. A Smysl, co jsem si včera přibral, [Zručnost] vyžadovala základní sadu na leštění a přenosnou výheň.

Sada na leštění stojí 300G a přenosná výheň 800G. Ani zdaleka teď nemám dost peněz. V každém případě si nejdřív musím vydělat peníze.

Pořád jsem nevěděl, na co se používal Mulč. Byliny a houby, co jsem získal, jsem usušil za pomoci [Receptu], díky čemuž jsem zvedl level u [Mísení] a [Magické moci].

Momentálně jsem měl u sebe—— Dřevěný šíp x 90, Lektvar x 25, Lektvar pro začátečníky x 50, Oblázek x 75 a také kolekci předmětů jako Houby a Mulč.

„Hmm. Přemýšlím, že bych za to mohl dostat kolem 300G? Jejich účinek je o něco vyšší než u těch normálních Lektvarů.”

S trochou sebedůvěry jsem vyšel z lesa a šel zpět do Prvního města. Po cestě jsem bojoval proti pár býložravcům, abych si procvičil střelbu s lukem. Včera jsem s nimi bojoval bez očarování a teď, když jsem ho použil, jsem je snadno skolil, i když jsem používal dřevěné šípy.

Ne, hlavním důvodem mého vítězství bylo Umění <Střelba na dálku>. Střílel jsem šípy z maximální vzdálenosti 15 metrů a byl jsem schopen vystřelit čtyřikrát, než se nepřítel přiblížil. Ačkoli jsem na jeho skolení vypotřeboval čtyři nebo pět dřevěných šípů, stejně byly zdarma. I když jsem neuspěl, nebyl tam žádný poměr výkonnost k ceně. Jejich spotřeba byla celkem rychlá, takže bych měl asi navýšit svoje řemeslné Smysly.

Vstoupil jsem do města se spokojeným výrazem na tváři a cítil jsem, jak se ke mně obrátila pozornost. Ne, no, pořád jsem měl začátečnické vybavení a luk se považoval za pokřivený Smysl, proto si mě všimli.

Jelikož jsem na sobě cítil celkem zlé pohledy, tak jsem trochu zrychlil.

„<Očarování>——Rychlost.”

Zamumlal jsem a rychlým tempem jsem prošel západní branou. Lidé se po mě čas od času otočili, ale já si jejich otravných pohledů nevšímal a dorazil na náměstí, kde byly stánky.

Okamžitě jsem zapomněl na všechny ty maličkosti. Kde tohle prodám, a rozhlédl jsem se po stáncích.

Zatímco jsem dělal předběžný průzkum, zjistil jsem, že ne každý je schopen si postavit stánek. Na postavení stánku byly třeba předměty a jen ten, kdo je měl, byl oblíbený. Navíc řemeslníci si mohli pronajmout už existující obchod, vyzdobit si ho podle svého a předělat si ho k obrazu svému.

No, předmět potřebný k otevření stánku stál 10kG a nájem obchodu na měsíc stál 50kG a kolik peněz si myslíte, že mám? 130G.

Bylo tu spoustu lidí se stánky. Někteří prodávali lektvary, někteří zbraně. Lidé, co v téhle fázi hry měli stánky, byli lidi, co měli svoje zlato z beta verze.

„Hele, slečno. Nechceš se podívat? Mám zbraně a doplňky.”

Zavolala na mě žena se světle hnědým odstínem pleti a trochu nazrzlými vlasy. Pravděpodobně se mi snažila nabídnout svoje zboží.

Vycházel z ní dojem, že bych s ní možná mohl mluvit. S trochou štěstí si ode mě koupí lektvary. To jsem si pomyslel.

„Myslíš mě?”

„Jů?! To je vzácnost, orekko.” (pozn.: Shun jako chlapec používá ore jako obecně chlapecké zájmeno pro já.)

Když už jsme u toho, momentálně používám ženského avatára. To není dobré, jelikož jsem byl nějakou dobu mimo společnost, tak jsem na to úplně zapomněl.

„Ne, v reálu jsem muž.”

„Haha, to není možný. V téhle hře nemůžeš zfalšovat pohlaví.”

„Ach, to je pravděpodobně proto, že to počítač špatně identifikoval. Proto, ehm, v reálu jsem muž.”

„Hee. Takže vypadáš jako holka dost na to, aby si to počítač spletl. Pěkné, pěkné, to je tvoje role play, že?”

Jů, ona to nechápe. Takže to vzdám.

„No, vítej. Vítej v Magině stánku. Mám cokoli od zbraní po doplňky. Já jsem majitelka Magi.”

„Hm, už máš stánek. Beta tester?”

„Správně. Ty jsi, ehm...”

„Yun.”

