DM - kapitola 71

Kapitola 71 – Vymýcení a zkazka

Tady Satou. Jediný kontakt, co jsem kdy měl s utečenci, bylo v novinách nebo v reklamě na finanční podporu. Ale na tomto světě jsem se k nim dostal nečekaně blízko.



Když jsme dorazili do ulic města Nouki, bylo už pozdě odpoledne. Zbavit se zlodějů trvalo déle, než jsem si myslel.

Tohle město bylo druhé největší město na území hraběte Kuhanoua, nacházelo se v typickém okolí kupeckého města. Nicméně nemělo více než 20 tisíc obyvatel. Rozlohou bylo také asi jenom čtvrtina města Seryuu.

30% populace byli otroci, ale většina byla obecní nebo nižší otroci, zatímco zločineckých otroků bylo celkem málo. Loupežníky – potvrdili je jako loupežníky obvyklým Yamatovým kamenem – jsme prodali kupcům s otroky, které zavolal strážný. Měli hodnotu 2 stříbrné za člověka. Lidé s technikami luku nebo zbraní a ti ve vysokém levelu byli trochu dražší, ale ženy byly levnější. Žena ve středním věku měla cenu jenom 1 stříbrňáku.

Jako odměnu za potlačení loupežníků jsem dostal 10 měďáků na hlavu. Byla ta cena správně? Celkem 48 stříbrňáků a 140 měďáků. S takovou sumou by místo mě přišlo hodně lovců odměn.

Poplatek za vstup do města byl 1 velký měďák za člověka prostého původu, 2 měďáky za otroka a vůz stál 2 velké měďáky. Nechal jsem to odečíst z odměny.

Povídal jsem si se strážným, zatímco hledal malý měšec, kam by mi mohl dát drobné v hodnotě 5 stříbrných a 10 měďáků. Měl na sobě na modro obarvenou halenu, přemýšlel jsem, jestli to je barva zdejších strážných.

„Vážně jsi nás zachránil. V poslední době se z hodně uprchlíků z jiných území stávají loupežníci.”

„Došlo někde k pohromě?”

Když už je řeč o uprchlících, znamená to, že někde pravděpodobně došlo k válce nebo pohromě.

Podle něj se zdá, že hodně uprchlíků prchá do tohoto a dalšího hrabství, aby se stali nevolníky v rolnických vesničkách nebo otroky ve městech. Lidé, co se nechtějí stát otroky, se ukrývají v horách a žijí lovem zvířat. Zdá se, že také pracují na poli, ale když přijde zima, hodně z nich přejde na loupežničinu.

Skoro mi je těch loupežníků líto, ale v kolonce Odměna & Trest měli napsáno [vražda], takže soucit je pravděpodobně k ničemu.

>Získán titul [Lovec odměn]




Takže. Vyřídili jsme naše záležitosti při vstupu, ale jelikož jsem chtěl koupit různé věci, kterých jsme měli málo, rozhodl jsem se zůstat na noc.

Město bylo podobné městu Seryuu, ale nebylo tu moc dvoupatrových domů. Naopak nízkých domků tu bylo hodně. Přišlo mi trochu apatické a nemělo to co dělat s hustotou obyvatelstva.

U strážného jsem si potvrdil, že i toto město mělo velké předsudky vůči pololidem. Ale bylo jim dovoleno zůstat v hostinci, pokud si člověk připlatil. A pokud dobře platili, mohli dokonce normálně nakupovat v krámech. Jelikož jim bohužel není dovoleno jít na místa, kde žijí bohatí a šlechta, strážný nás varoval, abychom se k takovým místům nepřibližovali.

Když jsme vůz zaparkovali v hostinci, chtěli jsme jít koupit vybavení pro všechny členy družiny. Nedaleko od hostince byly vyložené zbraně a brnění.

Nejdřív ve zbrojířství koupíme brnění pro pět lidí. Totiž pro mě, Nanu a tři zvířecí dívky. Jelikož se zdá, že trvá dlouho, než se člověk navleče do celotělového brnění, koupil jsem železné přilby bez chrániče tváře, prsní pláty s upevněním k opasku, lehké holenní chrániče stejného typu a rukavice, co chrání jenom hřbet ruky.

