DM - kapitola 140

Kapitola 140 – Noční trénink

Tady Satou. Poslední dobou se kromě toho, že je všechno online, data ukládají automaticky, takže už se nedá použít ten trik s resetem, co se v minulosti používal. Bylo mi z toho mírně smutno. Na resetu bylo přece jenom něco dobrého, ne?




„Co tím myslíš? Neříkej mi, že se dají resetovat?”

„Dají, víš? To jsem ti neřekla?”

Tohle bylo samozřejmě poprvé, co jsem o tom slyšel.

Pořád mi zbýval velký přebytek technických bodů, ale jelikož jsem neměl moc jasné vyhlídky na levelování, existence resetu byla celkem důležitá.

„Jak se to dělá?”

„Získáš resetovou techniku Reset a provedeš ji. Dají se tak získat zpět všechny body ze všech technik kromě jedinečných a darovaných.”

Jak praktické.

A jak absurdní. Byla to technika, co se mnou neměla co dělat, protože jsem si ji nemohl zvolit.

„Hej, netvař se tak.”

Prohlédla techniku Pokerová tvář jako vždycky.

„Dokonce ani reset není všemocný.”

Kdyby byl, mohli byste si během bitvy změnit skladbu technik. To mi připomnělo, v tom anime Esper Senotan, co jsem sledoval, se dělo něco podobného.

„Jakmile použiješ Reset, přijdeš o 5-20% technických bodů, víš? A není možné je znovu nasbírat.”

Kdybych to použil, přišel bych o 155-620 technických bodů, co? Ten poplatek byl příliš velký. Pochopil jsem, proč to Arisa do teď nikdy nepoužila.

„Taky tu je ještě jeden důvod, proč to nechci použít~”

Když jsem se na to zeptal, odpověděla: „VÁŽNĚ to bolí.”

Takže kdyby tady použila Reset, neobtěžovalo by to okolí? Hodlal jsem jí připravit lék proti bolesti, ale podle toho, co řekl hrdina ze Sagy, existovaly záznamy, kdy při použití jakéhokoli léčiva se počet ztracených bodů zvýšil.

„Víš o nějakém místě, kde by nevadilo, kdybych dělala hluk?”

„Počkej chvilku.”

Aktivoval jsem větrnou magii, co jsem se naučil, <Tajné pole>. S tímhle se odtud několik hodin nedostanou žádné zvuky.

„Použil jsem magii, abych tomuhle místu zajistil soukromí. S tímhle se odtud žádný zvuk nedostane.”

„Takže můžeme dělat erotické věci, co srdce ráčí, že?”

„Zrušil bych to, víš?”

Tahle Arisa se vážně nikdy nezmění, co?




Uložil jsem vyčerpanou Arisu k sobě na klín, aby si odpočinula.

Poté, co aktivovala Reset, objal jsem ji. Ale nejenom že mi rozdrápala záda, taky byla celá dravá na mých pažích. Bál jsem se, že jí zbělají její fialové vlasy, ale byl to jen imaginární strach. Když Reset skončil, upadla do bezvědomí, takže jsem ji nechal spát na pohovce na mém klíně, ale...

„Ariso, pokud mě hodláš sexuálně obtěžovat, tak tě ze sebe sundám, jasné?”

I po takových bolestech, to byla ale tvrdá dívka. Uložila se do jemné pozice, zatímco předstírala, že spí.

„Takže, vyšlo to?”

„Tak nějak~ nemám dost bodů, takže výměnou za mentální a světelnou magii mám prostorovou magii v levelu 6.”

Arisa se cítila skvěle, ale musel jsem ji předem varovat.

„Ariso, tohle je rozkaz. Vtrhnout do koupelny, když se koupu, nebo nakukovat, když se převlékám, je kromě případů nouze zakázáno.”

„Guha, alespoň... alespoň ten rozkaz dej, když mě přichytíš při činu, prosím. Maličká odměna pro slečnu~~~”

Vážně o tom přemýšlela, co?




Arisa požádala, jestli by svou magii mohla otestovat, co srdce ráčí, takže jsme šli do podzemního labyrintu. Když jsme šli ven, informoval jsem o tom Lizu.

