ICDS - kapitola 259

Kapitola 259 – Nad zmrzlou zemí (10)

Hroty všech kopí, co Ina vytvořila, byly namířené na Lespinu. Ačkoli Lespina vypadala nepatrně znepokojeně, brzy se usmála s klidným pohledem.

[Nikoli Boží potomek, ale pouhý člověk, co vládne boží mocí! Chceš mě potrestat? Zkus to!]

„Eit.”

Ina s čilým výkřikem mávla rukou. Jen tímto prostým pohybem se tisíce ledových kopí ve vzduchu vrhly k Lespině.

[Takový prostý útok...!]

Lespina nechtěla s Inou prohrát, a tak vzedmula svou mrazivou energii. Její zuřící mrazivá energie se soustředila kolem ní a odrazila blížící se kopí. Ina se zamračila a znovu natáhla ruce, ale tentokrát nebylo tak snadné ukrást Lespininu mrazivou energii. Když se Lespinin a Inin útok srazily, došlo k obrovskému výbuchu.

[Ledem mě nemůžeš zabít!]

Uprostřed té exploze zazněl Lespinin řev. Okamžitě poté k nám z mlhavé mlhy vystřelilo nespočet ledových jehel. Ina si odfrkla a natáhla ruce. Všechny ledové jehly se zastavily a začaly růst. Ona tento skutek provedla s lehkostí a tiše ke mně promluvila:

„Tuto moc nedokážu použít dlouho. Tati, musíš ji dorazit.”

„Jasně. Soustřeď se na obranu, Ino. Jasné?”

„Jo.”

Pokud by to mohlo naprosto vymazat Lespininu mrazivou energii, měl bych v tomto boji velkou výhodu. Protože Ina použila moc božího skutečného jména, tempo boje se zvýšilo. Také už jsem nemohl o nic déle čekat...!

„Trishulo.”

Po mém zašeptání do mého Chaotického kopí sestoupila rudá aura. Okamžitě poté jsem se vrhl k Lespině. V meči v její ruce už nespočívala mrazivá energie, ale černá démonická energie.

[Moc ledu je jenom část mé moci. Pokud sis myslel, že mě teď můžeš porazit, budeš zklamaný!]

„Lotte!”

[Teď!]

Půjčil jsem si Lottinu moc a řítil jsem se k ní. Nemusel jsem nic říkat. Když se teď Ina přidala k boji, chtěl jsem tento boj prostě ukončit co možná nejdříve.

[Uk?!]

„Vypadá to, že své bojové umění musíš víc trénovat.”

Máchl jsem svým kopím a odrazil jsem její meč plný démonické energie. Božská moc se ve vzduchu srazila s démonickou energií a vytvořila zvuk, co trhal uši. Lespině se rozšířily oči.

[Hrdino, ty máš také božskou moc... Takže jsi to byl vážně ty, co přišel na svět Luka!]

„Taková otrava.”

Nevěděl jsem, proč si to chtěla potvrdit, ale zdálo se, že Démonický lord vážně nepřišel na Zemi kvůli tomu, že jsem šel na svět Luka.

Neodpověděl jsem jí a zvýšil jsem rychlost svých útoků. Trishula měla 10% šanci uštědřit nepříteli trojitou újmu. Čím víc jsem útočil, tím byla větší šance, že se účinek Trishuly aktivuje. Spíš než jediný mocný úder bylo efektivnější uštědřit několik menších útoků.

[Kuk!]

Konečně jsem uštědřil efektivní úder. Moje kopí se přesně jako předtím vmáčklo mezerou v její obraně a Ina ukradla mrazivou energii, co se objevila, aby ji automaticky bránila. V důsledku čehož jí moje kopí proniklo brněním a probodlo jí rameno. Ve vzduchu se rozprskla její černá krev.

[KUAAAAAA!]

Ozval se Lespinin bolestný řev. Bylo to tak hlasité, že se členové Revivalu a démoni, s kterými bojovali, zastavili a otočili k nám hlavy. Většina démonů se pak rozletěla k nám, ale Inina ledová magie je sestřelila.

[T-ty... Ty si troufáš zranit mé vznešené tělo!]

„Vznešené, no jistě!”

Poté, co se mi jednou povedlo ji zranit, jsem ji vzrušeně tlačil do kouta. Znovu jsem použil Božskou rychlost a během tří sekund jsem na ni vlil strašlivé množství útoků. Aktivovala se Trishulova moc a v jejím brnění se objevila obrovská díra. Jak z nebes pršela její krev, její řev byl hlasitější.

[HUAAAAAAAAK! TY, TY SI TROUFÁŠ!]

Uživatel bojového umění byl na bolest přirozeně zvyklý, ale zdálo se, že Lespina neměla v bojovém umění žádnou hloubku. Prostě své vrozené schopnosti používala jako surovec. Přesně jako teď!

