KY - kapitola 13

Kapitola 13 – Od doprovodu k průzkumu

Teď jich bylo celkem šest.

Pokud počítali lidi, co dokázali jít po svých, bylo by to pět, ale každopádně se skupina dala do pohybu s Ritzem a Jackem ve vedení.

Mág Quartz byl uprostřed a lovkyně Nim a také Loren, co stále nesl Lapis, byli vzadu. Ale jelikož měl Loren plné ruce, bál se, že zadní linie byla slabá.

„To nic, věř mi.”

Nim, co kráčela vedle Lorena, ho poplácala po rameni, aby mu pomohla se uvolnit.

To rameno, kterého se zlehka dotkla, bylo pokryté léčivem a ovinuté obvazy.

Loren měl levé rameno spálené magií goblina mága a neošetřené, protože se příliš soustředil na to, aby se dostal od goblinů.

Ritz to zranění viděl a ačkoli neměli lektvary, pomohli mu zranění dezinfikovat, aplikovat léčivo na spáleniny a ovinout ho obvazem.

Ačkoli to teď bylo mnohem lepší, při dotyku to pořád štípalo.

Zatímco obrnil tvář ve snaze, aby tu bolest nedal najevo, Lapis, co měl na zádech, mu zašeptala do ucha: „Pokud to bude nesnesitelné, řekni mi.”

Lapis měla být schopná použít božské umění dvakrát denně.

Ale řekla Ritzovi, že jí zbývalo jenom jedno.

Mana potřebná na magii a moc k použití božských umění byla naprosto něco jiného, takže božská umění neměla co dělat s tím, jak se Lapis snažila nabýt kontrolu nad svými údy.

Neřekla Ritzovi o tom použití navíc a rozhodla se ho schovat.

Loren hádal, že chtěla poslední šanci použít na jeho zranění, protože ji vzal s sebou.

„Jsem v pořádku. Stejně mi to ošetřili.”

Upřímně řečeno Lorenovi nebylo příjemné při vyjednávání s ostatními lhát.

Ačkoli to záviselo na protivníkovi, Loren věřil, že když přijde na vyjednávání, obě strany by měly být upřímné a přímočaré.

Ale Loren usoudil, že Lapisina volba nebyla ani nejhorší, protože si nebyl jistý, jestli mohl Ritzovi a jeho družině naprosto věřit.

„Ale stejně, tyto trosky jsou divné,” zamumlal Jack, co kráčel vpředu, zatímco se rozhlížel po okolí.

Loren, co chtěl více informací, si nehodlal nechat ujít myšlenky dobrodruha veterána, a tak nastražil uši, co Jack říkal.

„Jelikož řekli, že jsou neprozkoumané, čekali byste, že nepřáteli budou neživé věci jako golemové a nemrtví, ne?”

Jack se mírně otočil a letmo se podíval po Lorenovi.

Loren měl neurčitý pocit, že Jack chtěl, aby zareagoval, ale neměl moc zkušeností, aby mohl Jackovi říct svůj názor.

Jeho úplně první zakázka byla vyhlazení goblinů a ani nikdy nevkročil do trosek.

Loren přemýšlel, jak by měl odpovědět, ale Jack, co evidentně nečekal odpověď, pokračoval: „Ale v těhle troskách se nic takového neobjevuje.”

„To říkáš, že tu nejsou žádní nepřátelé? Není to dobře?”

Loren si nebyl jistý, jak dlouho ty trosky zůstaly neobjevené, ale pokud to bylo z dob Dávného království, určitě to bylo pár stovek let.

Nebylo to množství času, co by člověk mohl přežít, a bez kontaktu z vnějšku by dávalo smysl, kdyby tu existovali jenom golemové nebo nemrtví, jak Jack řekl.

Jelikož ti se tu neobjevili, Loren si pomyslel, že tu možná nebyli žádní nepřátelé, ale realita byla evidentně jiná, neboť se Jack zamračil, jak otočil hlavu zpět dopředu.

