Kapitola 180 – Moc Hrdiny (4)
„Kang Shine, zrovna jsi z malého města udělal sutiny a prach.”
„Není to úžasné? Měl bych téhle příležitosti využít a žít velkolepěji.”
Spolu s rozpadajícím se betonem Peika a Sharana rozcupovaly i počítače a jinou elektroniku. Ta obrovská budova, co tam kdysi stála, nebyla nikde vidět a zůstala tam jenom prázdná parcela. Možná jsem měl talent na demolici.
„T-ty, co...!”
Co jiného čekat od uživatele řádu SS, Brightman byl naprosto v pořádku. Natáhl se po Peice a Sharaně, ale nebylo možné, aby se jím elementálové nechali chytit. Brzy si uvědomil, že by se neměl zaměřovat na elementály. Že jsem to byl já.
„Hřmící rytíři! Myslíš si, že ti tohle projde? Za tohle ty i Korea draze zaplatíte!”
Seskočil jsem z Lotte. Odvolal jsem Peiku a aktivoval jsem Hřmící zvíře a pak jsem stáhl pěst vzad. Jak mě Brightman viděl seskočit, zaskřípal zuby a vyhnul se tomu. Ale pokud jsem ho hodlal nechat uniknout, přece jenom bych neseskočil.
„Sharano!”
[Ano, pane!]
„Kuk!”
Brightman na místě ztuhl, jako kdyby ho něco svazovalo. Měl jsem podezření, že se aspoň 10 sekund nebude moct pohybovat. Cirkuloval jsem Perutovým okruhem až na limit a pěst mi ovinul obrovský vír. Co nevidět jsem měl dopadnout na zem. Jak jsem viděl, jak se Brightmanova tvář přibližovala, udeřil jsem k němu pěstí.
„Kak!”
Díky tomu, že jsem ho plnou silou udeřil do tváře, neutržil jsem při dopadu moc velký náraz. Místo toho to s Brightmanem plesklo o zem a zem pukla.
„Kuk, Hř-hřmící rytíři, ty prostě...!”
„Teď tě praštím, takže neotvírej pusu. Jinak si ukousneš jazyk.”
„Zrovna jsi spáchal zločin— kuhuk!”
Dal jsem mu zvedáka. Okamžitě poté jsem ho srazil kopem do hrudi a nasedl jsem na něj. Tvář měl oteklou.
„Hřmící... rytíři...!”
„Tohle bylo za tu ránu pěstí, co jsi mi dal ve Windermere.”
Dal jsem mu pěstí do tváře. Nos, co měl rovný a vysoký jako vlastní hrdost, splaskl. Pokračoval jsem s bleskem, co se mi ovíjel kolem pěsti.
„Tohle bylo za to, že se pokoušíš o Hwayu, když jsi ženatý chlap ve středním věku.”
Třikrát jsem mu dal pěstí do břicha. Vykašlal krev. Co jiného čekat od uživatele řádu SS, kašlal krev jinak než normální lidé. V klidu jsem se tomu vyhnul a ještě jednou jsem ho praštil. Pak jsem do své pěsti soustředil manu a zvedl jsem ji.
„A tohle... je za to, že sis troufl dotknout se mé sestry!”
„Ku, huk...!”
Dalších 10 minut jsem ho mlátil tak moc, že jen stěží dýchal. V těle neměl jedinou nezlomenou kost. Zlomil jsem mu čelist tak, aby po zbytek života mohl jíst akorát kaši. Zařídil jsem, aby nemohl nikdy chodit, nic držet nebo se něčeho dotýkat, zplodit děti nebo mít vlasy.
V té chvíli Lotte přistála. Když Walker a Lotte seskočili a spatřili Brightmana, rozšířily se jim oči. Když jsem se otočil, Walker měl překvapivě masku dole a vyjevil svou tvář.
„Ed... warde...!”
Když jsem zaslechl, co Brightmanovi vyšlo z úst, vzpomněl jsem si, že se Walker jmenoval Edward. Také mě udivila Brightmanova míra zotavení.
„Joshuo, ty jsi ale v ubohém stavu.”
Když byl Walker se mnou, vždycky Brightmana oslovoval příjmením. Ale teď mu říkal křestním jménem. Vyměnili si pohled, co jsem nedokázal pochopit.
