DM - kapitola 153

Kapitola 153 – Bitva v aréně (2)

Tady Satou. Říká se, že tři hlavní potřeby člověka jsou spánek, apetit a sexuální touha. A proto se nedalo nic dělat, že jsem prohrál s apetitem a udělal jsem něco lehkovážného. Ale mám v plánu se snažit ze všech sil, abych neprohrál se svou sexuální touhou. Jelikož se říká, že lolikon je jeden ze sedmi velkých zločinů.




Ups.

I když to bylo v pořádku, neboť jsem byl v módu stříbrné masky Nanashi, možná jsem byl trochu moc nápadný.

Takže, jakpak je teď mám oklamat.

Ne, tohle by mohla být dobrá příležitost. Už nějakou dobu jsem dělal něco jako procházka incognito na lovišti v MMO, takže pokud to teď udělám vážně okázalé, mohlo by mi to pomoct a moji skutečnou totožnost bude těžší odhalit, protože se to od mého obvyklého já bude tak moc lišit.

Naštěstí se krev z velryby vypařila na opar, takže by mě neměli spatřit.

Pravděpodobně tu nebyl nikdo, kdo dokázal použít Jasnovidnost jako já. Zkoušel jsem to s Arisou, manovým cítěním vycítím, když tuto techniku někdo používá.

Prozatím pojďme něco udělat s hlasem. „A, aa, a.” Změnil jsem hlas, aby se zdál vyšší.

>[Získal jsi techniku Podivný hlas]

Muselo to být okázalé, takže jsem se rozhodl použít [Bílou masku, s možností svatozáře].

Tento oděv jsme vyrobili, když jsem pozdě do noci a s podivným zaujetím přemýšlel s Arisou a přehnal to. Byl to oděv s bílou jako základní barvou a zdobený zlatými nitěmi. Kromě toho, že to byl zbytečně rozevlátý oděv ve stylu kněžek, ramena, hruď a záda jsme udělali tak, aby vypadala pohlavně neutrálně.

Nevzal jsem si ani pelerínu, ani plášť a nasadil si obvyklou bílou usměvavou masku.

Jako paruku jsem měl tu nově vyrobenou s dlouhými, rovnými fialovými vlasy. Samozřejmě jsem ji neudělal z Arisiných vlasů. Byla to jen obarvená bílá paruka.

Použil jsem iluzorní magii, abych si přidal tři zářící svatozáře, co budou při pohybu vytvářet paobrazy. Jako bonus jsem si na kotníky dal náramky, co zářily tím víc, čím rychleji jsem se pohyboval. Musel jsem ještě aktivovat Flexibilní štít a Flexibilní brnění a bylo hotovo. Titul jsem si změnil na [Neopěvovaný hrdina], co se shodoval s Nanashiho jménem.

Byl to okázalý, křiklavý styl, který si rozhodně nevezmu jako Satou.

Jelikož jsem se teď do toho hodlal vložit, zvážněl jsem a použil Vzdálené šípy, abych zničil dva zbývající broukové netvory a léčivé koule žlutého démona. Zbytek šípů jsem namířil na samotného démona se žlutou kůží, ale dokázal se jim ubránit. Zdálo se, že několik magických šípů spálil ohnivou magií.

Použít magii proti magii byl dobrý nápad. Příště to vyzkouším.

„Kdo je tam?”

„Kdo jsi!”

Démon se žlutou kůží a hrdina se současně zeptali na mou totožnost.

Zatímco si od sebe udržovali vzdálenost, zdálo se, že byli vůči mě ostražití. Snížil jsem výšku a klesl zhruba na 10 metrů nad zem.

„Nanashi,” utrousil jsem krátce své jméno.

Díky tomu, že jsem maximalizoval techniku Divný hlas, mohu volně používat jakýkoli hlas. Upravil jsem svůj hlas dle své představy, jak zní dabérka hrající chlapce.

Působilo to dojmem neznámého věku a pohlaví.

Vycítění krize mě varovalo před nebezpečím od nádherných žen za hrdinou. To mi připomnělo, že to byly už 2~3 minuty od chvíle, kdy zaříkávání začalo. Pravděpodobně to byla nějaká pokročilá úroveň magie, ale soudě podle této senzace to pravděpodobně nebyla magie, co by se měla používat ve městě.

Tohle není dobré.

To... musím zastavit.

Už to bylo nějakou dobu, co jsem se cítil takhle netrpělivě. Jen pro jistotu jsem zkontroloval protokol, nezdálo se, že by to byla mentální magie.

Nejlepší by bylo přemluvit hrdinu, aby je zastavil, ale problém byl v tom, že na to nebylo dost času, takže to provedu silou.

Nejdřív jsem použil [Zlomit magii], abych silou zastavil zaříkávání.

