DM - kapitola 201

Kapitola 201 – Operace na vymýcení škůdců

Tady Satou. Říká se, že světlo obvykle následuje stín. I když to na první pohled vypadá v pořádku, některé věci se přehlédly. Myslím, že člověk by si to během volného času měl zkontrolovat.



„Ach, Satou! Ohledně Strašáka MK-7, co jsi nám svěřil. Úspěšně se prolomil detekcí medúz a nyní vysílá signál [Momentálně hlídám],” nahlásila mi Lua, jen co jsem se vrátil z vévodského hlavního města.

Zapletl jsem se do malé rozmíšky ve městě Puta, takže jsem se při návratu trochu opozdil. Nebylo to proto, že jsem se bavil v obchodě krásné slečny, ne. (← o této "malé rozmíšce" bude také extra kapitola). 

Až do třetí verze jsem Strašáky testoval sám, ale Lua navrhla, že by pravděpodobně bylo lepší to nechat na Jiě, co je bude v budoucnu používat, a tak se plán změnil. Tak hlavně experiment se vždycky nejvíc spoléhal na Jiinu magii, takže se nijak moc nezměnilo, ani když jsme to nechali na ní.

Strašák MK-7 vypadal jako plážový balón se záchrannými kruhy. Ty záchranné kruhy byly úložné nádoby na magickou moc (baterie) a plážový balón byl hlavní tělo. Do hlavního těla byl jako jádro vložený kámen mudrců a funguje jako reaktor. Nadbytek magické moci se pak uloží do baterie. Nahromaděná magická moc se pak použije na vyslání signálu, když najde nepřítele, a na změnu kurzu.

Vyhledávání medúz stačilo v podobě, kdy Jia a ostatní nad městem umístili strašáky a poplašná zařízení. Vyhlazovat nepřátele budou elfové, co vynikají v útočné magii na dálku.

Obdržel jsem složku s podrobným výsledkem a společně jsme zamířili do stromového domu.

„Pane, vítej zpět nanodesu!”

A tam Pochi doslova létala.

„Vítej~ hele hele~?”

Tama také prováděla salta, jako kdyby tančila.

Ty dvě na sobě měly vílí oděv jako z pohádky. Létaly kolem s křídly jako u domácích skřítků. Jelikož jsem v křídlech cítil protékat magickou moc, pravděpodobně to byly magické nástroje. Nebo elfí letová magie, co byla vložena do křídel.

Pochi měla křídla průhledná jako vážka a Tama měla křídla jako žlutý motýl.

Ty dvě letěly vedle mě, zaujímaly pózy a sálala z nich aura ve stylu „pochval mě”, a tak jsem je svědomitě pochválil.

„Vy dvě jste vážně roztomilé. Vypadáte úplně jako víly.”

„Ehehe~”

„Jsem šťastná nodesu!”

Jelikož z Pochi sálalo ještě víc aury „pochval mě”, chválil jsem je víc, až jsem se v duchu svíjel.

Samozřejmě jsem chválil i Tamu.

Uspokojilo je to a přiletěly přede mě a natáhly ruce v pozvánce, abychom letěli spolu.

Hádám, že bych se mohl stejně dobře pozvat na nějakou tu vzdušnou procházku.

Zatímco jsem ty dvě vzal za ruce, vznesl jsem se pomocí Nebeské jízdy. Jelikož Lua předtím odmítla, my tři jsme tančili ve vzduchu.

„Kdo vám dal tohle rozkošné oblečení?”

„Arisa~”

„Arisa to vyrobila nodesu.”

Vyrobila to Arisa, co? Rozhodně to vypadalo jinak než domorodý oděv elfů. Příště vyrobím nějaké krátké hůlky, pro Pochi s ozdobnou hvězdičkou na špičce a pro Tamu s měsíčkem. Ale Tama měla ráda roztomilé věci, možná bych jí měl radši udělat hůlku se srdíčkem?