„Takže co ty, Yun?”

„Ne, můj kamarád a sestry hráli v beta verzi a pozvali mě na oficiální spuštění.”

Ahahaha, takže ses chtěla stát lučištníkem, se suchým úsměvem. V devíti případech z deseti by přišel takový komentář.

„Ale nemám žádné luky, víš? Ale můžu ti prodat nějaké doplňky, co by ti zvýšily obranu.”

„Ne, já jsem taky řemeslník.”

„Hm, bojovník s řemeslnými Smysly. To není špatný, taky jsem chtěla být bojovným kovářem, ale jelikož jsem levelování řemeslných Smyslů oddalovala kvůli bojování, v oficiální verzi jsem změnila názor a vydala se cestou kovářky. Samozřejmě na základní úrovni boj zvládnu.”

„Aha. Kvůli svojí konfiguraci Smyslů a svému luku jsem trochu na mizině.”

„Ach, chápu. Chceš, abych od tebe koupila předměty, co jsi vyrobila, že? Magi je koupí.”

„Vážně?! Moc děkuju!”

Jak jsem to řekl s úsměvem, překvapil jsem Magi, co se mírně rozpačitě usmála, a já se taky usmál. Šeptem zamumlala: to není dobré, i když jsme stejného pohlaví, tohle je... Počkat, kdo je stejného pohlaví?

Tohle stranou, tohle je dar z nebes. Otevřel jsem směnné okno mezi mnou a Magi a zobrazil tam předměty, co by se mohly prodat. Magi, z jejíž tváře už červeň vyprchala, začala předměty oceňovat. To, co jsem zobrazil v obchodním okně, byl Lektvar x 25. Pro sebe jsem měl pořád Lektvary pro začátečníky, to mi prozatím stačilo.

„Jů, domácí Lektvary, co? Regenerované množství je celkem velké, s touhle barvou budou kolem 30G za kus? Jeden od NPC stojí 25G.”

„Ehm, 30krát dvacet pět... 750G?!”

„No, to proto, že je používá hodně lidí. Lidi na přední linii už z Lektvarů pro začátečníky vyrostli a kupují Lektvary od NPC, ale jelikož počet Lektvarů v obchodech NPC je předem daný a víc se koupit nedá, tak je lidi skoupili hned na začátku a teď se za draho prodávají ve stáncích. No, mezi hráči jsou i tací, co používají hlavně Léčivou magii, takže se zdá, že družiny přežívají díky začlenění těhle lidí. Takže, Yun, zeptej se, pokud tě něco trápí.”

Množství zlata v mém vlastnictví se zvýšilo na 880G.

...ne, pořád si nemůžu dovolit přenosnou výheň.

„Ehm, Magi, řekla jsi, že vyrábíš doplňky. Závisí typ účinku doplňků na typů použité výhně?”

„Ne, není v tom žádný rozdíl. Jediné, co se mění, jsou druhy kovů, které výheň dokáže zpracovat. Přenosná výheň dokáže zpracovat nanejvýš železo. Já dokážu zpracovat nanejvýš ocel. Takže to znamená, že máš [Mísení], [Syntézu] a [Zručnost], že?”

Aach, Magi je hráč na celkem vysoké úrovni. Mít takový vhled jen z toho, co jsem řekl.

„Ehm, mám tři druhy profesí.”

„To máš celkem složité Smysly. No, smysl hraní je se bavit. Magi ti něco poradí. Ve [Zručnosti] je dovednost jménem [Leštění], že? Ale pokud máš [Zručnost] a nářadí, tak dokážeš oblázky opracovat na drahokamy sama. A tomu se říká – hodnotící oko. Takže pokud je dokážeš sama ohodnotit, dokážeš najít materiál na výrobu doplňků.”

„M-moc děkuju, hned to zkusím.”

„Hm, hm, takže se můžeme zaregistrovat jako přátele? Protože se mi zdá, že to s tebou bude zajímavé, Yun.”

Takže jsem se seznámil s Magi, co byla ve městě starší řemeslník, a koupil si leštící sadu. Mojí kapse bylo smutno, když mi zůstalo jenom 580G. Až příště vyrobím pár Lektvarů, tak si koupím přenosnou výheň.

Znovu jsem se spokojeným výrazem na tváři vyrazil zpět do bezpečné zóny v mém lovišti.

Když jsem se vrátil, zoufale jsem začal leštit kameny. Výsledkem hodnocení kamenů, které jsem do teď posbíral, bylo, že zhruba polovina byla prostě jen kamení, ale druhá polovička měla nějakou hodnotu. Ačkoli jsem mezi nasbíranými kameny našel dvacet kusů Železné rudy, bez výhně jsem je nemohl změnit na ingoty.

