pondělí 17. června 2019

OSO - kapitola 1 (2)


Rozloučil jsem se se Sei a Myu a šel jsem zpět do města, zatímco jsem si kontroloval statistiku.

Moje Smysly byly takovéto:

[Luk lv3] [Jestřábí zrak lv2] [Magické nadání lv1] [Magická moc lv1] [Alchymie lv1][Očarování lv1] [Krocení lv1] [Syntéza lv1] [Mísení lv1] [Řemeslné znalosti lv1]

Výsledek lovu byl, že jsem se jen stěží pohnul. Myuin [Meč] byl na 5, její [Zbroj] na 3. Jelikož čas od času použila léčivou magii, její magické Smysly také rostly. Seino [Magické nadání] se dostalo na 3, její MP bylo na 30 a její živel [Voda] byla na 5. To znamenalo, že můj level byl celkem nízký.

Posadil jsem se na tržišti na předměstí a vyzkoušel jsem spoustu věcí.

Jako první jsem vyzkoušel Smysl [Alchymie].

Rysem tohoto Smyslu byla – přeměna hmoty. Ale ve skutečnosti to mělo do svého názvu velmi daleko a považovalo se to za Smysl na houby. Na zkoušku jsem vytáhl předměty, co jsem získal z Býložravců, Žlučové kameny, Kožešinu a zhruba padesát kostí. To jsem získal díky lítosti vlastní sestry.

Když jsem otevřel menu, našel jsem dovednost [Přeměna hmoty]. Když jsem si zvolil dovednost, vybral jsem si ze seznamu cílů Žlučové kameny.

Na monitoru se zobrazilo spotřebované množství jako 'Žlučový kámen x 10'. To znamenalo, že tohle množství se během Přeměny hmoty spotřebuje. Bez zaváhání jsem začal.

A výsledkem přeměny předmětu byl Léčivý kámen, jenom jeden.

No ne. Ze žlučových kamenů se stala čínská medicína. Dobrá, je to jenom hra, takže to nebudu komentovat.

Dále přeměnou deseti Kožešin vznikla jedna Velká kožešina. Co se týče kostí, mohl jsem si vybrat mezi 'spotřebovat deset Kostí na výrobu jedné Velké kosti' a 'přeměnit jednu Kost na dvě Kostní moučky'.

„Proč jsem u kostí schopen změnit výsledný předmět? Můj Smysl povýšil?”

Myslel jsem si, že se mi u Smyslu zvýšil level, a tak jsem otevřel statistiku, ale level zůstal na 1.

„Množství spotřebovaných předmětů se změnilo. Když dám deset Kostních mouček—”

Nejdřív jsem proměnil Kost na Kostní moučku a pak jsem Kostní moučku ještě jednou podrobil [Alchymii]. Znovu z toho vznikla Kost.

Po nastudování jsem zjistil, že u Přeměny hmoty u [Alchymie] existují dva výsledky. Bylo to rozdělování hmoty na vyšší a nižší úroveň. Abych vyrobil hmotu vyšší úrovně jako Velká kožešina nebo Léčivý kámen, potřeboval jsem na jeden kus deset kusů předmětu nižší úrovně.

A když se z Kosti stal předmět nižší úrovně, byl tam dvojnásobný poměr.

Pokud se u Smyslu zvýší level, poměr přeměny se může změnit a možná bude dostupný nový výsledný předmět. Ale momentálně jsem neměl dostatek předmětů, abych [Alchymii] vyleveloval.

„Pokud nedokážu lovit a porážet nepřátele, jak nasbírám předměty? No, o tom budu přemýšlet později.”

Odložil jsem to na později a vyzkoušel jsem [Očarování].

Když už mluvíme o [Očarování], vylepšení a kouzla byla klasickým základem RPG, obecně se jim říkalo vylepšení a byl to Smysl magického typu, co zvyšoval statistiku.

Na zkoušku jsem jako cíl kouzla zvolil sebe.

Na rozdíl od [Přeměny hmoty] jsem jen musel myslet na zvolený cíl a odrecitovat název magické dovednosti, co byl na seznamu dovedností.

Nejenom že jsem tím spotřeboval skoro veškeré svoje MP, ale účinek byl téměř zanedbatelný. Doba trvání byla krátká, pouhých 60 sekund, a bylo sporné, jestli se to dá v boji vůbec použít. Ale pokud je spotřeba MP velká, pak [Magická moc] poroste stejně rychle. Vyzkoušel jsem další kouzla.

Když jsem své tělo podrobil kouzlu na zvýšení rychlosti a zvýšení obrany, účinek vyprchal velmi rychle. Jen jsem si toho náhodou všiml, ale když se posadím a odpočívám, MP se obnovuje o něco rychleji než ve stoje.

Posadil jsem se a nehýbal se a jak jsem dál na sebe používal kouzla, ani jsem se nenadál a [Magické nadání] se zvýšilo na 2 a [Magická moc] se zvýšila na 4.