[KUAAAAAA!]

Z jejího těla se linulo obrovské množství démonické energie a obklopilo ji. Vzdala se kontroly nad mrazivou energií a rozhodla se proměnit veškerou svou moc na ryzí démonickou energii. Množství té démonické energie bylo podobné jako u velitele Démonické armády, s kterým Peruta kdysi bojoval v mém těle.

[Nakonec jenom používáš moc, co jsi získal v kobce... Neprohraju! Donesu Jeho výsosti vítězství!]

Lespina vstřebala tu vzdouvající se démonickou energii. Zničila v sobě rovnováhu moci a proměnila se na ryzí démonickou energii. Její proměna se dala snadno odhalit díky jejímu vnějšímu vzezření.

Její fialové vlasy teď byly tmavší, její bílé duhovky také zčernaly a její modrá kůže zhnědla. Ale vypadala mnohem lépe než předtím. I když na jejím vzhledu vážně nesešlo.

[Já, velitel Démonické armády Lespina El Tabac, už dál nemůžu tolerovat ten tvůj blahosklonný pohled!]

„Och, vážně?” namítl jsem laškovně a natáhl jsem kopí ve své ruce vpřed. Chaotické plameny, co planuly na mém kopí, přirozeně zmizely jako svíčka, kterou sfoukl fičící vítr.

Přehnala se přese mě její drtivá démonická energie, vzala s sebou moc, co mi dala kobka. Správně, bralo mi to techniky, ale také mé stavové hodnoty a levely. A navíc ta moc, co mi oslabovala techniky, zesílila. Snažil jsem se použít Božskou rychlost, ale neaktivovala se. Vůbec jsem nedokázal použít své techniky.

A co potom techniky v mých kapesních hodinkách? Co předměty nebo techniky obsažené v tetováních? Musel jsem je otestovat.

„Huaaaaaaap!”

| Použil jsi Mrazivý řev! Všichni nepřátelé na bojišti na místě zmrznou. Všichni spojenci jsou dočasně ve stavu super-brnění a všechny schopnosti vzrostou o 50%. Při boji s nepřáteli pod vlivem Mrazivého řevu se tvoje šance na uštědření kritického úderu zdvojnásobí. |

Zabralo to. Lespina na okamžik ztuhla a moje schopnost vzrostla o 50%, ne ještě o víc. To znamenalo, že můj Prsten ozvěny fungoval. V tom případě ta její schopnost... Dobře, mohl jsem vyhrát. Díky řevu se mi moc tak nějak vrátila do normálního stavu. Ina měla také oči rozšířené.

„Ošklivo! Pokud ukradneš, co je moje, jsi ošklivá!”

[To dokážeš akorát dělat malicherné triky?!]

Tím, že se vzdala mrazivé energie, mohla získat obrovské množství démonické energie. Ale to také znamenalo, že se vzdala své odolnosti vůči mrazivé energii. A teď proti ní zabíraly Ininy útoky! Zdálo se, že i Ina to pocítila, neboť natáhla ruce a vystřelila k ní koule many. Zároveň s tím jsem zakřičel na Peiku.

„Peiko!”

[Čekala jsem dlouho!]

Jak název Chaotického kopí napovídal, uvnitř byly všechny možné energie a moc blesku teď byla jednou z nich. Pomocí moci Boha blesku jsem Peičinu moc vytáhl až na limit a ten materializovaný blesk vstřebal božskou moc Trishuly a sálalo z něj oslňující světlo.

Bylo by to silnější, kdyby mé stavové hodnoty nebyly potlačené, ale s tím jsem nemohl nic dělat. Zaťal jsem zuby a pobídl Lotte kupředu. Lotte a já jsme jediným mocným máchnutím byli před Lespinou.

[Kuaaaaaaaa!]

„Huaaaaap!”

[Nevyhraješ nade mnou!]

Z meče, co držela, vystřelila obrovská démonická energie. Poté, co snadno odrazila Inin útok, se ta energie dostala ke mně... A pak všechno zmrzlo.

[Kuk?!]

„Chcípniiiii!”

Vzdát se mrazivé energie před Inou, co vládla mocí bohyně Skadi, byl bláhový tah! Beze slova jsem se ušklíbal, zatímco jsem kopí vystřelil vpřed. Chaotické kopí, co vypadalo jako blesk, probodlo Lespinu skrz na skrz.

| Kritický úder! |

V tom okamžiku se objevila kosa a sekla ji do krku. Po tomhle jsem si byl jistý, že všechny předměty řádně fungovaly.

Lespině se na krku objevila dlouhá a hluboká rána a ona zoufale natáhla víc démonické energie. To zdánlivě nekonečné množství démonické energie stačilo na to, abych se toho bál.

[Kuooooo!]

[Kuaaaaa!]