Zbývající tři dívky řekly, že brnění nepotřebují, takže jsem jim ho nekoupil. Místo toho jsem koupil pár štítů navíc. Příruční štíty a kulaté štíty z kovu, od každého tři kusy.

Stařík ze zbrojířství se pokusil Naně ochmatat pozadí, když jí bral míry na brnění, ale díky mé nedobytné stráži se mu to nepovedlo. Nemyslel jsem si, že mi v tomhle pomůže [Vnímání krize]. Nemusím ani zmiňovat, že jsem to použil jako konečnou munici při smlouvání.

Celková cena byla 30 zlatých, ale smlouval jsem, až to bylo o něco levnější než tržní cena a nakonec to dostal na 14 zlatých.

Jako další byl obchod se zbraněmi. Pro Miu jsem koupil luk a šípy. Jelikož měli jenom 3 krátké luky, které Mia dokázala natáhnout, netrvalo to dlouho. Luk a 30 šípů jsem dokázal usmlouvat na 1 zlatku.

Potom jsme si odložili nákup do hostince a rozhodli jsme se rozdělit do tří skupin a jednat nezávisle.

Zvířecí dívky, Arisa a Lulu měly koupit suroviny, denní potřeby a nádobí na vaření. Dal jsem jim 20 stříbrných na nákup a každé 1 velký měďák jako kapesné. Dal jsem jim tolik stříbrňáků, protože jsem je požádal, aby koupily hodně potravin.

Jak ten strážný řekl, při všech těch uprchlících je situace trochu drsná, takže nakupuju ve velkém v očekávání té nejhorší možné situace. Tedy že bychom museli vydržet sami o sobě, kdybychom nemohli vjet do města nebo vesnice. Máme spoustu masa, ale nemáme dost zeleniny, obilovin, soli a koření.

Když jsem Pochi a Tamě dal jejich kapesné, odpověděly: „Maso~” I když každý den jí tolik masa, pořád chtějí víc, co? To je úžasné, i když to je jejich oblíbené jídlo.

„Jsem unavená.”

„Možná tě unavil ten dav, chceš si odpočinout v hostinci?”

„Hm.”

„Nano, promiň, ale mohla bys s ní zůstat?”

„Ano, pane. Zůstanu s matkou.”

„Ne.”

Jelikož Miu davy unavovaly, bude odpočívat v hostinci. Bylo mi ji líto nechat samotnou, a tak jsem navrhl, aby Nana zůstala s ní. Ale možná že Mia nechce být sama s někým, co má její tvář, a tak to odmítla s „Není třeba”.

I když sama Nana se na ni citově navázala, to je ale smutné.

Zdá se, že Nana oslovuje Miu jako matku, protože Mia poskytla svou krev. Ačkoli homunkulus je něco jiného než klon, přemýšlím, jestli je pořád její genetická matka?

Jelikož to vypadalo, že Mia to oslovení vážně nemá ráda, řekl jsem Naně, aby udělala kompromis a říkala jí Mio.

„Nano, pojď s námi. Mio, chceš nějaký suvenýr?”

„Chci loutnu.”

„Rozumím, pokud ji někde uvidím, koupím ti ji.”

„Na stole jsem nechal peníze a ovoce, takže když budeš mít hlad, sněz něco, dobře?”

„Hm.”

Nechal jsem na stole 1 velký měďák a pár kousků ovoce.




Nejdřív jsme šli do obchodu s magickými nástroji.

Tenhle obchod neprodával jenom magické knihy a magické nástroje, ale také alchymistické výrobky a obyčejné knihy. Prodavač měl na hlavě kutnu a tenký závoj, co jí schovával celý obličej kromě očí, takže jsem ji moc dobře neviděl. Jelikož AR hlásila, že jí je 16 let, pravděpodobně to byla dcera skutečného majitele.

Když jsme vešli do obchodu, spatřil jsem, že ta dívka měla na nose brýle se zelenými čočkami, takže jsem Nanu požádal, aby počkala venku. Vysvětlení v AR bylo stejně zmatečné jako vždycky, ale jelikož to vypadá jako podřadná verze Yamatova kamene, nemůžu riskovat, že by se přišlo na Naninu rasu.

„Dobrý den, rád bych koupil činidla na výrobu lektvarů, máte nějaké skladem?”

„Můžu vám prodat tři balíčky. Jeden stříbrňák za balíček. Trochu se nám nedostává magických jader, takže vám slevu nedám. Pokud to nechcete, můžete odejít.”

Ach, byl to hlas staré ženy. Používá nějaký divný magický nástroj na změnu hlasu?

Spolu s balíčky mi dala malý papírek jako nějaký lékařský předpis. Myslím si, že má trochu moc vysoký zisk, ale jelikož je její cena více méně shodná s tržní cenou dle techniky ohodnocení, není to tak, že by předražovala.

Jen tak mimochodem, lektvarové činidlo je prášek, co se při použití třpytí. Má i další různá využití, je to nepostradatelný materiál při tréninku.

Tak mě tak napadá, na tomto území bylo vážně strašně málo netvorů.

Při těhle cenách vážně nemám chuť kupovat. Jelikož mám knihy s instrukcemi, mám si činidla prostě sám vyrobit? Tak si koupím jenom potřebný materiál.

„Tak máte stabilizátory?”

„Ano, stabilizátorů mám hodně. Pokud máte magická jádra, nepodělíte se se mnou?”

To je ale úsečná dívka. Že se mě ptá, jestli jí neprodám magická jádra.

Pak jsem si vzpomněl, co je hlavním materiálem na výrobu lektvarových činidel a stabilizátorů.

Vytáhl jsem z kapsy magické jádro a odhadl jeho cenu, zatímco jsem ho držel v dlani. Bylo zhruba třikrát dražší než ve městě Seryuu. A přesto to bylo pořád jen 3 velké měďáky. Vyložil jsem na stůl pět jader.

„Ty, přestaň si dávat magická jádra do kapsy, i když tam máš i stabilizační prášek. Co bys dělal, kdyby absorbovala magickou moc, když budeš aktivovat magii, a vybouchla?”

Co to kruci, takže vybuchují, hm?

To mě připomíná, že i nohy mravenců vybouchly.

Poděkoval jsem dívce za radu a zeptal se ji na správnou metodu jejich uchovávání. Zdá se, že se musí obalit stabilizátorem a pak zakrýt látkou.

Dívka ta magická jádra pomlouvala jako „jsou malá” nebo „mají světlou barvu”, ale stejně je koupila za 4 velké měďáky za kus. Koupil jsem stabilizátor za stejnou částku, protože je to jedině spravedlivé.

Dívka přišla zezadu s brašnou asi 10 kilogramů stabilizátoru. Ta brašna se tak nějak zlehka vznášela za dívkou a následovala ji. Aach, to vypadá jako magie, nebo spíš jako magický trik.

„Je to magie?”

„Tohle je samohonná deska <Vznášející se deska>. Vážně to není vzácná magie, víš?”

I když řekla tohle, viděl jsem, že se mírně napýřila. Pokud si to dobře vybavuju, to jméno se opravdu objevilo v úvodní magické knize.

Zkontroloval jsem stabilizátor, co přinesla. Na AR se zobrazilo: [Stabilizátor / jemně mletý prášek z listů Ugi]. Tržní hodnota je 5 zlatých. 1 zlatka se rovná 20 velkým měďákům, takže toho je za magická jádra příliš.

„To je jemně mletý prášek z listů Ugi, že?”

„Správně, vyznáš se. Ty jsou tady vzácné, ale zrovna před chvilkou je jeden kupec přivezl ve velkém jako platbu za léčiva. A tak než se zkazí.”

„Ale myslím si, že tohle množství je za 20 velkých měďáků moc?”

„Ty, vážně znáš hodnotu věcí, co?”

„A tolik toho nepotřebuju.”

„To neříkej, směním to za poloviční tržní cenu. Tak co kdyby sis to vzal?”

„Jde ti o zlatky?”

Mohl bych to koupit, ale potřebuju toho tolik?

„Ne, ne, spíš potřebuju magická jádra než zlato, nepodělíš se ještě trošku?”

No, je to surovina na výrobu lektvarových činidel, takže pravděpodobně hádá, že mám ještě víc magických jader, ale na co to chce použít?

