čtvrtek 23. května 2019

DM - kapitola 150


Kapitola 150 – Den finále (3)


~ Z pohledu hrdiny (oficiálního). ~

„Hele, hele, Hayato, kde si myslíš, že se objeví démonický lord?”

„Co já vím, neptej se mě na tak složité věci. Rychle vyrazit na místo, kde se objeví démonický lord, a porazit ho. To je moje práce.”

Tsk, Maryest, není možné, aby mě neznala.

„Ahaha, to se ti podobá, vážený hrdino.”

„Nedá se nic dělat, co? Zdá se, že to je poprvé, kdy jsou předpovědi všude možně.”

To říkaly Rusus s kočičíma ušima a Fifi s psíma ušima. Vím, že vy dvě jste vedle mě. Dotkl jsem se uší těch dvou, co se skláněly ke kapitánskému místu, kde jsem seděl. Byl to vážně skvělý pocit. Byli jsme spolu pět let, ale trvalo tři roky, než mi dovolily se jich dotknout.

„Kdybych měla to místo logicky odhadnout, pravděpodobně to bude kolem Labyrintového města Selbiry v království Shiga nebo v oživeném labyrintu v království Kubooku,” řekla kněžka Loreiya svou předpověď.

Jelikož tu teď tajemnice Nono a magická válečnice Ringrande nebyly, vážně jsem mohl mluvit akorát s čarodějnicí Maryest a Loreiyou.

Loreiya mi objímala hlavu zezadu. Její prsa na mé hlavě byla těžká. Nenuceně jsem je odstrčil stranou. Loreiya vypadala tak šťastně, i když jsem to udělal s chladným srdcem. Prsa nebyla nic jiného než hroudy tuku. Nechápal jsem úchyly.

„Dneska je pan hrdina tak stoický, he?”

To neznělo jako hláška od duchovní ženy.

Ach, proč členové mé družiny nemají nic než houpyhoup. Nebylo by v pořádku mít aspoň jednu malou holku. Byla tu mlčenlivá dívka, ale letos jí bylo 23 a kromě toho měla košíčky E. Kdyby tu byla mlčenlivá malá holka, kdykoli bych jí šeptal slůvka lásky.

Haa, ta dívka s plochou hrudí na úrovni druhého stupně základy, co byla zdánlivě vojákem království Shiga a kterou jsme nedávno zachránili, byla celkem dobrá. Kdybychom se jen setkali před pěti lety. Rozhodně bych ji požádal o ruku.

„Hayato, Nono v Selbiře navázala pravidelný kontakt, řekla: 'Pokojné a jednotvárné.”

„Aha.”

Maryest a Loreiya předpověděly, že Selbira je nejpodezřelejší. I když měla Nono doprovod, možná by mohlo být nebezpečné nechat tam nebojovníka jako ona.

„Vymění si někdo místo s Nono v Selbiře?”

„Ech~ já nechci. Chci být vedle tebe, Hayato.”

„Správně~ budeme bojovat lépe, když s námi budeš, Hayato.”

Pokud je člověk v Labyrintovém městě a nemůže jít do labyrintu, s největší pravděpodobností se u něj nahromadí stres, Rusus a Fifi by pravděpodobně vypěnily a zaútočily by na labyrint.

Za půl hodiny přišel pravidelný kontakt od Seiny, co pronikla do království Yowok.

„Přečtu to nahlas: Chudé malé království je i dneska pokojné. Nudím se~”

Vypadalo to, že se chtěla vyměnit stejně jako Nono, ale jediný, kdo se mezi našimi členy dokáže infiltrovat, je špeh Seina. Ať to vydrží.

Osobně jsem chtěl, aby se démonický lord objevil v království Yowok. To království přece jenom spáchalo ten těžký zločin, že obětovalo my honey, aby oživilo labyrint. Že jsem si nevšiml pádu království Kubooku, protože jsem se pouštěl do hrdinného labyrintu, byla hořká chyba.




