ICDS - kapitola 178

Kapitola 178 – Moc Hrdiny (2)

Okamžitě jsem se vrátil na Zem. Věděl jsem, kde Yua byla. Spěchal jsem k ní ve svém brnění.

„Sharano!”

[Ano, pane!]

Poté, co jsem své tělo prosytil Sharanou, dokonce jsem použil i Talarii. Pak jsem použil Božskou rychlost a dostal jsem se k Walkerovi jen za 1 minutu a 13 sekund.

V oblasti, co byla podivně tichá a opuštěná, k Walkerovi letěli netvoři hmyzího typu. Nepochybně to byla práce Lucy Bruna. Ve Walkerově náručí jsem spatřil Yuu, co se snažila osvobodit.

„Pust mě! Hned mě pusť!”

„Kuk, zklidni se, Kang Yuo! Tvůj bratr je tu!”

„Ach, bratře! Bratře, řekni mu něco! Hned se musím jít s někým setkat!”

Nejdřív jsem použil Peičinu schopnost, abych sežehl okolní netvory, a pak jsem si v klidu vzal od Walkera Yuu. Tváře měla uzardělé do ruda a oči rozostřené. Byl to typický stav okouzlení.

„Pusť mě, bratře! Pokud se s ním nesetkám, utrápím se!”

„Yuo, nejdřív se uklidni.”

„Nenávidím tě, bratře! Ani nevíš, jak se cítím! ...Ech?”

Yuě se zkřivila tvář, jako kdyby se kvůli něčemu soužila.

„Já, já... bratře... ale ten člověk... uuu...”

Zakoušela kvůli mně konflikt, i když byla okouzlená? Samým dojetím jsem ji chtěl obejmout a otřít se jí tváří o tvář, ale teď na to nebyl čas. Zhluboka jsem se nadechl a zakřičel: „Yuo, vzpamatuj se!”

| Použil jsi Válečný pokřik Lorda orků! Všechny členy družiny to zbavilo účinků negativních stavů. Útočná síla všech členů družiny vzroste během trvání o 50%. Všichni členové družiny jsou ve stavu super-brnění, nepřátelské útoky je neohrozí. |

V mžiku se Yuiny oči zase zaostřily.

„...Ech?”

Vypadala nesmírně zmateně. Dotkla se svých tváří, párkrát si zaťukala na hlavu a pak si uvědomila, že byla v mém náručí, a zčervenala.

„Bratře, co se to děje...?”

„Promiň, Yuo. Zatáhl jsem tě do svých problémů.”

„N-ne, to nic. Trápil ses kvůli mně? P-pokud ano, bylo by to zlé...”

„Ne, takže se neboj. Teď už jsi v pořádku?”

„A-ano. Bylo to vážně divné. Najednou jsem měla ráda někoho, koho jsem viděla poprvé v životě, až jsem se nedokázala ani ovládat... Bylo to příliš divné. Pak mě strýček Walker prostě popadl a... Kdyby nebylo jeho...”

Postavil jsem Yuu na zem a několikrát jsem ji oprášil. Pak jsem se Walkerovi uklonil.

„Walkere, díky.”

„Jen jsem udělal, co jsi mi řekl. Jen dělám svoji práci.”

„Ale stejně je to díky tobě, že je Yua v bezpečí. Díky, vážně. Na tenhle dluh nezapomenu ani po smrti.”

„...Pche, hlavně že to víš.”

„Promiň, ale můžeš teď Yuu dál chránit? Já musím něco udělat.”

„...Zajímavé. Tvou sestru samozřejmě ochráním naprosto upřímně. Jdi řádit.”

Ještě jednou jsem Yuu pohladil po vlasech a pak jsem otevřel hledí, abych odhalil své oči. A pak jsem upřel zrak na hmyz, co stále letěl ke mně. Když se hmyz střetl s mým pohledem, všechen se proměnil na kámen a padl k zemi. Ozvalo se nespočet bouchnutí, jako kdyby padaly kroupy.

„Nejsi vůbec člověk...!”

„Tohle je bratrova...!”