„Ohledně toho. Nejsem si jistý proč, ale jedinými nepřáteli, co jsme do teď potkali, jsou goblini.”

„Goblini v troskách Dávného království? Dostali se sem z venku?”

Goblini byli odolná stvoření.

Pokud to znamenalo, že se dostanou z dosahu větru a deště, vlezli by kamkoli a pak se tam začali množit a zanedlouho jejich počet rapidně vzrostl. Mohli žít téměř kdekoli a v nejhorších případech mohli žít dokonce i v kanalizaci pod velkými městy.

Dokonce i když šlo o trosky Dávného království, samozřejmě by nebylo překvapivé, kdyby se tu množili. A Loren si pomyslel, že to tak možná bylo, ale Jack potřásl hlavou, díval se stále vpřed.

„No. Když našli vchod do těchto trosek, byl evidentně zapečetěný. To znamená, že vchodem se sem nemohl nikdo dostat. Ten chlápek, co to našel, najal pár mágů a odpečetil vchod.”

„Ale pořád tu je šance, že je tu víc trhlin jako ta, kterou jsme prošli...”

„Správně. Jelikož jsme narazili na víc, je tu šance, že jsou všude po troskách díry a že jimi přišli goblini.”

„Ale pořád tu jsou věci, co se nedají vysvětlit jen tímhle,” přidal se k tomu Quartz, co poslouchal konverzaci Jacka a Lorena.

„Pokud by goblini přišli zvenčí a množili se tu, znamenalo by to, že v těchto troskách nejsou vůbec žádní strážci.”

„Možná že během toho dlouhého časového úseku zemřeli?”

„Pak by tu po nich byly nějaké pozůstatky. Bylo by to něco jiného, pokud by to všichni byli duchové nebo nemrtví, ale jen kvůli tomuhle by tyto trosky byly celkem podivné.”

Nemrtví netvoři obecně nebyli moc dobří strážci.

Quartz vysvětlil, že jelikož byli nemrtví původně lidmi, bylo těžké jim rozkazovat. Obvykle se dělalo to, že jich bylo buď velké množství, co se dokázali držet prostých rozkazů, nebo sám pán trosek byl nemrtvý a měl svou vlastní armádu.

Quartz si myslel, že bylo těžko uvěřitelné, že by beze stopy zmizeli. A že bylo divné, kdyby nenašli žádnou stopu, pokud tu v jednu chvíli existovali.

„Osobně bych preferoval teorii, že ti goblini přišli zvenčí,” promluvil Ritz.

Měl důvod, proč doufal, že goblini přišli zvenčí.

Ritz a ostatní na ty gobliny narazili, než spadli do jámy, což znamenalo, že byli ve vyšším podlaží, než byli teď.

Pokud tou trhlinou, kterou přišel Loren, přišli i goblini, znamenalo to, že našli cestu, jak se dostat do vyšších podlaží. A pokud se dostali nahoru, i oni najdou způsob, jak se odtud dostat.

„Samozřejmě tu je možnost, že jsou trhliny všude a goblini přišli všemi.”

„O tom nechci přemýšlet.”

Pokud by to byla pravda, znamenalo by to, že by tu všude byly hordy goblinů.

Pro stříbrný řád jako Ritz se to možná nezdálo jako moc, ale pro Lorena, co se zrovna stal svědkem, jak zničili celou družinu, to nebylo něco, co by chtěl znovu zažít.

„Ach, další goblini zepředu,” varoval Ritz v rovné chodbě s ničím mezi nimi a gobliny.

Jakmile ho Loren zaslechl, snažil se spustit Lapis na zem, ale Nim ho zastavila.

„To nic. Lorene, jen se zezadu dívej.”

„Dobrá.”

Zkontrolovat, jestli zezadu nepřichází nějací nepřátelé, mohl i bez použití paží.