Takže prozatím abych vyleveloval svoji [Zručnost], leštil jsem leštící sadou drahokamy a polodrahokamy.

Škrt, škrt, škrt... ozývalo se v tichém lese. A jak jsem do povrchu kamene zlehka rýpl, objevil se nádherný drahokam. Když jsem většinu kamene velikosti pěsti ořezal, zbyl mi zhruba 3 centimetrový kámen. Jeho název byl——[peridot (střední)]. (pozn.: peridot je polodrahokam, druh olivínu)

Zdálo se, že v téhle oblasti se daly nasbírat jenom peridoty. Nehledě na to, kolik jsem jich vyleštil, všechno to byly peridoty.

Pokud budu hledat v jiných oblastech, pravděpodobně bych mohl najít jiné polodrahokamy. Ne, co takhle kdybych našel někoho, kdo prodává a kupuje polodrahokamy? Ne, jsou vůbec nějací lidi, co by to prodávali? Nejsou, že jo?

Navíc to bylo nerozumné, když jsem byl stejně švorc. Potřebovat peníze k tomu, aby si člověk zajistil peníze, to je těžký život.

„Jinými slovy nemám jinou možnost než si je sám vyleštit.”

No, mohl jsem použít dovednost Smyslu [Zručnosti] <Leštění>, ale to by se z něj stal [Peridot (minimální)]. Obvykle se drahokamy zmenší a jejich hodnota je menší. Navíc kdybych to nechal na dovednosti, tak by se zvýšila pravděpodobnost neúspěchu. A jelikož má ta dovednost nízký level, tak o to víc.

Proto jsem opatrně vyleštil tucet kamenů. I tak pár puklo. Pokud kámen pukl, tak zmizel a považovalo se to za vadný výrobek.

Zabralo mi tři hodiny je vyleštit. Když jsem doleštil všechny kameny, měl jsem tři střední a sedm malých polodrahokamů. Všechny ostatní zmizely.

Pokud chci leštit víc, musím si koupit lepší leštící sadu.

Ale díky [Leštění] se jak moje [Zručnost], tak moje [Řemeslné znalosti] dostaly na level 5.

Všechny moje Smysly měly nízký level, ale vytrvale jsem pokračoval vlastním tempem a vůbec jsem nebyl netrpělivý.

Jako další jsem chtěl zkusit [Syntézu] a [Alchymii].

V ruce jsem držel železnou rudu. Je možné, že ji proměním na ingot, aniž bych ji musel dát do výhně.

Metoda použití Přeměny hmoty v [Alchymii] na proměnu železné rudy na železný ingot.

I když nemám výheň, nezbytně to neznamená, že nemůžu vyrábět ingoty. Ta možnost proměny rudy na ingot se nedá ignorovat. A pokud to nebude stačit, tak prostě budu muset nasbírat víc kamenů.

A pak jsem všechnu železnou rudu, co jsem měl, změnil za pomoci [Alchymie].

„Železná ruda x 20 do [Alchymie]!”

Na okamžik zazářilo bílé světlo a výsledek byl něco nečekaného.

———Kvalitní železná ruda.

Jak název napovídal, byla to železná ruda. Kvalitní. A byly dvě. Proč jejich kvalita vzrostla? Vypadá to, že na ingoty mají monopol lidé, co jsou buď [Kovář] nebo [Řemeslník]. Později tuhle Kvalitní železnou rudu zkonzultuji s Magi.

Nemůžu takhle použít syntézu? Pokud bych vyrobil předmět, který se dá hned použít, tak by to nebylo marné.

Ačkoli je to jen moje představivost, možná bych mohl být schopen změnit kvalitu šípů z dřevěných na kamenné šípy.

Zkusil jsem to s jediným kamenem a šípem. Po záblesku byl výsledkem skutečně kamenný šíp. Pokud je moje teorie správná, tak náhradou kamene za železo nebo stříbro bylo možné zvýšit kvalitu šípu. Ačkoli cena by možná byla na spotřební zboží trochu moc vysoká, ale pokud se jedná o kamenné šípy, tak by rovnováha útočné síly a ceny mohla být dobrým kompromisem.

„Takže teď s velkovýrobou.”

Měl jsem dobrou náladu a pokusil jsem se vyrobit kamenné šípy [Receptem], ale nebyl jsem je schopen nasyntetizovat.

[Recept] byl: větev, havraní pírko a jako třetí kámen. Ale teď jsem ten recept nemohl použít.

Proč ho nemůžu použít? Tři... ach, sada na syntézu pro začátečníky dokáže zkombinovat jenom dva předměty.