Přerušení tvořící se magie samozřejmě způsobí, že mana začne ze zdroje přetékat do okolí. Toto jsem čekal podle výsledků svých magických experimentů během pozdních nocí, takže jsem použil [Silovou bariéru (Manová část)], abych ty nádherné ženy ochránil. Neměla by to být tak silná obranná magie, ale zdálo se, že je bez problémů ochránila.

Ale zdálo se, že násilné přerušení magického zaříkávání mělo svou odezvu, neboť spadly na zem na kolena.

„Co to děláš!”

„Ta magie je příliš nebezpečná, víš? Promiň, ale přiměl jsem je ustat v zaříkávání, víš?”

Hrdina přiběhl k ženám, zatímco na mě křičel, ale já mu to vysvětlil. Trochu jsem změnil tón, aby se hodil k mému hlasu.

Pokud jsi hrdina, přece jen bych byl rád, abys bral trochu víc na zřetel škodu v okolí. Drž se příkladu Tsubasamana z dávných repríz.

„Tohle je směšné. To se mezi sebou dohadujete? Musel jsi použít iluzorní techniku a poslat velké netvorné ryby zpět do povolávací brány? Tvůj přítel tady je celkem moudrý.”

Hm? Takže si to vyložíš takhle, co?




Objevila se hrdinova stříbrná loď, co se skrývala v subprostoru. Z přídě lodi sálalo bílé světlo. Chvíli jen tak plynula a váhala, ale pak zamířila a vystřelila paprsek.

Bohužel mířila na mě.

Evidentně usoudili, že jsem nepřítel, neboť viděli, jak proti mně hrdina protestoval. V duchu jsem ty prosté lidi proklel, ale přece jenom jsem objektivně vypadal podezřele, takže jsem to trochu schvaloval. Ta moje maska v druhých evidentně neevokuje spojence spravedlnosti.

Naštosoval jsem Flexibilní štíty a vykryl jimi paprsek z hrdinovy lodě.

HP Flexibilního štítu rapidně kleslo. Vypadalo to, že to mělo tak 4~8 krát větší sílu než můj Laser. Jelikož jsem to nemohl zadržovat navěky, použil jsem magii Zhuštění, abych odvrátil směr paprsku do nebe. Možná by to bylo snazší, kdybych měl magii Pohltit světlo nebo stínovou magii.

Příď lodi, z které ten paprsek vysílali, se rozžhavil doruda, takže ten útok pravděpodobně brzy přestane. Hrdina na své společníky v lodi něco křičel, ale vypadalo to, že ho neslyšeli.

„Tak slabý hrdina! <<TANCUJ>> Claiomh Solais.”

Hm? Byl tu princ.

Po hrdinově lodi mě za nepřítele posoudil i princ a vystřelil létající svatý meč. Pohnul jsem tváří stranou, abych se meči vyhnul, a než mě minul, chytil jsem jílec a zastavil ho. Svatý meč v mém sevření řádil, ale když jsem z něj vytáhl manu, okamžitě se ztišil.

Ale princ vážně vypadal celkem vyčerpaně.

Když jsem dával velryby do inventáře, do arény spolu s tělesnými tekutinami padalo velké množství netvorů, co vypadali jako paraziti a co jsem si do inventáře nedal. Jednotlivě to byli slabí netvoři, ale padali přesně na místo, kde byl princ a jeho kohorta.

Myslel jsem si, že princ a jeho kohorta budou v pořádku, ale zdálo se, že nečekaně měli těžkosti. Jeho brnění bylo částečně zničené a měl nespočet jizev, co vypadaly, jako kdyby se mu netvoři zakousli do holé kůže. Dařilo se mu dobře, nezemře na ztrátu krve.

Bojový maniak byl v mnohem horším stavu než princ, ale bodal do mrtvoly netvora, zatímco se nahlas smál, jako kdyby zešílel.




Démon se žlutou kůží vytvořil pod svýma nohama povolávací kruh, jako kdyby se snažil utéct, takže jsem použil Zlomit magii, abych ho zničil.

Pak jsem s pomocí Zlomit magii zničil obrannou magii démona se žlutou kůží, ale zdálo se, že byla vícevrstvá. Po jediné ráně nesešla úplně.

Rychle jsem se k němu přiblížil pomocí Sražení země a použil jsem Sání many, abych démonovi se žlutou kůží ukradl manu.

„Gununu! Aby mi takhle snadno ukradli manu!” Démon se žlutou kůží mě taky nenechal ji krást volně a kladl různý zbytečný odpor. „Ty mizero, ty musíš být skutečným předkem upíra.”

Tentokrát se ke mně chovali jako k upírovi, co?