Lotte znovu dštila, ale démonická energie, co Lespinu kryla, vykryla Lottin útok a vybuchla. Já jsem honem použil Ruyueinu moc, abych kolem nás vytvořil bariéru, ale hned ji to zničilo. A přes nás se přehnala démonická energie.

| Kritický úder! |

„Kuk!”

[Kak!]

To bolelo! V každé částičce démonické energie byla ostrá krvežíznivost. A navíc se zdálo, že se aktivovala zvýšená šance na utržení kritického úderu, neboť mi v mžiku zmizelo přes 30% HP.

Zároveň s tím se ozval Lespinin jekot. To byla kosa sekáče, co se aktivovala, když jsem utržil kritický úder. Mohl jsem vyrazit vpřed, jako kdyby se nic nestalo, díky svému stavu super-brnění. Ale i kdybych nebyl ve stavu super-brnění, útok kosou by mi dal šanci se přemístit.

Zatímco se ona svíjela bolestí z druhého útoku kosou, já jsem rychle vytáhl lektvar a vyzunkl ho. Pak jsem zkontroloval, jestli je Lotte v bezpečí.

„Lotte, jsi v pořádku?!”

[Hrdino, většinu jsi toho vykryl!]

Na rozdíl od jejích slov měla na několika místech znatelná zranění. Měla jednu z nejvyšších rychlostí zotavení mezi živými bytostmi, takže se její zranění dokonce i v tomto okamžiku hojila, ale stejně bude stále zakoušet nezměrné bolesti.

Když jsem viděl, že se chovala, jako kdyby byla nezraněná, široce jsem se usmál a pevněji jsem se chopil svého kopí. V dalším okamžiku jsem doširoka rozevřel oči a zakřičel jsem: „Stínové mrknutí!”

[Kugak!]

Dej ty pracky z mé dcery! Lespina překonala šok ze sekáčovy kosy a natahovala paži po Ině. Stačil jen tento pohyb a ve vzduchu se objevila obrovská černá ruka a máchla dolů po Ině.

Než Ina utržila byť jen škrábnutí, přemístil jsem se za Lespinu a máchl jsem kopím. Automaticky vystřelila démonická energie a srazila se s mým kopím. Ta černá ruka mezitím přišla o svou moc. Ina vystřelila obrovské ledové kopí a naprosto vyhladila tu obrovskou masu démonické energie ve vzduchu. Ale musel jsem si pospíšit. Věděl jsem, že Ina už neměla moc času.

„Dokud nebudu mrtvý, nedokážeš Ině zkřivit ani vlásek na hlavě!”

[Tak tě zabiju jako prvního! Určitě musíš mít naspěch, když jsi tam nechal toho svého ptáčka!]

„...”

Zatímco jsem bojoval proti jejímu meči, snášel jsem bolest. Ačkoli byla dost mocná na to, aby mě odtlačila, jelikož jsem to snášel ve stavu super-brnění, měl jsem pocit, že jsem přijímal více újmy, než bylo nutné. Cítil jsem, že jsem byl mnohem slabší než předtím. Nebylo to jen proto, že jsem nejel na Lotte. Bylo to i tím, že jak čas plynul, ztrácel jsem víc a víc hodnot. Už jsem to nemohl déle zdržovat.

„Suverén! Hněv Nebeského boha!” zakřičel jsem nebojácně a vytáhl svoje esa v rukávu.

| Použil jsi Suveréna! Zatímco je technika aktivní, HP a MP se ztrojnásobí a všechny stavové hodnoty se zdvojnásobí! Když zaútočíš na nepřítele, máš 10% šanci, že mu uštědříš náhodný stavový účinek nejvyššího řádu. Když na tebe nepřítel zaútočí, máš 20% šanci, že mu uštědříš náhodný stavový účinek nejvyššího řádu. |

[TY...?!]

Cítil jsem, jak se mi celým tělem prohnala síla. HP a MP mi prudce stouplo a mé trapně oslabené hodnoty znovu posílily mé tělo. Rotace Perutova okruhu vstřebávala Enigmu a vytvářela tak černý vír, co ovíjel mé brnění.

A bylo toho víc. I když jsem si nemyslel, že by se moje kopí dalo ještě víc posílit, vlila se do něj Diova moc a prodloužilo se. Oslnivě zlatá energie se sloučila s energií Suveréna a rozšířila se nepopsatelná černá záře. Zdálo se, že jedinečná charakteristika Diovy moci se nedala skrýt dokonce ani Suverénem, neboť si toho Lespina všimla a zakřičela:

[Takže jsi vážně přišel na svět Luka!]

„Jo, jsem ten Hrdina! A co? Přestaň mě tím otravovat!”

Sežer tohle a chcípni!

