KY - kapitola 11

Kapitola 11 – Od infiltrace k setkání

Pro Lorena nebylo těžké se trhlinou protáhnout.

Nebyla tak vysoká, takže se musel plazit po zemi a velký meč na zádech mu trochu překážel, ale to pro něj nebyl velký problém.

Dostat skrz Lapis, co se nemohla moc pohybovat, byla ta ošemetná část.

V situaci, kdy je mohli dohonit goblini, kdyby si dávali moc na čas, Loren přemýšlel, co by měl dělat. A pak, než se nadál, spatřil, jak se Lapis vlekla k trhlině, ohýbala a svíjela tělo jako červ.

Jakmile se dostala dost blízko, Loren se natáhl, popadl ji za tělo a protáhl ji zbytkem vzdálenosti.

„No, máme štěstí.”

Byli schopní dostat se na druhou stranu, aniž by je dohnal někdo z jejich pronásledovatelů, takže tak Loren zhodnotil situaci.

Také se mu ulevilo, že to místo, na kterém skončili, nebylo gobliní doupě.

A ačkoli se plazili po zemi, aby se dostali trhlinou, na oblečení měli jenom prach a sutiny.

Lapisin oděv se na tom zdál hůř kvůli barvě, ale pokud by byli pořád v gobliním doupěti, její oděv by byl pokrytý skvrnami a pachem z věcí mnohem horších než hlína.

„Děkuju, Lorene. Moc jsi mi pomohl.”

„Tím se netrap. Důležitější je, co si o tomhle místě myslíš? Chci tvůj názor.”

Lapis zůstala ve stejném sedu na zemi a rozhlédla se po scéně před sebou.

Nebylo to oslepující, ale bylo tu dost světla na to, aby jasně rozpoznali okolí. Na rozdíl od tunelu.

Velký prostor s vysokým stropem.

Všechno viděli, protože ze stěn a podlahy sálalo světlo, a rozhodně to vůbec nevypadalo jako vnitřek jeskyně.

Lapis, co pořád nemohla chodit, se přitáhla po podlaze ke zdi a dala tvář tak blízko, že se jí skoro dotkla. Po chvilce pozorování se odtáhla a řekla ohromeným hlasem: „Překvapilo mě to. Tohle je manový materiál.”

„Co to je?”

„Je to stavební materiál viděný na místech jako trosky dávného království. Technika je neznámá, ale je to celkem výjimečné, protože si to bere manu z atmosféry a přeměňuje ji na světlo.”

Dávné království bylo něco, o čem věděl dokonce i Loren.

Označovalo to království, co vzkvétalo v daleké minulosti.

Byla to pozoruhodná magická civilizace a povídalo se, že ovládali půlku světa. Mezi jejich obyvatelstvo se řadili lidé, pololidé, zvířecí lidé a také démonická rasa.

Jelikož byla jejich kultura tak propletená magií, nebylo pochyb o tom, že mágové měli velkou moc a vysoké postavení.

Znamenalo to, že většina trosek, které se v současnosti vykopaly, kdysi patřila mágům a povídalo se, že během vrcholu rozvoje království se města vznášela na nebesích.

Ale ačkoli se povídalo, že byli velmi technologicky pokročilí, království najednou zmizelo a roztrousilo se na všechny možné rasy a ty nakonec utvořily země, co existovaly dnes.

„Když už mluvíme o troskách Dávného království... nebyl by nález jedněch hoden celého jmění?”

Loren věděl, že to nebylo něco, co se dalo najít každý den.

Některé vykopané relikvie měly cenu větší, než si Loren dokázal vůbec představit.

„Myslím, že to nejlepší, o co se můžeš pokusit, je nenechat se naprosto vyplenit gildou dobrodruhů a zloději.”

„To... je celkem velký sen.”

„Spíš než tohle, Lorene, dokážeš seškrábnout kousek této zdi? Není to tak silné, ale je to spolehlivý zdroj světla. A také to je cenný výzkumný materiál.”

Loren už rozbil část stěny jeskyně gobliního doupěte, takže pro něj nebylo složité rozbít další stěnu. Kývl k trhlině, kterou sem přišli, a řekl Lapis, co se na něj dívala očima jiskřícíma očekáváním.

„Támhle je toho spoustu.”

„Ach, to je pravda.”