Jasně, mezi těmi předměty vypsanými v seznamu se dva nedaly vyrobit. Jinými slovy syntetizovat to z [Receptu] je nemožné, dokud si nekoupím lepší sadu.

„Další výdaje! Eech, to je ale otrava. Vím, že na to můžu jít přes dřevěný šíp, tak pojďme na to!”

V polovině procesu jsem začal zoufale křičet, jak jsem měnil dřevěné šípy na kamenné šípy. Také jsem navýšil počet vyrobených dřevěných šípů, teď jsem měl dvě sady dřevěných šípů a sadu kamenných šípů. Zajistil jsem si dostatečné množství.

„Ale vážně je škoda, že šípy jsou na jedno použití. Lučištník by nesnesl, kdyby se měl zbavit šípů vyrobených z něčeho jako mithril, a tyhle nejsou dost silné. Co kdybych nasyntetizoval větve? Ale z kvalitnějšího dřeva se vyrábí věci jako luky, ne?”

Nepřesvědčeně jsem si stěžoval.

„Možná že se šípy změní na kvalitní jako ta železná ruda před chvílí, aniž bych musel měnit materiál.”

To nezjistím, dokud to nezkusím. A použil jsem Alchymii na celou sadu dřevěných šípů.

Svazek šípů zazářil.

Když se světlo utlumilo, byly tam tři šípy. Sada třiceti šípů se zredukovala na tři, co se stalo s mým úsilím! Ačkoli se mi chtělo ječet, byl jsem trpělivý a prozkoumal předmět.

Dřevěný šíp+10 [Spotřební zboží]

Co to je s tím číslem? Ačkoli bych byl šťastný, kdyby útočná síla vzrostla, i když je to předmět na jedno použití, ale nebyl tam žádný jiný dodatek. Zkusme ho vystřelit. Základním pohybem jsem natáhl luk a vystřelil šíp jako vždycky.

Potvrdil jsem si, že se šíp zabodl do stromu. Nezdálo se, že by jeho útočná síla byla větší.

Přiblížil jsem se ke stromu a ujistil se. Šíp zmizel.

„Haa~. Pořád je to na jedno použití, co? S lukem se vážně těžko zachází.”

Jak jsem to jako v tranzu řekl, uvědomil jsem si, že v toulci, co jsem měl přes rameno, je šíp. Ech? Ten šíp, co měl zmizet, byl v toulci, a na něm bylo číslo +9.

To není možné, pomyslel jsem si. Vzal jsem ho z toulce a úplně stejně jsem ho vystřelil. Ten šíp, co zmizel, se vrátil.

„LUKOSTŘELBAAA JE TU!”

Tohle byl velký objev. Věc na jedno použití, co se vrací a snižuje číslo.

Poměr cena k výkonu lukostřelby a také otravné nabíjení se zmírnily! Joooooo! S tímhle dokážu vyhrát, pomyslel jsem si. Příště vyrobme železný šíp.

Abych si připravil sadu +10 šípů, potřeboval jsem 300 šípů. Kdybych to množství převedl na zlato, bylo by to 300G. Nejenom že to je pro začátečníky bolestná suma, ale nedá se to provést bez Smyslu [Alchymie]! Pokud by hráči mohli použít jiný Smysl, tak by se většina neobtěžovala se zlepšováním šípů na jedno použití.

I kdyby jich pár bylo, nebylo jich moc.

Jinými slovy—

Lučištníci jsou jako obvykle nešťastní. Nedokážou řádně bojovat, pokud je nepodporují řemeslníci.

No, já to dokážu sám a mělo by to být v pořádku, pokud prostě zlepším své vlastní Smysly. Navíc už jsem našel jednu skrytou schopnost Smyslu [Luk]. Schopnost vracení šípů. Není třeba procházet si tou otravnou činností jej znovu vytahovat z toulce. Myslím, že to je na stejné úrovni jako sledování u Magie a asistence pohybu u šermířů. Jsem za to vděčný.

Tohle je vskutku fantazie.

„Jo. S touhle informací se zdá, že během boje nepotřebuju dlouho doplňovat šípy. To, že jsem si vybral lučištníka, se možná ukáže jako zábava.”

Sám v lese jsem se šklebil a když jsem zkontroloval svou statistiku, odhlásil jsem se.
______________________________________

SP v držení 0

【Luk lv7】

【Jestřábí zrak lv13】

【Magické nadání lv9】

【Magická moc lv10】

【Alchymie lv4】

【Očarování lv8】

【Syntéza lv6】

【Mísení lv6】

【Zručnost lv5】

【Řemeslné znalosti lv5】

Neaktivní:
【Krocení lv1】
_____________________________________
-----------------------------------------------


Hlavní stránka novely
Seznam postav

<Předchozí>...<Následující>