Vrhl jsem k ní své kopí. Zároveň s tím i Ina uvolnila svou strašlivou mrazivou energii. Z Lespinina těla se donekonečna vylévala démonická energie a bojovala proti naším útokům.

[Jenom tímhle... JENOM TÍMHLE!]

Spolu s touhle průpovídkou její démonická energie vybuchla. Její moc anulovala jenom moc kobky, ale teď se pokoušela ovlivnit naše útoky! Bez váhání jsem se vrhl do té exploze. Myslel jsem jenom na to, abych to skončil co možná nejdřív.

[Zabiju tě!]

Uprostřed toho oblaka těžké démonické energie se objevil meč. Natáhl jsem se svou rukavicí a chopil jsem se ho, ale dokonce i s ochranou Suveréna mě pomalu opouštěla moc. Být schopná odolávat této moci, co si nezadala s nepříteli světa... Kvůli Lespinině schopnosti se člověk vážně třásl strachy.

[Nakonec... nejsi nic než pes kobky! Není možné, abych já, MY, kvůli tobě zemřeli!]

Lespinino vzezření byla ale podívaná. I když měla půlku těla zmrzlou a do břicha zabodnuté kopí blesku, v očích jí planula démonická energie a dávalo to znát, že v ní stále byl život. Moje instinkty mi říkaly, že se jí podařilo anulovat účinky hodnot a technik našich útoků!

Cítil jsem, jak se její meč prosekával mou rukavicí a jak se pokoušel dostat k mé ruce, a tak jsem zaťal zuby a zakřičel jsem do komunikačního kanálu.

[Všichni se bez otázek vraťte na zem!]

Možná to bylo kvůli tomu mému naléhavému tónu, ale všichni okamžitě začali jednat. Jen za pár sekund mi Hwaya podala hlášení.

[Hotovo!]

[Ina taky!]

[Hotovo!]

„KUAAAAA!”

Jakmile jsem zaslechl jejich hlášení, aktivoval jsem Karmínový řev. Lespině se rozšířily oči, neboť všechno na světě pokryly černé plameny.

[Kuak. Kuaaaaaak!]

„Huu...!”

Nynější Karmínový řev byl proměněný Enigmou. Jak jsem sílil, Karmínový řev v porovnání s ostatními technikami slábl. Ale teď se díky Enigmě proměnil na černé plameny a měl tak šokující účinek. Byl to pocit, jako kdyby v mžiku padla noc. Ale plameny byly stále plameny, takové ty, co všechno sežehly.

Než ty plameny ustoupily, na nebi nezůstalo nic kromě Lotte, na kterou ty plameny neměly vliv, a Lespina, co byla uprostřed míhotavého oblaku démonické energie.

Cítil jsem, jak se to potlačení mých hodnot snížilo, a rozhlédl jsem se kolem. Lespina byla v žalostném stavu.

[Kuhak... Skrýval jsi takovou moc...!]

„Tohle je také moc kobky.”

[Moc kobky...!]

Jakmile jsem ta slova řekl, část jejího planoucího těla se skandálně zhojila. Do hlasu se jí navracela síla. Potlačení mých hodnot bylo zase silnější. Byla to strašlivá změna. Bylo to, jako kdyby někdo přetočil video.

[Ku, kukuk! Neměls to říkat! Lituješ toho?! Dokud to je moc kobky, dokud to není čistě tvá moc, nebudeš schopen mi ublížit!]

Po tomhle jsem to pochopil. Techniky v mých kapesních hodinkách byly jiné než normální techniky a ona je nedokázala detekovat. Ale pořád na mě měl vliv Mrazivý řev. Ona detekovala jenom Karmínový řev. Její schopnost byla omezená jejím pochopením, její detekcí. Mohla potlačit jen to, co znala.

Pokud to bylo takhle, pak tento souboj skončil.

[Ku... Kuaaaaaak?!]

Lespina zařvala. Bylo to pochopitelné. Musela být zmatená, proč znovu planuly plameny, co potlačila.

[J-jak?! Tvoje plameny by měly...!]

„Promiň, ale ty plameny jsou moje moc.”

Usmál jsem se. Ty plameny, co ji spalovaly, nepocházely z Karmínového řevu. Vzplály kvůli kopí, co jí pronikalo břichem. Chaotické plameny.

[T-tyto plameny...?! Jak? Předtím jsem...!]

„Promiň.” Uličnicky jsem se usmál. „To byla lež.”

[Kuaaaak!]

Chaotické plameny litě vzplály. Jakmile jednou vzplály, nic je nemohlo uhasit. Pod vlivem chaotických plamenů její moc, co vytlačila, pomalu ustupovala.

Bylo to moje vítězství.
-----------------------------------------------

~ Autor si navykl během vyprávění "lhát" a sem tam je docela těžké poznat, jestli má Shin skutečně těžkosti nebo to jen hraje. ~

<Předchozí>...<Následující>