Vévodovi podřízení byli na stráži u teleportačního zařízení a u díry, co jsem předtím vytvořil, takže jsem na jiném místě udělal novou chodbu do podzemního labyrintu.

„Král má oslí uši.”

Pochopil jsem, co se snažila říct, ale co bychom dělali, kdyby v této oblasti hlídkovali vojáci. Ale samozřejmě tu žádní nebyli.

„Přestaň říkat hlouposti, pojďme.”

Vzal jsem Arisu do náruče a skočil dolů. Chodba nevedla na podlaží, kde jsem bojoval s démonickým lordem, ale na jiné místo.

„Haa, myslela jsem si, že umřu.”

Taková drzost. Řádně jsem reguloval rychlost.

Jelikož jsem se bál, že by účinek velké magie byl cítit nad zemí, skočil jsem tři vrstvy pod zem.

„Co je tohle za místo? Vypadá to jako labyrint, ale nejsou tu žádní netvoři.”

„Je to pozůstatek labyrintu.”

„Ee~ mám pocit, že se tu vážně objeví démonický lord.”

Hmm?

Co to říkala?

„Copak jsem to včera nezmínil? Když jsem lovil démony, také jsem porazil démonického lorda, co se tu vyvrbil.”

I když sama Arisa řekla věci jako „dobrá práce~” nebo „bylo to těžké, co~”.

„Ech, to jsi myslel vážně?”

„Velmi vážně.”

„Lžeš~ to lžeš, kdyby to byla pravda, dostal bys titul [Skutečný hrdina]!”

Věděla o tom.

Stejně dobře jsem to mohl udělat. Aktivoval jsem styl hrdiny Nanashi a titul [Skutečný hrdina]. Nenasadil jsem si paruku, takže jsem měl vlasy pořád černé. Příště si budu muset koupit nějakou paruku.

„Jé, je to pravda. Jak jsi ho porazil? Ach, určitě to muselo být svatým mečem, samozřejmě.”

Galatine uštědřil rozhodný úder, ale většinu práce odvedl Durandal, takže jsem jí ukázal ten.

„Porazil jsem démonického lorda, takže ho dám tobě, Ariso. Mám spoustu jiných zbraní, takže to nevadí.”

Napadlo mě, že bych ten meč dal Arise jako jistotu, kdyby se něco stalo. Ale Arisa si to vyložila jinak a zoufale se ke mně drápala.

„Neříkej mi, že jsi dostal od boha nabídku k navrácení do vlasti.”

Co to kruci bylo.

„Když porazíš démonického lorda a staneš se Skutečným hrdinou, zdá se, že za tebou přijde bůh a zeptá se, jestli se chceš vrátit do své vlasti nebo zůstat na tomto světě jako hrdina. Vypráví se, že když odpovíš, že chceš jít domů, že tě pošle zpět na předchozí svět.”

„Není třeba se tím trápit. I kdyby se mě bůh přišel zeptat, jestli chci jít zpět, prozatím zůstanu tady.”

Nemůžu se pokojně vrátit na původní svět, dokud Arisa, Pochi a ostatní nezesílí natolik, aby mohly porazit démony.

Navíc mě nepovolali prostřednictvím normálního povolávání hrdiny, takže není zaručeno, že se můžu vrátit do svého původního světa. Kdybych měl k tomu šanci, požádal bych, aby místo mě doručili dopis mé rodině. Kdybych prostě napsal, že jsem živý a zdravý, měl jsem pocit, že by mi odpustili. Moje rodina byla na rozdíl ode mě bezstarostná, takže by to pravděpodobně bylo v pořádku.

„T-to znamená...”

Ups, Arisa si to špatně vyložila a teď se červenala, pojďme mluvit o něčem hloupém.

„Přece jenom jsem ještě neprocestoval všechny památky tohoto světa.”

„He?”

Naštvaná Arisa mě lehce mlátila, takže to spokojeně přijmu.




„Získal jsi nějakou vzácnou kořist? Jako jádro démonického lorda Démonické jádro?”

