Kapitola 258 – Nad zmrzlou zemí (9)
Lespina měla fialové vlasy, světle modrou kůži a strašlivé bílé zorničky. Když jsem tohle pominul, dala se dle lidského standardu nazývat kráskou. Ale její rasové charakteristiky byly až příliš nápadné a kvůli nim vypadala spíš jako netvor než žena.
Když jsem na ni namířil kopím, najednou načala konverzaci.
[Hrdino, odpověz mi. Byl jsi na světě Luka, že?]
„Haaaap!”
Ignoroval jsem ji a vyrazil jsem vpřed. Poté, co jsem rychle vystřelil auru, co mi zbyla na hrotu kopí, jsem shromáždil nedaleké elementály a prodloužil čepel svého kopí.
„Živelná čepel!”
[Škyt, nenávidím se, že se na tomhle zase vezu.]
[Proč brečíš? Je to zábavná jízda!]
[Horská dráha!]
[Řekla jsem ti, že tvoje techniky na mě nezaberou!]
Zdálo se, že v použití své moci nebyla nijak omezená, neboť znovu pozvedla svůj meč proti mně. Ačkoli se čepel vytvořená Živelnou čepelí zkrátila, dál jsem se k ní řítil. Když jsem to použil, už jsem předpokládal, že to zruší. Zjistit, že její moc nemohla mé techniky naprosto vyrušit, byla nečekaná výhoda.
Zdálo se, že i Lespina to věděla, neboť si skousla rty a namířila svým mečem na mě. Kdyby tohle bylo všechno, co její moc dovedla, nedokázala by kus Antarktidy použít jako dopravní prostředek.
[Nebudeš mít ani čas pocítit bolest!]
Z jejího těla vystřelila bílá aura. V mžiku mě obklopila neuvěřitelná mrazivá energie. Dokonce i s Ruyueinou mocí bylo těžké tomu odolávat.
„Ruyue.”
[Čekala jsem.]
Zdálo se, že Ruyue cítila moc našeho protivníka, neboť po mém zavolání okamžitě prosytila mé brnění. A pak jsem své kopí prosytil Sharanou.
[A co já, pane?]
„Ty pojď do mého těla, Peiko.”
[Dobře!]
Když jsem tři elementály použil naráz jako Duchovní auru, spotřebovalo to obrovské množství many. Při té maně, co jsem předtím vlil do Hněvu Větrného krále, jsem musel natáhnout Perutův okruh až na limit, abych udržel krok se spotřebovávaným množstvím.
Se svou nekonečnou manou, co dosahovala 200 tisíc MP jsem se samozřejmě nemusel vážně trápit bez ohledu na to, kolik many jsem použil. Tedy dokud jsem měl své manové lektvary! Zatímco se na mě Lespina dívala se šokovanou tváří, já jsem si vytáhl zhruba deset manových lektvarů nejvyššího řádu, jeden jsem si strčil do pusy a zbytek za opasek. Bylo to v přípravě na to, že by mi mohla zapečetit inventář jako ostatní nepřátelé světa.
No, měl jsem podezření, že to nedokázala. Abych si své podezření potvrdil, znovu jsem pozvedl kopí.
[Elementálové... Jak jsem si myslela, ty jsi...]
„Huaaaap! Vír chaosu!”
Nepoužil jsem Peičinu energii, ale místo toho jsem zapálil chaotické plameny a posílil je Šíleným tajfunem. Když se k tomu přidala Sharanina moc a vzedmul se vír bílých plamenů, znovu zakřičela. Tentokrát to doprovodila gestem ruky.
[Už jsem řekla, že to je k ničemu!]
Jak jsem ucítil energii, co se přes mě přehnala, přikývl jsem. Tak nějak jsem cítil rozsah té moci. Ačkoli mě to nemohlo přímo zranit, tato moc měla schopnost odehnat moc, co nebyla moje.
Tato moc se spíš než kletbě podobala víc požehnání. Vyvodil jsem, že to byla schopnost proměnit všechny věci do své ryzí podoby. V tom případě jsem chápal, jak zničila Akční kobky, neboť ty byly umělým vězením, co vytvořila Lord kobky Sherafina na průchodech, kterými se démoni prolomili.
A podobně moc, co měli průzkumníci, jim nepatřila. Byla to moc vytříbená kobkou, aby ji průzkumníci mohli snadněji používat. Prostřednictvím moci kobky se to přizpůsobilo tělům průzkumníků. Pořád to byla opravdová moc, ale stejně to nebyla moc, kterou by její uživatel ryze vytříbil. Já jsem se poslední dobou začal tímto omezením prolamovat, takže jsem si uvědomil, co její moc dělala.