Hmyz se proměnil na kámen, jen co se dostal mě na dosah. Pokud tu nebyl léčitel, co měl manu větší než já, bude nemožné mou schopnost zrušit. Kolem nás se nahromadily stovky a pak tisíce kamenných soch. Pak jsem zlehka mávl rukou a vytvořil Šíleným tajfunem tornádo. Sharanina moc to tornádo zesílila a já ty sochy rozsekal na titěrné kousky.

V mžiku všichni ti netvoři zmizely. Trochu jsem si povzdechl a zase jsem hledí sklopil. Pak jsem se otočil na Yuu a Walkera a promluvil: „Takže já půjdu.”

„Bratře, můžu jít s tebou? Chci vidět, jak mu dáš lekci! Nedokážu si odpustit, že jsem si nedokázala vybrat mezi tebou a tím člověkem!”

Zdálo se, že i Yua to chtěla nějak uzavřít. Podíval jsem se na Walkera.

Ten pokrčil rameny a poznamenal: „Také mě to rozčílilo, protože jsem mohl akorát utéct. Chci vidět, jak zareaguje, až tě uvidí.”

„Dobrá, tak pojďme spolu. Peiko, materializuj se!”

[Na to jsem čekala!]

Peika se ve vzduchu materializovala jako drak. Když jsem Yuu a Walkera pobídl na její hřbet, Yua se zaradovala.

„To je nádhera... Bratře, jsi úžasný! Všichni průzkumníci kobky mají něco takového?”

„Promiň, že ti ničím tu pohádku, ale jenom tvůj bratr je tak zvláštní.”

Dal jsem si do úst Manový lektvar a rozkázal jsem Peice, aby vzlétla. Peika vystoupala do nebe a civilisti, co nás spatřili z ulic, zaječeli.

„Kang Shine, tvoje sestra nemá zakrytou tvář.”

„To nic. Už na to stejně přišli. Od teď budeme otevřenější. Už nemám v plánu se skrývat. A ani k tomu není důvod.”

Pochyboval jsem, že Luca Bruno přišel až do Koreje, poprvé spatřil Yuu a okouzlil ji jen proto, že ho očarovala. Bezpochyby se k ní přiblížil, protože věděl, že to je moje sestra. A v tom případě už nebylo třeba skrývat svou totožnost. Musel jsem udělat jen jedno.

A to ukázat, co se stane, když mě budou obtěžovat.

„Peiko, plnou rychlostí. Sleduj manu Lucy Bruna.”

[Dobře!]

Peika vystřelila vpřed jako blesk. Nebyl odtud daleko. Dokonce použil nějakou schopnost, aby lidem zabránil se k němu přiblížit. Musel si myslet, že Walker byl v přímém boji silnější než on, a měl v plánu ho odehnat, než Yuu získá.

Získá Yuu a... získá... Ha... Hahaha...

„Našel jsem tě.”

Peika vystřelila k zemi jako šíp. Lidé kolem nás zaječeli a rozptýlili se. Já jsem mezitím za zátylek popadl muže, co utíkal jako všichni ostatní. Nervózně se po mě podíval. Jak se dalo čekat, celkem důkladně se přestrojil. Ale nedokázal skrýt svou manu.

„Dlouho jsme se neviděli, Luco Bruno.”

„Co to vy dva děláte?! Já nikdo takový nejs...!”

Hodil jsem ho na zem tváří napřed. Okamžitě poté se ke mně vyřítili malí netvoři, co měl přitisknuté k tělu, k protiútoku a pak zkameněli a spadli. Popadl jsem ho za tvář a seskočil Peice z hřbetu. Kolem nás se shromáždili lidé a mumlali si.

„Co se to děje?”

„Drak? To je drak?”

„Počkat, není to Dračí rytíř?”

„Ten jeho drak se změnil! Tohle musí být asijská verze!”

„Jsem akorát Američan, co do Koreje přišel jako turis... Kuk!”

Jak jsem ho držel za tvář, vlil jsem si manu do nohy a kopl ho do tváře. Ta manová bariéra, co na sobě měl, se okamžitě roztříštila a do vzduchu vyletělo pár jeho zubů. Přihlížející zaječeli.

„Dračí rytíř mlátí nevinného muže!”

„Zavolejte policii!”

„A na co?”

Podruhé, potřetí, počtvrté... Nebyl jsem spokojený jen s jeho tváří. Hodil jsem ho na zem, zvedl jsem nohu a dupl jsem mu na záda.