„Nepřišel pravidelný kontakt od Rin?”

To se té dochvilné Ringrande nepodobalo.

Podzemní labyrint ve městě Oyugock by měl být neaktivní, takže se tam démonický lord nemůže objevit. S tou předpovědí musí být něco špatně, ale jelikož to bylo Ringrandino rodiště a taky se blížila svatba jejího mladšího bratra, bylo jenom správné, že se tam vydala.

„Hayato, ty vážně zapomínáš~”

„Pravda. Takže na co zapomněl?”

„Pravidelný kontakt se přesunul na odpoledne, neboť Rin měla nějakou práci, ne?”

Tsk, Rusus a Fifi, vy jste stejně zapomnětlivé jako já.

Správně, co? Při včerejším pravidelném kontaktu si stěžovala, že musí bojovat proti hloupému princi z království Shiga.

Zrovna v té chvíli.

Kontrolní koule před kapitánským sedadlem intenzivně poblikávala. Zdálo se, že někdo použil Talisman božského daru. Ne, podle situace to byla Ringrande, nebylo o tom pochyb.

„Všichni zaujměte postavení.”

„Mary, kdo použil talisman?”

„Počkejte chvilku – Ringrande.”

Jak jsem čekal, co?

„Počkám na přídi. Kormidlování nechám na Wyni.”

„Nech to na mě.”

Nadhodil jsem si Arondight a spěchal na příď.




Loď vyletěla z temného šedého prostoru a objevila se v původním světě. Dobrá, řekněme svou obvyklou hlášku.

„Mé skvělé já dorazilo!”

Hm, je to dobrý pocit.

Po mé provokaci netvoři létající ve vzduchu vyrazili zaútočit na Jules Verne.

Maryest nahlásila hovorovou trubkou: „Ringrande je v bezpečí. Nepřítel je—” váhala Maryest.

Nemusíš to říkat, nemyslel jsem si, že je tady on. Ten támhle byl můj osudový protivník. Setkal jsem se s ním tři roky poté, co mě povolali jako hrdinu. Naši družinu, o které jsem si myslel, že je neporazitelná, naprosto porazil tento žlutý démon. Kdyby se moji společníci neobětovali, možná by mě tento démon zabil.

Ale nejsem stejný jako tehdy.

Přímo ti to ukážu.

Nebudu váhat, od začátku použiju svou plnou sílu.

Aktivoval jsem své jedinečné techniky [Nejsilnější kopí (Nic, co by neprobodlo)] a [Neporazitelný štít (Nic ho neprobodne)] a nakonec [Neomezená regenerace (Nekonečné léčení)]. Neomezenou regeneraci můžu použít jen jednou do měsíce, takže jsem si ji šetřil na souboj s démonickým lordem, ale pokud tady proti tomu démonovi budu váhat, prohraju.

Jeho podřízené nechám svým společníkům a oddám se boji s tím žlutým mizerou.

Moji společníci vystoupili z lodi a loď se s autopilotem potopila do dimenzionální mezery. Přece jenom jsme tady nemohli přijít o tu vzácnou loď.

„Ustup, ty pse říše Saga!”

Cože? Hloupý princ, co?

Vypadalo to, že dokáže použít svatý meč království Shiga, ale takhle ho rozbrečíš, víš? Ten svatý meč je ubohý, když ho použiješ takhle. Vypadalo to, že aspoň dokáže použít svatý verš, ale nedokáže vytáhnout moc svatého meče.

Nechám tě být svědkem muže, co dokáže doopravdy použít svatý meč!

„<<ZPÍVEJ>> Arondighte!”

Modré světlo svatého meče bylo intenzivnější než kdy dřív.

Aktivoval jsem Létající boty a vrhl jsem se k žlutému démonovi.

Dneska byl Arondight tak nějak jiný!
-----------------------------------------------

~ Akce, akce, akce, aaaakce... Než se Satou objeví, ještě to musí pokopat i oficiální hrdina, no ne? ~

7 komentářů: