DM - kapitola 152

Kapitola 152 – Bitva v aréně

Tady Satou. Zdálo se, že kdysi dávno ve školní jídelně podávali na oběd velrybí maso. Když jsem byl na návštěvě u dědečka, dal jsem si maso velryby, co uvízla na břehu na pobřeží, bylo to vážně dobré.

Ačkoli to už bylo dávno, takže jsem si to možná přikrášlil.



Nakonec jsem promarnil načasování k útoku, zatímco jsem váhal.

Prozatím bych měl asi zajistit, že nikdo nezemře. Přesunul jsem se z věže do publika v aréně.

Vévoda a králův dvojník měli pořád těžkosti.

Dobrá, použijeme tu tohle.

Mezi magií, co jsem nedávno získal je tato [Magická ruka]. Uživatel přírodní magie, co byl schopen používat mírně pokročilou magii, tuhle magii dozajista získá.

Pravděpodobně bude snazší to pochopit, když řeknu, že její účinek se podobal té takzvané psychokinezii. Zdálo se, že mágové tuto magii používali, aby dosáhli do míst, kam jejich ruce nedosáhly. Poškrábat si záda nebo si sám namasírovat krk.

Nezkušení mágové dokáží s Magickou rukou vyvinout stejnou úroveň síly jako normálně, takže jen zřídka to nějaký mág používá v boji.

Techniku Přírodní magie jsem dokonale zvládl a počet rukou, co jsem mohl Magickou rukou naráz vyslat, se také zvýšil jako u magických šípů. Podobně pokud Magickou ruku použije někdo, kdo vyniká v manové manipulaci, dosáhne celkem daleko. Co se mě týče, já dokážu natáhnout 120 rukou každou zhruba do 500 metrů.

Zdálo se, že mezi mágy na světě byla celkem vzácnost, když někdo dokázal zručně používat víc než dvě ruce.

Nespočet Magických rukou se hladce natáhlo; popadly tři netvory, co stáli v cestě vévodovi a jeho společníkům, a hodily je pryč do arény.

Celé to ovládání bylo trošičku obtížné.

Zanedlouho jsem Magické ruce přiměl držet meče a bojovat jako Senju Kannon.

Vévodův doprovod překvapilo, když to netvory najednou odstranilo, ale zdálo se, že dali prioritu vévodově úniku, než aby to celé prošetřovali. Pár lidí hledalo člověka, co netvory odstranil, ale nikdo si mě nevšiml. Evidentně to bylo díky technikám, co jsem se naučil během dřívějších infiltračních misí.




Takže. Zdálo se, že lidé, co nedokáží bojovat s netvory, se konečně evakuovali.

Já jsem samozřejmě celou evakuaci jen tak nesledoval. Magickou rukou jsem chytal lidi, co zůstali pozadu, a házel jsem je do únikových chodeb.

Netvoři kolem hrdinovy družiny a démon se žlutou kůží byla otrava.

Díky provokaci, co hrdina na začátku použil, se netvoři vždycky vrací k němu bez ohledu na to, kolikrát jsem je odhodil pryč.

Rozhodl jsem se nechat dva netvory, co byli obzvláště tvrdohlaví, na hrdinově družině. Ta osoba s tygříma ušima a ta osoba s vlčíma ušima je pravděpodobně porazí.

Zbývalo šest netvorů.

Bylo by pěkné, kdyby princ a jeho kohorta pomohli s vymýcením netvorů, ale z nějakého důvodu šli k démonovi se žlutou kůží, takže se počet netvorů nesnižoval. Tak neefektivní lidé.

Muž z Osmi mečů Shigy odešel z bitvy. Možná to bylo tím, že na začátku utržil velkou újmu od toho démona se žlutou kůží. No vážně, jak zbabělé.

Ten chlapec, co byl maniak do boje, zábavně bojoval proti démonovi se žlutou kůží, ale omdlel po útoku démonovým ocasem. Břišní část jeho brnění byla prohnutá, ale když jsem se podíval na jeho HP, nezdálo se to jako zranění, co by ho zabilo. Takže pravděpodobně bylo v pořádku ho nechat jen tak.

Když jsem se díval na jeho pozici, nezdálo se, že by se zapletl do útoku na dálku.