Zatímco se Loren ohlédl, aby se podíval, jestli tam byli nepřátelé, Nim rychle nasadila šíp na tětivu a aniž by ztrácela čas mířením, s lehkostí ho vystřelila.

Šíp přeletěl přes hlavy jejich první linie a zabodl se do oka goblina vpředu, okamžitě ho zabil.

„Není jich moc. Celkem sedm.”

„Neměli byste potřebovat magickou podporu, ne?”

„Ne. V mžiku bude konec.”

Ritz kývl na Quartze, připravil si meč a štít a vrhl se na gobliny.

Jednoho praštil štítem a máchnutím jeho meče odletěla hlava druhého vzduchem.

Ritz pak rychle přešel ke goblinovi, kterého srazil, a odsekl mu hlavu.

Mezitím se další šíp od Nim zabodl do goblina a než mohli goblini vůbec zareagovat, všech sedm bylo mrtvých.

„To bylo celkem čisté.”

„Není na co být hrdí. Jsme stříbrný řád, vzpomínáš?”

Lorena ten rychlý boj mírně ohromil, a tak zavolal na Ritze, ale ten odpověděl nevýrazně.

Zatímco si Loren pomyslel, že kvůli tomu, jak sledoval Sarfeho při práci, viděl i prosté bitvy lépe než vlastně byly, Ritz pokračoval: „Pokud by čtyři stříbrného řádu měli potíže se sedmi gobliny, nebyli bychom schopní tak dlouho pracovat.”

Když to teď zmínil, Ritz a ostatní byli opravdu dobrodruhové vysokého řádu.

Loren se upřímně omluvil, myslel si, že je možná urazil. „Za to se omlouvám.”

„Všechno dobrý. Pro vás měděné řády by to měla být dobrá příležitost se něco naučit.”

Zároveň s tím Ritz obešel mrtvoly goblinů, kterým buď chyběla hlava, nebo z nich trčel šíp, a začal každému odřezávat ucho.

Zatímco ho Loren sledoval a přemýšlel, co to dělá, Ritz odřízl sedmé ucho, dal je do malého vaku a pak ho předal Lorenovi.

Loren si na okamžik myslel, že to je na vyhození, ale usoudil, že to něco znamenalo. Podíval se na Ritze, co odvrátil zrak a rychle mluvil.

„Vaše zakázka byla vyhladit gobliny, ne? Možná se vám nepodařilo zbavit doupěte, ale stejně dostanete odměnu, že jste jich pár zabili. Pro nás to bude jen pár drobných, ale vy peníze potřebujete, ne?”

Loren si uložil do paměti, že ucho bylo důkazem uloveného goblina.

„Jsi si jistý?”

Loren nevěděl, jakou měl goblin cenu, ale dát jim důkaz o ulovení znamenalo to samé jako dát jim peníze.

„Pokud to nechceš, prostě to někam zahoď. Goblin má cenu jenom 5 měďáků, takže ani nám není třeba, abychom si to brali.”

„Měl by sis to vzít,” dodala Nim. „Pro Ritze je nezvyklé, aby se vzdal peněz. Můžeme o tom říct ostatním dobrodruhům.”

„Hej, jen se snažím starat se o svoje mladší kolegy.”

„To mě překvapuje. Zítra budou z nebe padat kopí.”

Nim, co měla až do teď vážnou tvář, vypadala překvapeně. A Ritz, co evidentně udělal něco, co se mu velmi nepodobalo, hodil Lorenovi vak a začal se s Nim dohadovat.

„Nechejme si to. Stejně nám to dávají,” doporučila Lapis Lorenovi, jak ten vak bez přemýšlení chytil a pověsil si ho za opasek.
-----------------------------------------------


~ Goblini, goblini, kam se podíváš... A když se uváží, kolik krve teče z uší (a obecně jakýchkoli zranění na hlavě), ten vak musí být pěkně nechutná záležitost. ~


Hlavní stránka novely

<Předchozí>...<Následující>