Ačkoli se to zdálo jako skutečná věc, vypadalo to, že ta věc jménem Démonické jádro neexistovala.

„Nic velkého. Dvě liuyedaa, co používal démonický lord, ale pro člověka jsou příliš velké, takže se to nedá použít. Jedno je navíc zlomené. A dál to je majetek Křídel svobody jako magická kniha o povolávání démona nebo konkrétní magický kruh na povolání krátkého rohu a také různé šperky.”

Ty šperky patřily šlechtě, takže mohly mít nějakou lepší cenu, ale jelikož by mě s největší pravděpodobností podezírali z krádeže, roztavil jsem je na materiál. Měl jsem spoustu krátkých rohů. To byl původní cíl mého sběru, ale to nebylo třeba říkat.

„Povolávání démonů, nepoužívá se v tom mobilní telefon nebo zápisník, že ne?”

„Ne.”

Akorát to byla nebezpečná knížka s metodami na povolání vyšších démonů nebo s ceremonií na oživení démonického lorda. Takže jsem měl v úmyslu ji uložit. Mohl bych ji prostě spálit, ale jelikož tu byla možnost, že se obsah kouzla dal použít u jiné magie, hodlal jsem si ji nechat.

Otestoval jsem s Arisou magii základní úrovně, ale bylo nebezpečné s ní zkoušet mírně pokročilou a vyšší úroveň, takže jsem je šel sám ozkoušet na gigantické podlaží. Co jiného čekat od skutečné magie zamýšlené k útoku a ne obyčejné kovářiny. S takovou mocí nemůžete žertovat.

Ve městě jsem mohl použít jen výbušnou magii Imploze a zeslabenou verzi světelné magie Laser.

Budu muset říct Torumově rodnému domu, aby mi vytvořili svitky, co jsou trochu užitečnější.

„Vítej zpět.”

Arisa, co mě přivítala, seděla na polštáři, co si položila na podlahu, a vypadala apaticky. Pravděpodobně byla naprosto vyčerpaná. Cítil jsem sladkou vůni, takže při testování magie pravděpodobně vypila manový lektvar.

„Jakou extrémní magii jsi použil? Bála jsem se, že se labyrint zřítí, víš?”

To bylo divné.

Kromě toho, že jsem od ní byl celkem daleko, pokryl jsem vnitřní stěny bariérovou magií, co jsem se naučil.

„Promiň, vypadá to, že jsem nebyl dost poklidný.”

„To nic. Už mě nemůže nic překvapit.”

Jinými slovy tě to překvapilo, co?

„Ale spíš než tohle, mohl bys vyrobit něco takového?”

Arisa po mě chtěla, abych vyrobil rytou pečeť, co byla v magické knize. Zdálo se, že to byla jedinečná značka, kterou bylo třeba dát na místo teleportace. To proto, že v té knize o prostorové magii byla teleportační magie akorát mírně pokročilé úrovně.

„Zdá se, že s tímhle budeš schopná sama obchodovat.”

„Nebuď absurdní. Dosah to má nanejvýš několik kilometrů. A i když tu techniku vyleveluješ, akorát se zvýší počet lidí, které můžeš teleportovat, a sníží se spotřeba MP.”

Arisa s sebou momentálně dokázala vzít jen jednoho člověka. Navíc jí dojde mana jen tím, že trochu dál skočí. Spotřeba MP se zdála špatná.

„Během skutečného stavu nouze můžu použít Overboost, vzít všechny s sebou a uniknout.”

Ach, to je nejlepší.

Dal jsem Arise několik destiček s vyrytou pečetí, které jsem dokončil na stojánku na udělování magie. Výroba těchto destiček stála zlatku a dva stříbrné, vypadalo to, že prostorovému mágovi snadno dojdou peníze.

Když už jsme byli tu, skryl jsem tu jednu destičku s vyrytou pečetí.
-----------------------------------------------

~ V jedné bonusové kapitola bude zmínka o tom, jak velký vliv mělo toto Satouovo testování magie na město nad zemí... ~

Hlavní stránka novely
Seznam technik
Seznam postav

<Předchozí>...<Následující>