Byly tři druhy kouzel, červené pro ATK, modré pro DEF a žluté pro SPEED. Jak se level Smyslu zvyšoval, nárůst statistických hodnot se také zvýšil a i doba účinnosti se prodloužila. Pokud si najdu čas kouzla řádně používat, snadno navýším level aspoň na 10.

Co se týče [Krocení], to byl rozsudek smrti. Momentálně nemám vůbec žádnou důvěru, že bych netvora porazil.

A na [Syntézu] a [Mísení] jsem neměl požadované předměty. Hmm, žádné předměty, co? Co mám dělat?

A v tu chvíli mi přišla pozvánka do chatu. Lidé, co znají moji emailovou adresu, se mnou mohli zahájit chat, pokud se do této hry zaregistrovali.

Chat zahájil Takumi.

[„Čau, zalogoval ses?”]

„Jo, co je? Zrovna něco dělám.”

[„Co kdybychom se sešli? Musíme se zaregistrovat jako přátelé. Mimochodem tady jsem Taku.”]

„Dobrá. Takže se setkáme...”

A jak jsem čekal na Takumiho, dál jsem používal kouzla, takže jsem zase o level povýšil.

[„Hele, Shune. Kde jsi?”]

„Avatár jménem Yun. Černé vlasy a zrovna dělá kouzla. Zrovna teď ze mě sálá rudé světlo.”

Dokonce i já jsem si pomyslel, že to bylo neskutečné, když jsem se pohledem střetl s chlapcem, kterého jsem znal. Zíral na mě a řekl: „A-ach. 'Yun', ty... proč holčičí avatár.”

„...nemám ponětí. Špatná identifikace.”

„He, od posledně, co jsem tě viděl, jsi o 20% zkrásněl, je z tebe teď pěkná holka. Sice trochu plochá—auch.”

Zatímco jsem měl stále aktivní zlepšení útoku, nabral jsem Takua tělem do boku. Ačkoli to dopadlo, jak jsem plánoval, jeho prosté a tuhé brnění moji pěst odrazilo. Vlastně jsem si já sám zranil ruku.

„Poslušně se nech zmlátit... mě to taky trápí. Ty zatracenej zarytej hráči.”

„Fajn. Ale proč sis dal jméno jako Yun. Copak to není holčičí jméno? I tvůj vzhled je...”

„Překlep.”

Já vím. Moje oči jsou ještě větší než obvykle, kdokoli by řekl, že mám dívčí tvář. I moje tělo bylo holčičí.

„Jen si to představ. Ten okamžik, kdy mi moje mladší sestra řekla 'sestři'. Úplně mě z toho zamrazilo.”

„Ach, moje upřímná soustrast.”

„Navíc poté, co jsem se odvážil vyplnit tržní mezeru, moje mladší sestra po mě požaduje, abych to změnil.”

„Ne, to je tvoje chyba, že sis vzal Smysly na houby.”

Bé, proto to jsou zarytí hráči, zaměřují se jenom na efektivitu.

„Jen tak mimochodem, jak jsou na tom tvoje Smysly?”

„Ach, takhle.”

Ukázal jsem Takumimu statistiku svých Smyslů—a on jako první řekl: „Hoa, strašný.”

„Budu brečet! To je to tak strašný?!”

„Mezi bojovými Smysly je [Luk] synonymem pro neefektivitu. [Alchymie] je naprosto na nic, jak je neefektivní. A [Krocení] je... honem něco vyleveluj na 10 a jedno z toho si změň.”

„Bé... v boji si peníze nevydělám a momentálně mám jenom 130G.”

„Ty, nehraješ ty bezstarostně a bez okolků?”

Absolutně ne. Vždyť jsem to vůbec neměl v úmyslu.

„Zatraceně. Moje mladší sestra po mě požaduje, abych se změnil, a Shizuka se jen hořce usmála. Ztratil jsem veškerou sebedůvěru.”

„Tak zaprvý u člověka, co zrovna začal hrát hru, neexistuje něco jako sebedůvěra.”

„Vrr, teď bys mě měl utěšovat. Jako starší bratr mám svoji důstojnost, kterou si musím uchovat.”

Posadil jsem se a chytil se za kolena, zahlížel jsem na Takua, co stál vedle mě, ale jeho jedinou reakcí bylo, že se poškrábal na tváři.

„Nebudu tě utěšovat... musíš být rád, že jsi pěkná holka. Ta dobrácká kráska Sei, energetická pěkná holka Myu. A teď je z tebe rozvážná pěkná holka, co?”

„Zmlkni. Byl bych radši, kdyby ses mě nesnažil utěšovat, když to chceš dělat takhle.”

A taky není možný, aby to byla pravda. Jak jsem se rozhlédl po okolních hráčích, všichni se najednou odvrátili. ...ne, to byla náhoda. Určitě to musela být náhoda.