„Takže jsi byl vážně... naživu...!”
„Tys to nevěděl?”
„Nemohl jsem tomu uvěřit... dokud jsem tě neviděl na vlastní oči... Ale proč...”
„Joshuo, řekl jsem ti, že svět nepůjde vždycky tak, jak chceš.”
„Blázne! Proč ses spojil s tímhle děckem!”
„Ty jsi taky děcko, Joshuo. Ale tohle děcko není na rozdíl od tebe sobecký narcisista.”
„Kahak... nedopustím, aby nějaká žlutá opice měla nadvládu na světem...! Edwarde, ještě není... příliš pozdě. Hned odsud tu opici dostaň!”
Znovu jsem mu dal pěstí do tváře. Naopak Walker se rozesmál.
„Dosáhl jsi nového rekordu v podlosti, Joshuo. Kvůli tomu ses pokusil unést nevinného člověka?”
„Unést? Kvůli něčemu takovému jsi zničil budovu Brightman Group?!”
„Vždycky jsi byl takový, Joshuo. Svůj majetek považuješ za poklad a majetek ostatních za kamínky na krajnici. Ne, to, co máš rád, se snažíš za každou cenu získat. Vždycky mi tenhle tvůj přístup přišel nechutný. Vidím, že se to pořád nezměnilo. Dokonce ani v téhle situaci.”
„Edwarde...! Dal jsem ti všechno, cos měl!”
„Máš pravdu, Joshuo. Dal jsi mi všechno.”
Walker přišel k nám. Pěst měl ovinutou černou aurou. Kdy takhle zesílil? Manu měl rozhodně nad řádem SS. Zastavil se přede mnou a pozvedl pěst. Zatímco jsem na to zíral s rozšířenýma očima...
Udeřil Joshuu do tváře.
„Kuhuk!”
„Ale nebylo v tom nic, co bych opravdu chtěl.”
Po Walkerově úderu Brightman ztratil vědomí. Walker pěst znovu zvedl a setřásl krev.
A pak se širokým úsměvem řekl: „Takhle mu dát pěstí jsem měl na seznamu přání.”
„Ty... Jsi celkem skvělý.”
„Na to jsi přišel až teď? Vážně neumíš lidi posoudit.”
Zatímco se mezi mnou a Walkerem vznášela podivná atmosféra, Daisy ke mně strčila tvář.
„Jeho mysl, všechno jsem přečetla. Chybějící informace, dokážu doplnit.”
„Díky, Daisy. Takže...”
Nebylo třeba váhat. Odstranil jsem Brightmanovu schopnost až do poslední titěrné částečky. Na to, že to byl člověk se špinavou povahou, měl schopnost v podobě zářivé koule světla se zlatým leskem. Zdálo se, že schopnosti se ne vždycky shodovaly s povahami svých uživatelů.
Natáhl jsem ji k Walkerovi.
„Vezmi si to, Walkere, je tvoje.”
„Myslel jsem si, že to řekneš... Chtěl bych to někomu dát. Nevadí to?”
„Brightmanova mladší sestra Sophie?”
„Ek?!”
Walker se na mě šokovaně podíval. Potutelně jsem se usmál a šťouchl jsem ho do ramene. „Nic z toho, co jsi chtěl, co... myslím, že vím, co jsi měl na mysli, hm?”
„K-kang Shine, ty— khuk!”
„Zrovna jsi zaklel, co? Hehehe, takže mám pravdu.”
„Kang Shine, tak to není...!”
Svalil jsem Brightmanovo bezvládné tělo do nahodilého kráteru na zemi. Sám za sebe už nic nezvládne. Pokud tahle Sophie byla taková, jak ji Walker popisoval, byl jsem si jistý, že se o Brightmana postará.
„Připrav Duševní úmluvu. Jestli dokáže přijmout schopnost řádu SS, je něco jiného.”
„Můžu z ní prostě... udělat průzkumníka?”
„Walkere, nevěděl jsem, že máš tak čisté srdce...”
„Už jsem ti řekl, že k ní necítím žádné romantické city!”
Nemohl jsem dát schopnost řádu SS někomu jen proto, že ho měl Walker rád. Ačkoli na ni neuvrhnu drsné podmínky jako na Walkera, museli jsme mít nějaké protiopatření, co by jí zabránilo dělat něco nekalého. Například aby svou nově získanou schopnost využila k založení podivné organizace jako ta, o kterou se pokoušel Brightman.