„Yasaku, buď rozvážnější s velkými pohyby. Nevíme, jestli ostatní lidé nepadnou. Udržuj si výdrž.”

„Baro, ty jsi prostě moc nekompromisní. Teď je čas s velkým bum redukovat jejich počet.”

„Hej, počkej, Yasaku. A Tane, schovej si to tlachání na později.”

„Správně, pokud si nebudeš dávat pozor, bude to nebezpečné.

Družina bojující s Válečnou kudlankou se zdála v pořádku. Těžkooděný válečník, magický válečník, mág a kněz s holí. Byla to dobře vyvážená družina.

Samozřejmě to nebyla jediná družina kolem.

„Sire Hoene, já se o tohle postarám, prosím, ustupte.”

„Co je tohle, sire Muzuki, nenechám vás být jediného, kdo tu dělá skvělé skutky!”

Rytíři se dohadovali před stínkovým netvorem. Ti dva byli v levelu méně než 25, ale jelikož jejich rytířští vazalové byli ve vysokém levelu, budou v pořádku.

Přemýšlel jsem, jestli bylo v pořádku to teď vytáhnout?

Nikdo se nedíval, že?

Potají jsem použil [Stalagmit (Vrhnout kámen)].

Byla to zemní magie základního řádu, ale jelikož uhodila do netvorova slabého břicha zespodu, probodla ho. Bylo to celkem užitečné. Ačkoli stínka visela ve vzduchu s kamenným kopím v břiše, byla pořád naživu.

Netvorovi zbývalo kolem 20% HP. Co se týkalo zbytku, rytíři se na ni mohli prostě vrhnout a zaútočit z místa, kde jim nemohla útok oplatit, a byl konec. I když před chvilkou takhle slevovali, to byla ale vypočítavá banda.

Zdálo se, že další družina byla směska.

I když tam byli dva válečníci se štítem, nezdálo se, že by byli schopní použít techniku provokace. V důsledku čehož netvoři mířili na útočníka a zadní voj se oddával léčení útočníka, místo aby vrhali útočnou magii.

„Kyaa!”

„Sosono! Gerco, narovnej se. Nenech Sosoninu oběť vyjít vniveč.”

Jednoho člena družiny odkopl cvrčkový netvor a vyhodilo ho to do vzduchu. Ale stejně, řekla oběť... Copak nebyla pořád naživu?

Asi to byla dívka z vílí rasy?

Vyhodilo ji to zhruba 10 metrů do vzduchu. Pravděpodobně se před tím útokem ochránila magií, ale její HP rapidně kleslo pod 10%. Magickou rukou jsem ji ve vzduchu chytil a přitáhl sem. Po cestě jsem ji Magickou rukou přiměl vypít lektvar, co nebyl na prodej.

Tak nějak jsem to stihl.

Když se její HP obnovilo zhruba na 90%, položil jsem ji na sedadlo pro diváky. Chtěl jsem se na ni podívat zblízka, jelikož to bylo poprvé, co jsem viděl raráška.

Magická ruka byla vskutku praktická. Obávám se, že mě promění na zvrhlíka.

Kradmo jsem vyvolal 10 Vzdálených šípů a zezadu jsem ostřeloval klouby na nohou cvrčka. Družina se zdála překvapená touto náhlou podpůrnou palbou, ale s tímhle jsem je pravděpodobně mohl nechat bez problémů samotné.

Zdálo se, že tahle družina zápolila ze všech nejvíc. I když ostatní družiny také zápolily, tihle bojovali a přežívali. Někdy potřebovali pomoct, takže jsem pohlcoval manu z netvora, zatímco jsem pozoroval boj hrdiny.




Zdálo se, že ten démon se žlutou kůží byl přece jenom společník těch dřívějších démonů ojaru a nari. Kdybych mu řekl, že už jsem démonického lorda porazil, jestlipak by byl dalších 66 let krotký?

Nicméně ty tři koule vznášející se nad démonem se žlutou kůží byly vážně skvělé. I když ho hrdina a jeho družina velmi zranila, ty koule ho okamžitě vyléčily. Přemýšlel jsem, jestli v té knize démonického povolávání, co jsem před nějakou dobou získal, byla popsaná technika, jak takovou kouli povolat?

