ICDS - kapitola 188

Kapitola 188 – Syntéza technik (7)

„Tady, bratře Shine!”

„Díky, Elfo.”

„Ehehe.”

Zvířecí dívka se zaječíma ušima jménem Elfa mi podala misku polévky. Pohladil jsem ji po vlasech a usrkl. Byla to hovězí krémová polévka s výtečnou chutí. Přece jenom jsem ji přinesl já! Sláva instantnímu jídlu!

„Taková záhada. Stačí dát do vody nějaký prášek a vznikne taková chuť... Takové věci nejsou ani v Obchodě, ani v Rezidenční oblasti.”

„Je to drahé, tak buď vděčný.”

„Ooch, jak jsem si myslel, Korunní princ je vážně štědrý. Ty maličké kousky masa musí být také drahé. Jaképak to je asi maso...”

Možná jsi zvědavý na to, co to je za maso, ale já se spíš bojím o tvou budoucnost... Váhal jsem, jestli mu mám říct pravdu nebo ne, ale když jsem ho viděl tak šťastného, v tichosti jsem si nabral lžíci polévky. Pak vedle mě zadul lehký vánek.

[Pane, vrátila jsem se z průzkumu.]

„Dobrá práce, Sharano.”

[Na nebi jsou vážně podivná stvoření. Navenek vypadají bez života, ale v mozku mají extrémně aktivní manu.]

„Kolik jich tam je?”

[Zavři oči.]

Když jsem oči zavřel, Sharana mi přitiskla svoje čelo na mé. Při naší extrémní důvěrnosti mi takhle mohla předat obraz.

„Korunní princi? Co to najednou děláš?”

„Pšt.”

Přiložil jsem si prst ke rtům a umlčel jsem Rena. Pak jsem zavřel oči a podíval jsem se na noční oblohu, co se mi objevila v zorném poli. Zapadala tam hvězda podobná pozemskému Slunci, barvila oblohu do ruda a tu a tam bylo rozesetých pár shluků oblak. A na obloze bylo spoustu rozptýlených okřídlených stvoření. Snažit se je počítat bylo zbytečné. Nemohl jsem si pomoct a povzdechl jsem si.

„Huu, je jich tolik...”

„Konečně chápeš, proč musíme cestovat horami?”

„Je to celkem zdrcující. Myslíš si, že tu jsou další přeživší?”

„Nejsem si jistý... ale rozhodně v to doufám.”

Mezi námi a planinou teď byl už jen jeden horský hřeben. Jelikož uprostřed bude skalnatá hora, nebudeme mít na výběr a budeme tam naprosto na očích.

„Jakmile projdeme tím skalnatým pohořím, čeká nás Les poklidu. To je les, co kdysi býval svatou zemi. Tam se proud many zklidní, takže je těžké tam bojovat. A důležitější je, že je tam obtížné někoho vysledovat pomocí many, takže se nebudeme muset trápit, že by nás pronásledovali ze skalnatých hor.”

„Nebylo by potom lepší založit si základní tábor v Lese poklidu?”

„Les poklidu je svatá zem, ale zároveň se tomu také říká hřbitov. Nevadí, když tam zůstaneš den, ale pokud zůstaneš déle, přijde smrťák, co tě připraví o život. Nezáleží na tom, jestli jsi člověk, zvířecí člověk nebo El Patiz. Zůstat ve svaté zemi déle než den akorát uspíší tvou smrt.”

Vážně existovala divná místa... Bručel jsem a odvolal jsem Sharanu. Pak jsem do sebe hodil polévku. Potom jsem si otevřel kávu v plechovce, zatímco jsem čekal, až děti dojí. Ovšem Elfa a další zvířecí dívka se zvědavě zeptaly:

„Bratře, co to je?”

„Je to jídlo?”

„To je nápoj. Až budete dospělí, taky se budete moct napít.”

„Vážně?”

„Samozřejmě.”

„Chci se napít teď!”

„Ne, pokud se teď napiješ, nevyrosteš.”

Rychle jsem vypil kávu a rozmačkal plechovku, než se po ní jedno dítě mohlo natáhnout.

Když děti viděly, jak jsem snadno zmačkal plechovku s nakreslenou mořskou pannou v zeleném kruhu, překvapením vykřikly. Zdálo se, že byly jen zvědavé. Řekl jsem si, že už před dětmi nebudu pít kávu.

„Jsi tu jenom jeden den, ale vážně k tobě přilnuly, Korunní princi.”

„Vážně.”

„Bratr Shin je pohledný!”

„Je laskavý a silný!”

„Má blízko k váženému Vlkovi.”

„Ale bratr Ren je stejně pohlednější!”

Upřímně řečeno jsem si myslel, že jsem byl pohlednější než Ren, ale když jsem viděl Renův šťastný výraz, zůstal jsem zticha. Pokud Ren kdy přijde na Zemi, rozhodl jsem se na něj zavolat policejního maskota.

Po večeři jsme znovu vyrazili. Dokonce i v temnotě mé Zlé oči dál měnily na kámen všechny netvory, co na nás zaútočili. Jak jsem běžel, přemýšlel jsem o způsobech, jak ještě zesílit, abych lépe zajistil bezpečí všech. Podobně jako na světě Luka jsem si nemohl být jistý, co jsem na cizím světě mohl čekat.