Řekli jsme o té záležitosti všem v Revivalu a hlasovali jsme o jmenování nového průzkumníka kobky. Na rozdíl od Yui o ní většina lidí nevěděla. Jelikož to byla také mladší sestra Brightmana, nedokázali jí ani plně věřit. Nakonec většina souhlasila s podmínkou, že použijeme Duševní úmluvu. Walker za neustálého chvění vytvořil Duševní úmluvu pro Sophii.
Pak jsme zamířili do Británie. Jelikož jsme si po cestě dávali na čas a ničili Brightmanovu organizaci, trvalo nám to zhruba 4 hodiny.
Sophie přebývala v luxusním hotelu Brightmanovy korporace v Londýně. Měla na starost dohlížet na obchody Brightmanovy korporace v Británii a letos jí bylo 27. Na rozdíl od svého staršího bratra byla v podnikání nesmírně nadaná. Tedy podle Walkera.
„Rozumím, takže můžeš se přestat vychloubat svou přítelkyní?”
„Není to moje přítelkyně!”
Jakmile zaslechla Walkerův hlas, pustila nás k sobě do pokoje. Byl jsem za to vděčný. Pokud by to šlo, nechtěl jsem se zaobírat britskou policií.
Sophie byla opravdu ten typ dívky, co by se Walkerovi líbil. Na rozdíl od svého staršího bratra měla štíhlou a jemnou postavu. Ačkoli ty své šedé oči měla trochu ostré, její zářivě blonďaté vlasy to chladné vzezření zmírňovaly. Stejně jako její starší bratr měla ostrý nos. Se svými okouzlujícími plnými rty z ní sálalo kouzlo nádherné ženy.
„Edwarde!”
Překvapivé bylo, že jakmile Walkera spatřila, skočila mu do náručí. Na nás se vůbec ani nepodívala.
„Měl jsi mi říct, že jsi naživu, hlupáku!”
„Kdybych ti to řekl, Joshua by na to přišel.”
„Nemohl jsi mi to říct potají?”
„To...”
„Nenávidím tě!”
Zdálo se, že Britové měli ve zvyku líbat lidi, co nenáviděli. Jelikož jsem chtěl, aby mě taky nenáviděli, zeptal jsem se Walkera: „Není to tvoje přítelkyně, co...?”
„Tohle je... rodinná důvěrnost.”
„Edwarde, tak jsem se bála...!”
„Vypadá to, že ses měla dobře.”
„Bez tebe ne!”
Sophie zabořila tvář Walkerovi do hrudi a nevzhlížela. Walker se potil. Podíval se po nás a zakroutil hlavou, ale bylo příliš pozdě.
Daisy bez obalu řekla: „Lidé jsou... vážně divní... Přesuňte představivost do reality... explozivní nárůst plodnosti.”
„Došlo by k různým zločinům, takže s tím přestaň.”
„Žádný zločin, pokud to je z lásky.”
„Pro zachování Walkerovy cti o tom nemluvme.”
Sophie se nějakou dobu odmítala Walkera pustit. Po 20 minutách se zdálo, že se zklidnila, neboť na nás otočila hlavu a podívala se na nás. Walker ji samozřejmě stále držel v náručí.
S chladným pohledem se zeptala: „To ty jsi vyřídil mého bratra? Nebudeš se vymlouvat, že ne? Celé je to v televizi.”
„No, jo. Můžeš mi říkat Dračí rytíř.”
„Nemůžu uvěřit, že ses ukázal před jeho mladší sestrou... Zabil jsi ho?”
„Je naživu. Ačkoli nebude schopen uspokojit žádnou ze tří lidských tužeb.”
„Edwarde, proč jsi přešel k tak excentrickému muži...?”
„Je lepší než tvůj bratr.”
„Není možné, aby byl někdo horší než můj bratr. Nemusíš říkat něco tak očividného.”
Jakmile se koule světla, co jsem držel, přiblížila k Sophii, začala zářit ještě jasněji. To znamenalo, že se na tu schopnost nesmírně hodila. Ani nebylo třeba z ní dělat průzkumníka. Ciara... proč udělala uživatele schopností řádu SS Brightmana a ne Sophii?