Loren zvedl Lapis, co se snažila odvléct bez ohledu na to, že si tím špinila oblečení, jako kočka kotě a odnesl ji k trhlině ve zdi.

Lapis mu za ten počin poděkovala, neboť si tak nezašpinila oděv ještě víc, a začala si vybírat kousky stavebního materiálu a cpát si je do kapes.

„Můžeš dál dělat, co děláš. Ale pokud jsou tohle trosky Dávného království, nejsme v celkem špatné situaci?”

Většinu času byly součástí trosek pasti a strážci a také nespočet ostatních metod, jak odehnat vetřelce.

U důležitých trosek to bylo nebezpečnější a pokud byla pravda to, co o nich Loren slyšel, byli v nepředstavitelně velkém nebezpečí.

„Možná. A možná ne.”

Zdálo se, že Lapis skončila s pěchováním kapes a pokračovala: „Ačkoli říkáš trosky Dávného království, jde to od nejlepšího k nejhoršímu.”

„Co tím myslíš?” zeptal se Loren Lapis, jak jí dal ruce pod paže a pomohl jí na nohy.

Podařilo se jí postavit, ale jakmile Loren uvolnil paže, začala se potácet a skoro spadla. Loren si povzdechl, když viděl, že její údy stále zůstávaly nehybné.

„Nebezpečné trosky, o kterých přemýšlíš, v sobě mají nebezpečí, ale také jsou trosky, které nikoho nezajímají.”

Loren si myslel, že bylo nebezpečné zůstat příliš dlouho na jednom místě, a tak si dal Lapis znovu na záda.

Lapis, co Lorena v tichosti nechala dělat, co musel, pokračovala, zatímco se mu tiskla k zádům: „Ze všech trosek, co se našly, byly ty nejnudnější, o kterých vím, dávná toaleta.”

„Ha...?”

„Dokonalá klimatizace a systém osvětlení se soukromými kabinkami. Dokončené se systémem kanalizace a skvělou ventilací. Samozřejmě tam nebyli žádní strážci nebo pasti. Kdyby tam byli, bylo by to divné.”

Loren si pomyslel, že jenom nějaký blázen by umístil pasti nebo strážce na toaletu.

Také si pomyslel, že by tam ani nebylo moc co chránit, ale ta myšlenka, co mu vytanula na mysl, se bezděky dostala až ke rtům.

„No, mohl tam být aspoň jeden na ochranu kohokoli, kdo ji používal.”

„To mě nikdy předtím nenapadlo...”

„Muži jsou nejvíc rozptýlení, když používají toaletu nebo když spí s ženami, víš?”

„To je celkem žoldnéřský způsob přemýšlení, ale nemyslím si, že by mágové Dávného království žili tak blízko nebezpečí.”

Ty dva scénáře, co Loren předložil, obvykle vedly k tomu, že člověka bodli do zad nebo ho sestřelili šípy nebo magií. A mezi žoldnéři se učilo, že to byly ty nejnebezpečnější chvíle, ale zdálo se, že to Lapis vážně nechápala.

„Proto nejsou všechny trosky nebezpečné. Vlastně je méně nebezpečných než těch bezpečných.”

Když o tom teď přemýšlel, trosky, v kterých teď byli, bývaly budovy používané civilisty, takže dávalo smysl, že tu nebudou žádné pasti nebo strážci.

Pokud by to byla výzkumná zázemí nebo v nich byly poklady, bylo by to naprosto něco jiného. Ale také dávalo smysl, že v porovnání s celým královstvím bylo takových jen pár.

„Takže prvně musíme zjistit, jaký druh trosek jsou tyhle.”

„Ano, přesně.”

„Doufám, že to nejsou ty nebezpečné.”

Když Loren zkontroloval, že je Lapis pevně uvelebená na jeho zádech, dal se do pomalé chůze.

Nebylo to tak, že by měl na mysli nějaké místo.

Ačkoli ten prostor, kam přišli, byl velký a měl vysoký strop, Loren si myslel, že byli v nějaké místnosti, ale když si prohlédl své okolí, zjistil, že byli uprostřed nějaké chodby.

Myslel si, že když půjde podél, nakonec někde skončí.

Znamenalo to ledabyle chodit v troskách s možným nebezpečím, ale Loren si pomyslel, že to bude lepší než se vracet do jeskyně plné goblinů.