„Hele, chci s tebou něco zkonzultovat, existuje nějaký účinný způsob, jak vydělávat?”

„Hmm. Myslíš tím levely? Nebo možná zlato?”

„Oboje. Teď nemám ani peníze, ani dovednosti.”

Taku si založil ruce a začal o tom přemýšlet. Tehdy ze mě začalo sálat modré světlo z kouzla. Pomyslel jsem si, že to je celkem podivná kombinace.

„Je. Pokud se nechceš pouštět do bojů, když půjdeš z planin na východ do lesa, můžeš tam sbírat předměty. Jelikož máš [Mísení], můžeš je zpracovávat, abys leveloval, a pak to prodat, ne?”

„Aha, thankyou~. Vyzkouším to. Nějaká další rada?”

„Během dne tam není moc netvorů, ale v noci se jich ukazuje víc. Takže si dávej pozor. Nebo spíš co hodláš dělat? Chceš pomoct?”

„Ne, rada stačí. Díky. Ačkoli abych šel sám, je pravděpodobně nemožný.”

„Tohle bys měl zvládnout. Dobrá, přidáme se navzájem do přátel. Ve volným čase ti pomůžu levelovat, přece jenom to já jsem tě do týhle hry pozval.”

Kruci, ve skutečnosti mě pořád jenom otravuje, ale ve hře je na něj takovej spoleh. Z toho jsem trochu nespokojený.

„Takže čekám na výsledky.”

„Nejsem zarytý hráč jako Myu nebo ty, takže na nic nečekej.”

Navzájem jsme si ze sebe utahovali a rozloučili se. S mnohem lehčím krokem než předtím jsem zamířil k západní bráně z města. Mým cílem byl sběr předmětů.

Býložravců na planinách jsem si nevšímal a prohnal se kolem. Evidentně byli neaktivní – i když jsem se k nim přiblížil, takový ten typ netvora, co neútočí – nebo tak to aspoň vypadalo.

Díky tomu jsem byl schopen pokračovat přes planiny a nevšímat si jich.

Čas od času jsem používal kouzlo rychlosti, díky čemuž ze mě sálalo žluté světlo. Navíc jsem na širé pláně a na netvory používal [Jestřábí zrak], abych mu zvýšil level.

Level se zvýšil během chviličky, rostl rychlostí srovnatelnou s tou Myunou a Seinou během boje.

Zdálo se, že podél cesty nebyly žádné předměty, co by se daly sbírat. Mžoural jsem, jak jsem se díval hlouběji do lesa za pomoci Jestřábího zraku, zdálo se, že tam bylo sběrné místo. Takže, čas sklizně.

Měl jsem pocit, že na zemi u stromu je předmět. Moje vědomí to k němu přirozeně táhlo, byl to podivný pocit. Přemýšlím, jestli to byla korekce nějakého Smyslu.

Začal jsem sbírat předměty jako větve stromů, houby, byliny, kameny, plané květiny a ptačí peří. Byla tam hojnost druhů. Nasbíral jsem zhruba deset kusů od každého. Potom jsem z hlíny v jedné konkrétní oblasti nasbíral—mulč. Jestli měl nějaký význam nebo ne, to jsem nevěděl.

Nasbíral jsem celkem dost různých druhů předmětů. Nemohl jsem Takuovi dostatečně poděkovat za to, že mi o tomhle řekl.

A pak jsem zašel na neutrální území – bezpečnou zónu – a udělal si přestávku.

Nezačal jsem okamžitě s [Mísením], zíral jsem na menu a hltal ho očima.

Jak jsem se podíval na sloupeček s dovednostmi, stále jsem neměl žádnou bojovou dovednost [Umění]. Místo toho tam byly dovednosti odvozené od [Syntézy] a [Mísení] – takzvané recepty.

Jen tak mimochodem, stav mých Smyslů je následující.

SP 0

[Luk lv3] [Jestřábí zrak lv5] [Magické nadání lv4] [Magická moc lv7] [Alchymie lv1] [Očarování lv6] [Krocení lv1] [Syntéza lv1] [Mísení lv1] [Řemeslné znalosti lv1]

-----------------------------------------------

~ Teď už to zase tak beznadějně nevypadá... ~


Hlavní stránka novely
Seznam postav

<Předchozí>...<Následující>

7 komentářů:

  1. Díky moc, doufám že se brzo dočkáme dalších dílů.

    OdpovědětVymazat
  2. Třeba se proslaví jako ten co těm zbytečným smyslům dal smysl. Děkuju.

    OdpovědětVymazat
  3. ďakujem, teším sa na pokračovanie.

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuju za příjemné čtení na konec perného dne.

    OdpovědětVymazat
  5. Změnil bych luka na něco jako mág, a krocení na kovářství. To už by bylo docela dobrý

    OdpovědětVymazat
  6. Děkuji, řekl bych že ta podpurná magie mu dost pomůže do budoucna.

    OdpovědětVymazat