„Kahak!”

„Luco Bruno, tohle bude moje jediná otázka, takže mi odpověz.” Zeptal jsem se: „Kdo ti řekl o mé sestře?”

„Proč mi... tohle děláš... Kak!”

To se stále snažil skrýt svou totožnost? Ušklíbl jsem se a vytáhl jsem kopí. Pak jsem mu usekl obě paže. Yua zaječela, ale já neměl v plánu na něj jít zlehka jen proto, že se dívala. Pomocí Peičiny moci jsem mu obě useknuté paže sežehl a znovu jsem máchl kopím, abych z něj setřásl krev. Pak jsem mu kopí přiložil na záda a pevně řekl: „Dál to bude tvoje srdce.”

„B-brightman! Byl to Brightman! Nemá informace jen o tobě, ale o všech v Revivalu! Organizace, co vytváří bez vědomí Strážce... Kuhuk!”

Praštil jsem ho do zad násadou kopí. Pak jsem se zeptal znovu: „Jsi si jistý, že to není práce Strážce?”

„A-ano!”

„Jméno organizace, členové, všechno mi řekni.”

„T-teď? M-můžeš mě nejdřív vyléčit...? M-moje paže...!”

Pozvedl jsem kopí. Když jsem užuž chtěl udeřit, Luca Bruno zoufale zakřičel: „Řeknu ti! Hned to řeknu!”

„Walkere, promiň, ale můžeš si dělat poznámky?”

„...Jasně.”

Walker si kousal rty a vytáhl zápisník. Zatímco si zapisoval každé jednotlivé slovo, co Luca Bruno vyřkl, zeptal se: „Xin kdo...?”

„Xin Shaomei!”

Byl to čínský osvícený řádu SS. Zdálo se, že budu muset zaskočit i za ní. Otázkou bylo, jestli si ona potom ještě zaskáče nebo ne.

Když Luca Bruno všechno řekl, stáhl jsem své kopí. Když jsem se rozhlédl kolem, spatřil jsem kolem nás několik policejních aut. Důstojník, co působil, jako že má vysokou hodnost, zakřičel do megafonu.

„Jsme od policie!”

„Jděte zpět.”

Vložil jsem do svých slov manu. Policii, co blokovala silnici, ten nátlak many tlačil zpět. To samé platilo o lidech kolem nás. Ačkoli možná existoval lepší způsob, jak to vyřešit, zrovna teď jsem nechtěl, aby mě někdo obtěžoval.

Zároveň s tím jsem otevřel gildovní komunikační kanál.

[Všichni členové Revivalu ze Země, ujistěte se o bezpečí své rodiny. Pokud se vám nebude něco zdát, hned mě uvědomte. Do 5 minut se o to postarám.]

[Neboj se, Shine. Nechala jsem rodiny všech chránit Strážcem a mými služebníky. Zaměřili se hlavně na tebe a na mě.]

Hwaya okamžitě odpověděla. Nemyslel jsem si, že odhalí i informace ostatních členů. Brightmane, kolik jsi na to jenom vysolil?! Zaskřípal jsem zuby.

Každopádně jsem byl Hwayě vděčný, že se postarala o něco, na co jsem zapomněl.

[Hwayo, díky. Pomyslel jsem jen na svou rodinu... Sakra, vůbec mě nenapadlo, že se zaměří i na ostatní členy. Kdybych o tom chvilku přemýšlel, bylo by to očividné!]

[To nic, je moje práce postarat se o věci, na které nemáš čas... Takže? Za to mám nějaké body navíc, že? Už ses do mě zamiloval?]

[Jo, zamiloval... Je tvoje matka v pořádku?]

[...J-jo, je v pořádku. Jak Walker vzal Yuu, všem poslal zprávu. Postarala jsem se o to, než bylo příliš pozdě.]

Uprostřed toho, jak jsem mluvil s Hwayou, jsem zvedl kopí a jednou jsem jím udeřil do země. Uživatelé schopností, co se objevili mezi policií, a Luca Bruno, co se k nim snažil přidat, všichni ztuhli.

[Všichni zůstaňte se svou rodinou. Já se jdu postarat o organizaci jménem 'Hrdinové Stínu'. Vyzvednu vás, až bude po všem.]