Prozatím jsem pokračoval v používání kombinace úderu Zlomení magie následovanou Sáním many. Démon něco říkal, ale já ho vyhýbavě ignoroval.

Na jeden pokus jsem dokázal ukrást 300 MP. Myslel jsem si, že má jenom 710 MP, když je v levelu 71, ale nezdálo se, že by měl prázdno, i když jsem ho okradl třikrát. Démoni měli evidentně větší zásobárnu MP než lidé. Mana mu konečně došla, když jsem ho okradl 10 krát. Neměl víc MP než já?

Ukradené many bylo příliš, takže jsem ji vlil do svatého meče, co jsem zrovna dostal. Meč byl nejprve velikosti jednoručního meče, ale čím víc many jsem do něj vlil, tím víc narostl. Kdyby tu byla Arisa, rozhodně by měla nějaké divné nápady, zatímco by se šklebila s uvolněnými tvářemi, o tom nebylo pochyb. Zvětšovat se přestal, když jsem do něj vlil kolem 500 MP. Byl stejně velký jako jeho replika v muzeu.

Když jsem démona se žlutou kůží zbavil obrany, ukradl mu magickou moc a zmenšil mu HP o 90%, hodil jsem ho k hrdinově družině.

Meč hrdiny bez váhání přesekl démona se žlutou kůží, co se mu dostal do zorného pole. Takže když jste se prolomili jeho obrannou magií, dal se snadno porazit. Pokud vymyslím magii, co jedinou ranou dokáže prolomit více kouzel najednou, zdálo se, že je dokážu snadno porazit.

Démon se žlutou kůží říkal: „Chci restart noDESu.” Ale co přesně chtěl restartovat zůstalo neznámo až do konce.

Mágové v hrdinově družině spalovali zbytky magie.

Hrdina předstoupil přede mě. Pořád měl meč vytasený. Tak mě tak napadá, že nepoužíval svatý meč, ale magický meč. To se jeho svatý meč rozbil?

„Co máš v úmyslu?”

„Nebyl to tvůj osudový protivník?”

„Pche, za to ti nepoděkuju.”

„To mi nevadí, víš? Kdybys použil tu zakázanou magii, porazil bys ho, ne?”

Podle toho, jak byl démon se žlutou kůží klidný, na to měl pravděpodobně svá opatření, ale kdybych mu to takhle řekl, bylo by to ode mě neotesané.

Ale tento tón byl chyba. Špatně se tak mluvilo.

„Jen tak mimochodem, ten hloupý princ takhle umře, nehodláš mu pomoct?”

Po hrdinových slovech jsem se otočil k princi, hráli si s ním nevýznamní netvoři poté, co ho zdánlivě ovlivnili omamným jedem.

Vypadalo to, že bojoval dýkou.

Zdálo se, že mu hrdina nechtěl aktivně pomoct.

Mě taky nevadilo ho nechat být, ale stejně jsem ty netvory musel vymýtit, takže jsem se mu rozhodl při té příležitosti pomoct.

Bylo by rychlejší, kdybych použil vzdálené šípy, ale zkusme použít svatý meč, co jsem zrovna získal.

„<<TANCUJ>> Claiomh Solais.”

Svatý meč Claiomh Solais mi vyletěl z ruky a rozmnožil se jako papíry roztroušené ze štosu papírů. Rozdělil se na 13 mečů s tenkými čepelemi. Skutečný meč byl navenek ovinutý modrým světlem.

V AR se mi zobrazily zaměřovací křížky jako u Vzdáleného šípu. Zdálo se, že jsem podobně mohl nastavit i trajektorii. Přesně takhle jsem je vystřelil na ty nevýznamné netvory.

Čepel opakovaně posekala netvory, co se pak vypařili ve svatém světle.

Když jsem je poprvé viděl, byli to všechno netvoři kolem levelu 20, ale než jsem se nadál, bylo mezi nimi pár v levelu 50. Vypadalo to, že použili techniku zvanou Sání života, aby ukradli levely jiným netvorům a princi. A pak vyrostli.

Aha.

To vysvětluje, proč princi tak nějak zbělaly vlasy.

Taky neměl tolik vrásek a level by měl mít v 45+, a přesto teď klesl na 25+. Bojový maniak na tom byl podobně jako princ, ale byl v mnohem lepším stavu.

Jeho level byl ve 35+ a ani vlasy mu nezbělaly věkem.

Škoda, bylo by lepší, kdybych s hodem Claiomh Solais ještě chvilku počkal.

Stačilo by, kdyby přežili s pěti údy.
-----------------------------------------------

~ Haha, neříkala jsem, že to arogantní princátko čeká odplata? ~


Hlavní stránka novely
Seznam technik
Seznam postav

<Předchozí>...<Následující>