Ale tento plamen, chaotický plamen...!
„Dokonce i jen trochu tohoto plamene tě hodně zraní!”
[Pokud mě tím titěrným plamenem dokážeš spálit, zkus to!]
Vír plamenů, co obklopoval moje kopí, byl mnohem menší než na začátku. Lotte a já jsme se bez váhání řítili k Lespině a Lespina máchla svým mečem plným mrazivé energie.
[Zmrzni!]
„Ha!” odfrkl jsem si a vykryl jsem její meč svým kopím. V mžiku se vyvalilo strašlivé množství páry.
[Vidím, proč jsi arogantní! Ale tvůj plamen na mě stejně nezabere!]
„Uvidíme, jestli něco zmůžeš!”
Když její meč vykryl moje kopí, okamžitě jsem se stáhl vzad a zaútočil jsem jí na ramena. Stáhnout kopí a rychle znovu zaútočit bylo něco, co jsem dělal, ještě než jsem vstoupil do kobky. Při mém nynějším levelu ji moje rychlé bodnutí nedovolilo se bránit.
[Jako kdyby to zabralo!]
Ale než jí moje kopí probodlo rameno, z ramene jí vystřelil led a vykryl ho. Moje kopí ovinuté chaotickými plameny se střetlo s jejím ledem a výsledkem byla jenom mlhavá pára.
[Tohle je všechno, co jako Hrdina dokážeš?! Proto jsi utekl, když jsi čelil Jeho výsosti Démonickému lordu! Zmrazím tě a nabídnu tě Jeho výsosti!]
„Mražené maso nechutná dobře!”
Ačkoli jsem bezstarostně odvětil, její mrazivá energie byla vskutku strašlivá! Moc té energie se dala snadno vidět. Přece jenom to bylo to, co zmrazilo celý kontinent! Jakmile by Ruyue odešla z mého brnění, možná by mě to v mžiku dokázalo zmrazit.
Vehementně jsem bodl svým kopím a zastavil její meč na místě. Neustále stoupala pára a obklopila nás, ale ani já, ani Lesppina jsme nebyli začátečníci, které by pouhá pára připravila o zrak. V jedné chvíli se zdálo, že si Lespina všimla, že nebyla ve svém obvyklém stavu.
[Ty... ty máš Zlé oči!]
„To jsi tak pomalá, že sis toho všimla až teď?”
[Myslíš si, že mě Zlé oči tohoto kalibru dokáží zpomalit? Vypadá to, že jsi své postavení Hrdiny získal v soutěži řečnění!]
Lespininy pohyby začaly být najednou silnější. Vpravila do svého meče velké množství mrazivé energie a odpleskla mé kopí. Pak se odrazila od vzduchu a vyskočila. Já povzbudil Lotte, aby jí nedala žádný čas připravit si techniku.
„Lotte, vyraž, jak nejrychleji dokážeš!”
[Rozumím, Hrdino!]
Okamžitě jsem aktivoval Božskou rychlost a horní půlku těla jsem sklonil. Z Lotte okamžitě zazářilo oslňující zlaté světlo a zrychlila k Lespině!
Lotte měla jako Planoucí královna blízkou spřízněnost se světlem a plamenem. Nebylo by přehnané říct, že byla směsicí světla a plamene v hmotné podobě. Pokud byl plamen symbolem destrukce, pak světlo bylo symbolem neuvěřitelné rychlosti! Její okamžité zrychlení bylo stejně rychlé jako moje technika Božská rychlost. V den, kdy se z Lávového krále stal Laki, když její technika pronikla Lávovým králem, také to byl výsledek tohoto jejího aspektu. A tak jakmile Lespina vystřelila, my jsme ji brzy doháněli.
[Kuk!]
„Chcípni!”
S chaotickými plameny a hmotným zrychlením z Lottina výpadu s sebou Chaotické kopí neslo strašlivou moc, jen co vystřelilo k Lespině. Zdálo se, že nečekala, že ji budu tak rychle pronásledovat. Bohužel se zdálo, že její magie nevyžadovala dlouhé odříkávání.
[Shine!]
„Kuk!”
Moje kopí se na své trase zastavilo. Bylo jen na šířku ruky od Lespiny. Mohla být rychlejší než já? Ne, to bylo nemožné. To jenom, že já a Lotte jsme zamrzli.
Teď jsem si uvědomil, že krystaly ledu, co zůstaly na trase, kterou Lespina urazila, se shlukly k nám a spoutaly nás. Ačkoli v sobě nesly strašlivou energii, zatímco jsem se řítil vpřed, skryly ji. A pak ji uvolnily, když se shromáždilo dost krystalů.
[Huhu, správně!]
„Ku...”
[Vzduch je divný! Vzduch v této oblasti musí zmrazit všechno, co tu je!] zaječela Ruyue a zasálalo z ní velké množství světla.
Lotte také uvolnila strašlivé plameny, co normálně uchovávala ve svém těle, a roztavila led, co nás pokrýval. Ačkoli se nám podařilo roztát, než na nás zaútočila... Museli jsme přijmout, že nad námi jednou vyzrála. Když si pomyslím, že ve vzduchu nechala skrytou magii s vědomím, že ji budeme pronásledovat!
[Teď můžeš zemřít!]
„Jako kdyby mě to podruhé zasáhlo!”
Z jejího těla vystřelilo bílé světlo. Okamžitě jsem použil Ruyueinu moc a vytvořil jsem kolem nás velkou ledovou bariéru.
[Lotte, proraž skrz! Ledová bariéra zablokuje její led!]
[Kuaaaang!]
Zdálo se, že Lotte byla nešťastná, že ona – Planoucí královna – byla byť jen na okamžik zmrzlá. Vydala ze sebe dlouhé zavytí a vrhla se vpřed. Než jsem se nadál, Lespina svým mečem přesekla ledovou bariéru vytvořenou pomocí Ruyueiny moci vejpůl a moje kopí jen stěží zastavilo její meč včas.
[Kuk, máš akorát hrubou sílu!]
„Huaaaaap!”
Nemohl jsem dovolit, aby ustoupila. Horečnatě jsem přitlačil blíž k ní. Ustavičně jsem používal Božskou rychlost a útočil jsem svým kopím rychlostí, s kterou nedokázala udržet krok. Ale přesně jako předtím se i teď objevilo ledové brnění, jen co se mé kopí mělo užuž přiblížit k ní. A ochránilo ji.
Abych zabránil tomu, že by mé kopí kvůli ledu přišlo o rychlost, donekonečna jsem do něj vléval manu. Ale žádný z mých útoků neměl moc velký účinek. Ačkoli jsem o hodně překonával její reakční rychlost, ona měla v těle prostě až příliš mnoho many!
„Kolik ti je? Kdy ses narodila?”
[Byla jsem silná od chvíle, co jsem se narodila! Mohla jsem se zrodit díky drtivé moci Jeho Výsosti! Moje zrození se stalo počátečním signálem plánu Jeho Výsosti Démonického lorda pokořit všechny světy. A jeho plán uspěje! Hrdino, zabít tě a vzít ti moc světa bude prvním krokem k tomuto cíli!]
Nestála tam jen tak a nenechala se zasáhnout mým kopím. Ačkoli byla pomalejší, také útočila svým mečem. Její útoky jsem vykryl Ruyueinou mocí, co mi pokrývala brnění, ale nedokázal jsem zabránit tomu, aby se ta újma nastřádala. Ačkoli jsem plamenně bodl svým kopím k její hrudi a použil jsem Bouři bleskového kopí, technika se řádně neaktivovala. Přesně jak jsem čekal. Tahle její schopnost byla vskutku popouzející.
Donekonečna ke mně lila svou jedinečnou energii a mluvila: [Huhu, je těžší a těžší použít moc kobky, že? Tato moc mi byla dána, abych tě zničila, Hrdino. A také všechny, co mají spojitost s kobkou!]
„Zemřeš tu, takže dál sni!”
[Já tu zemřu? ...To ty zemřeš, Hrdino!]
Zároveň s tím, co to zakřičela, sekla svým mečem k zemi a mana v ní plamenně explodovala. Byla to vskutku energie absolutního mrazu!
„Ruyue, Sharano!”
[Už jsem připravená!]
[Posílím Ruyue!]
V mžiku se kolem mě a Lotte vytvořila bariéra. Ale nestačilo to na to, aby to vykrylo její útok. Bariéru to pomalu lámalo a Lotte v hněvu promluvila:
[Pouhý démon si troufá zaútočit na Hrdinu a na mě! Kuaaaaak!]
Lotte vychrlila plameny, co vypadaly jako světlo! Lespinina mrazivá energie, co pronikla Ruyueinou a Sharaninou bariérou, se střetla s Lottiným oslňujícím dechem. A v té chvíli ke mně zezadu někdo přišel.
„Pomůžu ti, tati!”
„Ino!”
V této potenciálně katastrofální situaci, kdy se nesmírně mrazivá energie střetávala s nesmírnou výhní, jsem se na Inu usmál. Dokonce i v této situaci jsem zněl klidně.
[Tvoje dcera je také tak silná? Moc Země je podivně vysoko...! Ale stejně je to před mou mocí k ničemu!]
„Měla bys být schopná anulovat jen moc kobky!” namítl jsem a nechal jsem kolem svého kopí vzplanout auru. Zároveň jsem promluvil k Ině: „Ino, já se o tu ženu postarám. Měla bys jít pomoct ostatním členům Revivalu.”
„Budeš bojovat sám, tati?”
„Samozřejmě to je jen nicka. A navíc... možná to bude trochu nebezpečné. Vzdušnou bitvu nech na Lakim a jdi s mamkou bojovat s démony na zemi. Dobře?”
„Jo! Řeknu to mamce!”
Ina byla až příliš nevinná a laskavá. Bez náznaku pochyb přikývla a otočila se. V té chvíli vedle mě vystřelilo ledové kopí. Mělo tak strašlivou rychlost, že jsem ho téměř minul.
[Tvoji dceru zabiju jako první!]
„Dobrý žert.”
Ale netrápilo mě to. Kdybych si myslel, že byl Inin život v ohrožení, nechal bych ji ustoupit, jen co dorazila. Ačkoli jsem jí řekl, aby se vrátila, bylo to jen proto, že nad Lespinou nemohla vyhrát. Ale i tak by ji Lespina nikdy nemohla zabít. Než abych věřil, že by to dokázala, bylo mnohem uvěřitelnější, kdybych se doslechl, že Walker zemřel kvůli přepadení goblinů.
„Nebezpečné. Ošklivé. To bylo vážně ošklivé.”
Ina se prstem dotkla ledového kopí a snadno jej zvedla. Ačkoli nad ním měla moc Lespina, ledové kopí poslechlo Ininy rozkazy jako krotká ovce.
[Cože...?!]
To byla říše dominance, co se nedala vysvětlit manou. Nevěděl jsem, jak to bylo možné, ale Ina se i bez pomoci kobky dokázala v minulosti vyrovnat mě a Hwayě. Když se teď stala průzkumníkem řádu Zlata, její kontrole nad ledem se nikdo jiný nevyrovnal.
„Vlastně chci být s tátou. Potrestám zlé lidi.”
„Ale Ino, se svou mocí...”
„Skadi.”
V mžiku kolem Iny zavířila nezměrná mrazivá energie. Ačkoli byla tak nějak podobná té Lespinině, ta energie, co vířila kolem Iny, byla svatější. Ina vzhlédla s očima zbarvenýma do modra. Ledové kopí v její ruce se okamžitě rozštěpilo na tisíce dalších a vznášelo se ve vzduchu. Nebe, co bylo Lespininým územím, se teď dostalo pod Ininu kontrolu.
Všechna mrazivá energie patřila Ině. I její dech se stal mrazivou energií a nastřádal se ve vzduchu.
Vzduch se přetvořil. Do teď mi to přišlo, jako kdyby byl svět nepřátelský, ale teď mi přišlo, jako kdyby se svět stal mým spojencem.
Ina zvedla prst a namířila jím na Lespinu. Stačilo jen toto a ta mrazivá energie v jejím těle se rozptýlila. Bylo to tak neuvěřitelné, že jsem se rozesmál.
„Pokud tátu šikanuješ, jsi ošklivá! Pokud šikanuješ mě, jsi ošklivá! Pokud šikanuješ tátu a mě, jsi ještě víc ošklivá! Potrestám tě!”
[Nemožné... Malý spratek?!]
Bylo to dítě, kterému bylo dáno ještě větší požehnání a kletba ledu, než co měla ledový elementál Ruyue.
...A také to byl pátý člen Revivalu, co získal boží pravé jméno.
O takových věcech mi řekni dřív, Ino!
-----------------------------------------------
~ Tak zatím to na další členku harému/zvěřince nevypadá... Příště o tom, kdo vyhraje a kdo se stane MVP bitvy (Ina?!). ~
ďakujem, tak na pohľad "roztomilá" dcérka, ale pod pozlátkom je surové zlato.
OdpovědětVymazatPS: šikanuješ tátu a mě, jsi ještě víc ošklivá - potrestám ťa zlá teta! - jednoduchá detská logika
Děkuji 😁
OdpovědětVymazat