Když jsem to zkontroloval AR, zdálo se, že se ta koule nazývala Léčivá koule. Vyhledal jsem si to, ale v té knize démonického povolávání o ní nebylo nic napsáno. Jaká škoda.

Och?

Vycítění krize mě varovalo na něco vysoko na nebi?

Byl tam povolávací magický kruh.

Nevěděl jsem, co se tím povolá, ale bylo v pořádku si odtud prostě hned vzít cokoli, co z toho vyleze, ne?

A pak ta věc, co vyšla...

Velryba?

Létalo to ve vzduchu, bylo to zhruba 300 metrů velké, ale byla to nepochybně velryba. Ale nemyslím si, že ani takový plejtvák dorůstá do takové délky?

Zdálo se, že se ten netvor jmenoval Velká netvorná ryba.

Jakýkoli Japonec, co ji poprvé vidí, musel říct: „Velryba létající po obloze.” Tak to prostě bylo dle etymologie.

Hrdina a jeho společníci vypadali překvapeně.

No samozřejmě.

Tím myslím, když je to takhle velké, nedokážu si představit, kolik jídel by z toho bylo. Kdybych z toho vážně udělal yamatoni, kolikpak bych toho asi udělal?

Očima jsem se bezděky střetl s pohledem velké netvorné ryby.

No, hele, démone.

Přece jen to dokážeš, když se snažíš!

Skoro jsem se instinktivně roztančil radostí, ale nebyla to jenom jedna.

Z povolávacího kruhu vyšlo dalších šest, báječné.

Po tom jsem ještě dál čekal, ale zdálo se, že to byl konec. Možná jich vyjde ještě víc, takže ten magický kruh nebudu ničit.




Takže, jelikož nemůžu poškodit maso, až budu ty velryby demolovat, rozhodl jsem se jim uříznout hlavy Laserem a okamžitě je dát do Inventáře. Vlastně jsem přitom chtěl demonstrovat ostrost Excaliberu, ale jelikož byly moc velké, prostě na to nestačil.

Jediná rána Laserem byla slabá, takže jsem se rozhodl použít ji společně se Zhutněním. Moc jediné laserové střely byla slabá, ale když jsem zvýšil level techniky, dokázal jsem vystřelit mnoho ran. Když jsem je pomocí Zhutnění sjednotil do jednoho, jejich moc a směr se zvýšil.

Nasimuloval jsem si trajektorii Laseru pomocí Pochopení prostoru v kombinaci s Radarem. Doba ozáření by byla mírně nedostatečná, takže jsem se rozhodl střílet to jako pulzní paprsky.

Dokázal jsem magii používat ustavičně, ale bude to nějakou dobu trvat a já nechtěl, aby utekly zpět do povolávacího kruhu.

Záblesk a ozón voněl, jako kdyby byla v blízkosti káva. Pulzní laser pohladil velryby po jejich stopě a vystřelil za oblaka.

Dobrá, vyčištěno jednou ranou!

Byla by katastrofa, kdyby ty gigantické masy spadly, takže jsem svižně použil Sražení země a Nebeskou jízdu, abych se dostal k velrybímu masu, co začalo padat. A posbíral jsem si ho do inventáře. To velrybí maso mi přišlo horké, ale nevím, jestli to bylo proto, že bylo opečené, nebo že se maso a krev odpařila.

Bylo čerstvě z pece.

I když je sežehl Laser, pořád kolem bylo rozstříknutých spoustu tělesných tekutin. Slyšel jsem, že ze zraněních způsobených laserem krev neteče, ale jestlipak se to tak jenom povídalo?

Zdálo se, že jsem byl jediný, kdo se trápil takovými věcmi.

Aréna, co byla až do teď zahalená ve zmatku, ztichla, než jsem se nadál.

Ehm~ velryby jsou výborné a vůbec, ale myslím, že byste je neměli jíst.

>Získán titul [Zabiják Velké netvorné ryby]

>Získán titul [Fantomový uživatel technik]

>Získán titul [Uživatel technik světla]

>Získán titul [Oblačný kuchař]
-----------------------------------------------


~ Jako peklo a nebe. Oficiální hrdina propadá panice a zoufalství a Satou u stejné věci tleská a křičí "báječné, kde jsou další?" ~


Hlavní stránka novely
Seznam technik
Seznam postav

<Předchozí>...<Následující>