„Aze nám to očarovala nodesu.”

„Aze je skvělá~”

„Ech~ řádně jste jí poděkovaly?”

„Aj!”

„Ano nanodesu!”

Jako poděkování za to, že ty dvě zabavila, udělám Aialize pudink se zmrzlinou. Když jsem tehdy udělal pudink pro Miu, vypadala vážně závistivě. Určitě bude šťastná.

„Tvoje vlastní roztomilá víla Arisa je tu!”

„Je tu.”

Zatímco Arisa a Mia říkaly nějaké napůl vysněné věci, vyletěly ze stromového domu.

Na rozdíl od Pochi a Tamy měly ty dvě průhledný oděv podobný nebeským róbám, co byl eroticky rozkošný. Ačkoli by to bylo úplně něco jiného, kdyby šlo o Nanu nebo Aialize, s těmi dvěma jsem necítil žádné H. Důležitá místa měly samozřejmě zakrytá, protože měly spodní prádlo.

„Jaké to je? Nemáš pocit, že dneska prohraješ se svou vášní?”

„To nemám.”

Každý den jsme se spolu koupali, co to teď říkáš, když tě vidím jen polonahou. Jelikož to byl špatný vliv pro děti, pinkl jsem Arisu do čela, abych ji umlčel.

Když se k nám přidala Arisa a Mia, chvíli jsme tančili ve vzduchu. Zdálo se, že to elfy očarovalo, ozval se osamocený tón, pak další a pak začalo zábavné hudební představení. I když to bylo všechno improvizované, ladilo to celkem pěkně.

Magickou rukou jsem zvedl Lulu a Nanu v zástěrách, co se z balkónu závistivě koukaly, a dovolil jsem jim tak účastnit se nebeského tance. Očima jsem se zeptal Lizy, co se skrývala za pilířem, jestli se toho chce účastnit. Ale ona si mírně dala ruce před tvář a potřásla hlavou, takže jsem to z milosti přehlédl. Tak mě tak napadá, Liza nebe moc nemusela, co?

Zahlédl jsem vyčerpanou Aialize, co se v obýváku stromového domu tělem opírala o polštář ve tvaru obrovského kuřete. Určitě to bylo proto, že prohrála tváří v tvář [Žádosti] Miy a ostatních, aby je očarovala magií letu, i když každý den neustále používala magii, aby polapila medúzy. Až za ní půjdu, spíš než pudink jí přinesu nějaký energetický nápoj.




„Paní Aze, to je strašné. Zdá se, že klan Beriunan zahájil svůj plán.”

„Fugo!”

Ale no tak, vážená vyšší elfko, myslím, že bys jako neprovdaná slečna neměla vyluzovat takové zvuky. Zatímco Lua utírala zbytky pudinku, co Aialize do teď jedla, Aialize se na to znovu zeptala elfa, co sem přišel.

Jakže se ten elf jmenoval? Ach správně, pokud se nemýlím, byla to Roa, Jiina starší sestra.

„A výsledek?!”

„Zdá se, že to uspělo. Mají jenom jednoho zraněného, co se ve zmatku dotkl stromu světa a utrpěl popáleniny.”

Dobře, uspělo to.

Ale podle plánu měla jako první provést plán vymýcení tato vesnice Borenan, abychom to mohli poopravit, kdyby bylo něco špatně. Změnilo se něco?

„Stvali se požátešní obhětí, thakše to nephadí.”

Arisa mluvila něco nesrozumitelného, zatímco žvýkala ozdoby z broskve na pudinku se zmrzlinou. Můj ty světě, taková nevychovanost.

„Ariso, nemluv s plnou pusou.”

Liza ji varovala rychleji než já, ale--

„Musíš si tu chuť řádně vychutnat, nemluv. Jinak je to svatokrádež vůči lahodnému jídlu.”

--zdálo se, že smysl toho varování byl trochu jiný.