[Shine, taky chci jít.]

[J-já taky!]

[Ne, to je v pohodě. Nemusíte se mnou chodit.]

Promiň, ale když tam budete se mnou, nepomůže to. Prozatím byste se měli soustředit na to, jak si v kobce zvýšit schopnost.

Máchl jsem kopím a vystřelil jsem vír, co uživatelům schopností rozsekal údy a Lucovi Brunovi nohu.

„Kuaaaaak!”

„Pokud jsi s sebou přivedl někoho dalšího, řekni mu, aby se hned ukázal. Postarám se o vás všechny najednou.”

[...Chceš pomoct?] ozval se liknavý hlas.

Nebylo to z gildovního komunikačního kanálu, ale ze systému soukromých zpráv.

[Daisy?]

[Hmyz se musí vymýtit... čistě, nenechat ani jednoho. Důkladně. Moje schopnost, velmi užitečná.]

Kvůli Daisině nečekané nabídce jsem to uvážil.

[Ale Daisy, nechci tvou schopnost používat na něco takového. A tohle je navíc pozemský—]

[Chci, pomoct. Jsi můj dobrodinec, kamarád. Člověk, kterému jsem vděčná.]

Upřímně řečeno jsem za tu její nabídku byl rád. Jak řekla, vymýcení hmyzu se muselo provést důkladně. Jinak by se to mohlo opakovat. Nechtěl jsem ji zatahovat do něčeho takového, neboť měla s lidmi problémy, ale poslala mi další zprávu.

[Chci pomoct.]

Jako kdyby mě znovu pobízela.

[V tom případě to rád přijmu. Díky, za chvilku pro tebe zajdu.]

[Hm. Připravím se.]

Když jsem domluvil s Daisy, přišel jsem k Lucovi Brunovi. Zalapal po dechu a odplazil se vzad.

„O-o Brightmanovi jsem ti už řekl, tak prosím...!”

„To je mimo mísu.”

Pozvedl jsem kopí a udeřil jím do toho jeho „místa”. Do vzduchu vystřelila fontána krve. Luca Bruno zaječel.

„Guaaaaaaaaaaaaa!”

„Kuk, bolí mě jen to sledovat...!”

„Promiň, ale nevypadá to, že jsem to čistě odsekl.”

Znovu jsem udeřil. A znovu a znovu. Jen pro jistotu jsem použil Šílený tajfun, abych tu oblast rozsekal. Teprve pak jsem si byl jistý, že jsem s tím skončil.

„Guuuuu...”

„Dobře, dokonalé. S tímhle už nebude záležet na tom, jestli ženy svedeš.”

„Ach, můj bratr je až příliš skvělý...”

„Skvělý?! Skvělý?! Hej, Kang Shine! Tvoje sestra je pořád divná! Není normální!”

Tehdy se nad čelem Lucy Bruna objevila bílá koule světla. Necítil jsem z toho žádné nepřátelství, takže to nebyl útok. Naklonil jsem hlavu ke straně a natáhl se k tomu. Jakmile jsem se toho dotkl rukou, v hlavě mi zazněla zpráva.

| Chceš použít pravomoc Hrdiny a stáhnout schopnost, co byla dána Lucovi Brunovi? |

-----------------------------------------------

Autorova poznámka:

Copak by Hrdina nebyl schopen udělat to, co dokáže Ciara...? (vzdálený pohled)

Jsem si jistý, že teď už všichni znají Shinovu povahu. Ale jakmile se pro něco rozhodne, dokončí to. Neví, kdy přestat. Ačkoli to je možná trochu kruté, teď je na čase si na to zvyknout! (Ech?)

PS – Yuini fanoušci, čekali jste dlouho! Teď je řada na ní!

PS2 – Hwayina manželská moc není nic, nad čím by se dalo ohrnout nosem...

-----------------------------------------------

~ Walker má jasné vlohy pro asistenta / vedlejší postavu / nohsleda hlavního bosse! Nedokážu se rozhodnout, jestli si to Bruno zasloužil nebo ne... no, asi jo, když se spřáhl s Brightmanem. A teď! Konečně! Hrrr na Brightmana! ~

~ Hlasování o oblíbenosti postav zde ~

<Předchozí>...<Následující>