Podíval jsem se po Walkerovi a naznačil mu, že nebude vadit, když tu schopnost přijme. Povzdechl si a vytáhl Duševní úmluvu. Pak začal vysvětlovat. Jak ho Sophie poslouchala, rozšířily se jí oči. Po zhruba 10 minutách zareagovala tak, jak jsem čekal.
„Edwarde... To mi říkáš, abych se stala hlavou Brightmanovy korporace?!”
„Přesně.”
„Můžu... můžu to brát jako žádost o ruku?”
„Ne.”
„Edwarde, přestaň být pořád tak neomalený! Tohle je žádost o ruku, že?”
„Ne, ty a já jsme v jiné kategorii. S tímhle budeš moct stanout v postavení, na které se hodíš.”
„...”
Ach, tenhle výraz jsem znal. Takhle se často tvářila Loretta. I Hwaya se takhle poslední dobou začala tvářit. Kdykoli jsem ten výraz spatřil, situace začala být únavná.
Zdálo se, že moje intuice byla strašlivě správná, neboť Sophie strčila Walkera do hrudi a zakřičela: „Ne! Nestanu se hlavou korporace! Nevezmu si tu schopnost a ani se nestanu nějakým průzkumníkem nebo tak něco!”
„Sophie, přemýšlej o tom z širšího úhlu pohledu!”
„To dělám! Bez tebe se nemůžu soustředit na práci! A zisk za tohle čtvrtletí ani nebyl tak dobrý a ani jsem nebyla spokojená se svou studií na vysokou! Pokud to takhle půjde dál, zůstanu po zbytek svého života svobodná a umřu jako panna! Pokud se nestaneš mým snoubencem, neodsouhlasím žádné podmínky!”
„Sophie, ty...!”
„Jelikož bratr nemá žádnou naději, budu muset pokračovat v klanu, ale nechci se provdat za nikoho jiného než tebe, Edwarde! Řekla jsem, co chci, takže se vrať, až se rozhodneš!”
Tahle žena tak nějak připomínala Hwayu. Měli to Britové prostě v krvi? Všichni byli tak skvělí a plamenní jako Hwaya?
Sophie od sebe Walkera odstrčila. Jelikož nebyla uživatel schopností, samozřejmě mu to nic neudělalo. Walker si povzdechl a otočil se na mě. Nikdy jsem Walkera neviděl se takhle tvářit.
„Kang Shine, spolupracuj.”
„Jistě, budu.”
Když jsem přikývl, Walkerovi se rozjasnila tvář, zatímco Sophii potemněla.
„Nejsi spokojený s tím, že jsi zničil bratra. Teď chceš dokonce zničit i moji svatbu? V tom případě použiju plnou sílu Brightmanovy korporace, abych tě k smrti otrávila!”
„Poslouchej mě, slečno Sophie. Pokud si to přeješ, můžu do té úmluvy dopsat, že se Walker musí stát tvým snoubencem.”
Výrazy Walkera a Sophie se dokonale vyměnily.
„Vycházejme spolu, Dračí rytíři! Ne, můj nejlepší příteli!”
„Kang Shiiiiiiiineeee!”
S tímhle budou všichni šťastní! Samozřejmě až na Joshuu Brightmana!
-----------------------------------------------
Autorova poznámka:
Autorova poznámka:
Brzy se objeví výsledky hlasování o oblíbenosti. Nějakou dobu trvá to spočítat.
-----------------------------------------------
~ Shin se vůbec nezdráhal zaprodat Walkera pro větší dobro. ~
~ Tak jako já už výsledky více méně mám, ale pokud chce ještě někdo přihodit svůj zapomenutý hlas, má poslední šanci zde ~
Děkuji :)
OdpovědětVymazatďakujem za príjemné "intrigánske" čítanie. Pre "dobro" je všetko prípustné.
OdpovědětVymazatNooo čekal jsem že to na oko protahne ale stejně není jasný co má za sílu nějaká koule světla
OdpovědětVymazatTakéto ultimátum som v živote ešte nevidel.
OdpovědětVymazatWalkerov zoznam nepriatelov:
1.Shin
:D
(Keď nemá niekto gule, treba ho k tomu dotlačit)
Díky moc.
OdpovědětVymazatDěkuju
OdpovědětVymazat