„Víš, že příští měsíc se ve vévodství Ougock pořádá turnaj, ne? Účastnící se rytíři kupují od alchymistů lektvary ve velkém. Takže na nemocné lidi se nedostává.”

Aha, bude turnaj, co? Nevím, jestli to tahle dívka použije tak, jak říká, ale je očividné, že je zoufalá. Stejně jich mám spoustu, takže asi nebude vadit, když jí dám dalších deset.

„Ráda bych si vzala tyhle a dalších 10 magických jader stejné úrovně.”

„Nejsem si jistý, jestli jich tolik mám, ale pořádně se podívám.”

„Prosím, ten stabilizátor si můžeš odnést.”

Přinesl jsem stabilizátor do vozu a uložil ho do inventáře. A pak jsem vybral magická jádra. Jelikož by bylo podezřelé, kdyby byla všechna úplně stejná, vhodně jsem je namíchal. Strčil jsem mezi ně jedno vysoké úrovně. Je to jádro hodné 3 stříbrných.

Věřím, že pochází z kostěného golema. Hodnotu se dozvím z techniky ohodnocení, ale chci zjistit, jak zareaguje profesionál, když ho spatří.

„Co tyhle?”

„To je rychlost, jsou stejně kvalitní jako ta předtím, že? Hm? Tohle je jediné ohromně pěkné jádro.”

Je to to silné jádro, co jsem tam přimíchal.

„Líbí se ti?”

„Ano, zachránil jsi mě. S tímhle můžu vyrobit silnější léčivo.”

Aha, podle téhle reakce to vypadá, že můžu bez problémů používat magická jádra z netvorů až do levelu 20. Nenašel jsem to nikde napsané až do mírně pokročilých knížek, ale zdá se, že řád výsledného činidla závisí na úrovni použitého magického jádra.

„Jako dík si můžeš vzít jednu věc z těhle.”

Jak to dívka řekla, se šustěním prohledala poličky a vytáhla tři svitky.

AR hlásila: [Svitek, magické umění: Štít], [Svitek, magické umění: Sonar], [Svitek, magické umění: Krátké omráčení]. Každý má cenu kolem 5~6 stříbrných.

Jak to mám říct, tenhle obchod zbankrotuje, pokud tu tahle dívka bude dál pracovat.

Zdá se, že každý ten svitek v sobě obsahuje základní magické umění. Štít je mezi nimi ta nejobtížnější magie.

„Promiň, i když mi to obzvlášť nabízíš, už mám začátečnické magické knihy...”

„Ty, nevíš, jak se používají svitky? Jsou to magické nástroje na jedno použití. Vlej do nich magickou moc a vyslov rozkazovou hlášku. Je to praktické, když na tebe zaútočí netvoři.”

Hoo? To je skvělé.

„To znamená, že je můžeš použít i bez techniky magického umění?”

„Ano. Sice spotřebuješ o 20~30% magické moci víc, ale není tam žádný divný následek, jako když člověk použije magii bez zaříkadla.”

Aha, to je praktické.

Ale přijde mi, že se to dá lehce zneužít— Hádám, že proto byly ve městě Seryuu omezené. Správně, existují svitky na životní magii?

„Máš nějaké svitky na životní magii?”

„Ne, když máš peníze na něco takového, není levnější si prostě najmout zaříkávače?”

Bohužel žádné nemá. Zdá se, že výrobní náklady svitků jsou u každé magie stejné, a tak je nikdo nedělá.

Ale Nana tu magii dokáže použít kromě krátkého omráčení. Kromě těchto dvou dokáže použít ještě [Magický šíp], [Tělesná posila (lehká)] a [Signál].

„Pokud by to šlo, mohla bys mi dát všechny tři? Ty dva samozřejmě zaplatím.”

„Promiň, kdybych prodala víc než jeden, otravovali by mě úředníci.”

Po chvilce, kdy jsem neměl slov, jsem se nakonec rozhodl koupit svitek [Štít].

Až se dostaneme z města, vyzkouším to.
-----------------------------------------------

Hlavní stránka novely
Seznam technik
Seznam postav

<Předchozí>...<Následující>