„Budu ostražitý. Můžu počítat s tím, že budeš také dávat pozor?”

„Budu se snažit ze všech sil odhalit pasti nebo cokoli magického, takže pokud se objeví nepřátele, spoléhám se na tebe.”

Zlehka ťukla do jílce velkého meče na Lorenových zádech.

V Lorenových rukách to byla kvůli své absurdní váze zbraň velké síly, ale zároveň to byl meč vyrobený z obyčejného železa.

Byl účinný v sekání a drcení věcí, ale proti duchovním nebo magickým věcem byl na nic.

V bitvě více než stačil, ale v troskách Dávného království se zdál celkem nevýrazný.

„Když přijde na nejhorší, možná budeme muset přemýšlet o tom, že projdeme gobliním doupětem.”

„Tomu bych se rád vyhnul.”

Ačkoli Loren zabil goblina mága, neměl jak vědět, jestli byl jediný.

A Lapis navíc mezi těmi, co jim vpadli do zad, spatřila pár goblinů s většími těly.

Hádala, že to byli hobgoblini, další druh goblina vysokého řádu. Pokud by se jí někdo zeptal, jestli by se jimi Loren dokázal sám probojovat, musela by se nad tím zamyslet.

A kromě toho jelikož se nedokázala vůbec pohybovat, chápala, že byla pro Lorena naprosto mrtvá váha.

„Nejlepší by bylo, kdybychom se odtud dostali, aniž bychom na něco narazili.”

„Na základě mých každodenních skutků si nemyslím, že věci půjdou tak hladce.”

„To samé u mě. Vážně nevěřím v bohy, takže by ani nebylo správné se k nějakému modlit.”

Loren se rozpačitě zasmál, když si pomyslel, že když přijde na každodenní skutky, u něj to pravděpodobně bylo o hodně horší než u Lapis.

Najednou se zastavil a natáhl se přes pravé rameno pro svůj velký meč.

Byl to pohyb, co dával znát, že chtěl užuž vytasit zbraň, takže Lapis ztuhla, připravila se na to, kdy ji Loren setřese.

Loren ještě nezašel tak daleko, že by vytasil meč, a místo toho podřepl, připravil se, aby byl schopen se kdykoli pohnout.

„Lorene?”

„Ticho. Něco se blíží.”

Chodba před nimi se stáčela na rohu.

Ačkoli Lapis o tom neměla ani ponětí, Loren vycítil, že se k nim něco blížilo, a zastavil se.

Pokud by to byl roh ulice ve městě, nebylo by to vůbec nebezpečné, ale v dávných troskách byla velmi nízká šance, že to nebylo nebezpečné.

„Neměli bychom utéct...?”

„Budeme mít štěstí, pokud nás to nechá.”

Byla tu možnost, aby hned utekli cestou, kterou sem přišli.

Ale Loren chtěl o troskách získat co možná nejvíc informací.

Pokud by spatřil, co se blížilo, musel získat nějaké informace, takže usoudil, že si zvolí, jestli zůstat nebo utéct, až spatří, co se blížilo.

Lapis, co měl na zádech, pochopila, co se snažil udělat.

„Pořád dokážu použít dost magie, abych to na chvilku zaneprázdnila. Jen mi řekni kdy.”

Jak to Lapis zašeptala Lorenovi do ucha a on na to kývl, ať už se k nim blížilo cokoli, bylo to hned za rohem.

To, co přišlo zpoza rohu, spatřilo Lorena, co měl nohy napjaté a byl připravený jednat, a promluvilo to.

„Je tu děsivě vyhlížející bratr se sestrou na zádech.”

„Cože?! Proč je tady v těch troskách něco takového? Je to iluze nebo tak něco?”

„Není moje chyba, že tu jsou! Pokud by to byla iluze, neukázalo by se něco lepšího?”

„Myslím, že to jsou lidé. Aspoň z nich sálá teplo.”

„Celkem drsné místo na ztracení.”

Co přišlo zpoza rohu, byla skupina ozbrojených jedinců, s největší pravděpodobností skupina dobrodruhů.

Na hrudích měli stříbrné identifikační štítky.
-----------------------------------------------

~ Ha, nové postavy. ~


Hlavní stránka novely

<Předchozí>...<Následující>