Dle Lizina varování Arisa promluvila, když dožvýkala.

„Stali se počáteční obětí, takže to nevadí. Copak to s tímhle neznamená, že se tajná operace dá provést v bezpečí?”

Promluvil jsem si o té záležitosti s medúzami s Arisou a Nanou, jak jen mi to Aialize dovolila. Jelikož mi samozřejmě nebylo dovoleno mluvit o úloze stromu světa a dopadu, pokud by plán selhal, o tom jsem s nimi nemluvil.

Ovšem Arisa se od elfího staršího spolu se mnou naučila různé teorie o éteru a přečetla si spoustu knížek, co dostala od elfů jako dárek za jídlo, takže jsem měl pocit, že na to přišla sama.

„Není třeba náš plán měnit.”

„Rozumím. Jak se plánovalo, ať si všichni kromě pozorovatele vezmou dneska a zítra volno.”

Jen co Aialize dořekla slova, co zněla, jako že vzešla od jiné osoby, Roa se s přehršlí energie rozběhla k Vílímu kruhu. Úplně stejně jako když vběhla do místnosti. To byla ale energická osoba.




V oblasti pozorovatelny se shromáždilo 500 silných elfů. Všichni to byli veteráni s levelem 30 a výše. Deset dní vytrvale pracovali, aby medúzy uspali a vložili do ledových klecí, střídali se po směnách.

Měli se rozdělit na tři skupiny; jedna skupina bude brát medúzy vně stromu světa pomocí čtyř světelných lodí, další skupina bude tahat medúzy prostorovou magií s Aialize jako vedoucí a poslední skupina pojede v golemovi, co vypadal jako tank s mnoha nohama, aby větrnou a přírodní magií vystřelili medúzy mimo oblohu prázdnoty.

Já jsem se tentokrát neúčastnil, protože pokud elfové nedokáží medúzy sami vymýtit, bylo by to otravné, kdyby za několik stovek let znovu trpěli stejným problémem.

Samozřejmě jsem stál v pozoru ve velitelské místnosti, kde byla i Jia. Pro případ, že by se něco stalo.

„Takže děti Borenanu! Operace medúzové klece byla zahájena! Pojďme to udělat obezřetně a vesele!”

Aialize pomocí Masového telefonu vyhlásila všem elfům na nebi prázdnoty zahájení operace. Zdálo se, že instrukce z kontrolní věže se předávaly pomocí komunikačních magických nástrojů. Elfové, co pracovali na nebi prázdnoty, s sebou měli komunikační zařízení, co byla stejně malá jako mobil. Zdálo se, že to bylo mnohem pokročilejší než ten komunikační nástroj, co jsem získal od hrdiny Hayata.

Pohyby tak pomalými, že to člověka popouzelo, začali centimetr po centimetru přesouvat ledové klece s medúzami uvnitř vně stromu světa.

Zdálo se, že když medúzy polapili do ledových klecí, že jim neusekali žahadla. Ta se zapletla do stromu světa, když klece zvedli, a ulomila několik větví.

Z místa, kde jsem byl, jsem viděl třpytivá světla, jako by to byly střípky skla. Nebo uvolněná jinovatka.

Taková škoda.

Jelikož jsem měl mentalitu chudáka, nedokázal jsem ignorovat větve stromu světa, co kvůli gravitaci padaly. Než jsem se vzpamatoval, už jsem použil Nebeskou jízdu a Sražení země, abych sesbíral ty, co se daly ještě zachránit, a uložil je do inventáře.

Ale nakonec toto mírně hanebné chování zachránilo život mnoha elfům.

Tichá obloha prázdnoty začala mírně poté hlučet.
-----------------------------------------------


~ V příští kapitole konečně závěr celé operace, konečně trochu akce... ~


Hlavní stránka novely
Seznam technik
Seznam postav

<Předchozí>...<Následující>