Tím jsem samozřejmě myslel Syntézu technik. Ačkoli byl výsledek nahodilý, výsledek ze syntetizovaných technik z kapesních hodinek byl velmi uspokojivý. Rozhodně stálo za to, abych syntetizoval techniky, co jsem nepoužíval nebo co svým užitím překrývaly jiné. Už jsem měl na mysli pár kandidátů.

„Korunní princi, měli bychom tu na noc rozbít tábor. Jakmile tudy projdeme, budeme na skalnaté hoře, kde se nebudeme moct zastavit k odpočinku.”

„Máš pravdu, rozbijme tábor.”

S tím jsem ze svého inventáře něco vytáhl a položil to na zem. Ren naklonil hlavu ke straně.

„Co to je? Trojúhelníkový, napůl průhledný obrovský křišťál... To je na nějaký rituál?”

„Jdi dovnitř.”

„Dovnitř? Dá se jít dovnitř?”

„Jů, je to tak velké!”

„Útulné! To je tak pohodlné!”

Děti beze strachu vběhly do obrovského krystalu. Správně, nebylo to nic jiného než Křišťálové doupě (k.153)! Supermoderní stan k táboření, co fungoval dokonce i pod vodou! Byl dost velký, aby se tam vešlo 20 lidí, a magicky donekonečna poskytoval čerstvou vodu a chléb! Stálo mi to v inventáři jako zbytečné harampádí, ale konečně jsem pro to našel využití!

„Oooooch! Jak revoluční!”

„Jů, tohle by bylo dokonalé i k přespání v kobce.”

Všichni vešli dovnitř a začali v pohodlí odpočívat. Jelikož Křišťálové doupě mělo i automatický výstražný systém, probudí nás to, když se přiblíží nepřátelské bytosti. Jen kdyby to mělo kola, bylo by to dokonalé!

„Korunní princi, ty nejdeš dovnitř?”

„Ještě mám něco na práci.”

Mávl jsem rukou a řekl jsem jim, aby si odpočinuli. Já jsem se od tábora trochu vzdálil. Lotte mě následovala, aby mě strážila.

„Syntéza technik.”

Když se ve vzduchu najednou objevila kulatá kamenná deska, Lotte sebou trhla a o krok ustoupila. Usmál jsem se na ni a na seznamu technik jsem se dotkl Stopy vichřice. A pak se mi v ruce s podivným pocitem objevil shluk světla. Umístil jsem ho na místo pro základní techniku a na místo pro doplňkovou techniku jsem umístil Příval čepele, dobrou techniku zaměřenou na jediný cíl. Nechtěl jsem manipulovat dvěma oddělenými technikami výpadu a doufal jsem, že se objeví technika, co v sobě zkombinuje jejich silné stránky.

Jen to takhle zkombinovat by bylo samozřejmě nudné, a tak jsem přidal techniku Sprint, co mým pohybům při běhu dávala bonusy. Měl jsem pocit, že to nestačilo, a tak jsem přidal i Hřmící zvíře. Světlo, co problikávalo z kamenné desky, teď bylo jasnější. Srdce mi bilo jako splašené, když jsem aktivoval Syntézu technik.

| Získal jsi jedinečnou techniku Běs krále větru. |

| Vrháš se vpřed po nepředvídatelné cestě a rychlostí, kterou nelze následovat, a neseš s sebou mocnou sílu blesku a větru. Když se srazíš s nepřítelem, objeví se kopí blesku a probodne nepřítele, přičemž poté mocný vítr odvane nepřítele pryč. Tím se vstřebá mana nepřítele a zvýší se tím ničivá síla výpadu o 10%. Kdykoli můžeš na cíl vystřelit mocnou energii. Momentálně v levelu 1 se ničivá moc výpadu dá zvýšit až o 150%. Jelikož je to příliš mocná technika, po plném nabití se po dobu 3 hodin nedá znovu použít. Když není plně nabitá, dá se znovu použít po 10 minutách. |

| Vytvořil jsi jedinečnou techniku! Jedinečné techniky jsou takové, co mají sílu srovnatelnou s Boží mocí, aniž by obdržely dech boha! Kvůli tomuto velkolepému dosažení se na tebe soustředí všichni bohové. Obzvláště zvědaví jsou bohové, co mají spojitost s bouří a bleskem. Získal jsi 3 technické body. Momentální počet technických bodů: 4 |

„Dobře.”

Jelikož už jsem předtím vytvořil jedinečnou techniku, nijak zvlášť mě to nepřekvapilo. Stopa vichřice, Hřmící zvíře a Příval čepele nebyly obyčejné techniky.

A ani Sprint se nedal ignorovat.

S výsledkem jsem byl každopádně spokojený. Přesně jak jsem chtěl, tuto techniku budu moct použít bez ohledu na to, jestli jsem čelil jednomu nepříteli nebo několika.

Překvapivé bylo, že tato technika neměla řády podobně jako Hřmící zvíře, Dimenzionální cestování a Perutův okruh. V takových případech bylo mnohem těžší zvýšit level techniky, ale po každém levelu se ukázal ostrý nárůst v moci. Byla to technika, co překonala pojem řádu. Kvůli tomu jsem se cítil obzvláště rozjařeně.

„Dobrá, té radosti stačilo... Syntéza technik.”

Tentokrát jsem jako základní techniku použil Ustavičný úder bílým bleskem a na místo doplňkové techniky jsem dal Hřmící bouři. Tentokrát jsem do toho nevložil žádné další techniky, neboť by bylo přílišným mrháním tam vkládat jakoukoli z mých zbývajících technik k doplnění útočné techniky.

| Získal jsi techniku Bouře kopí blesku. |

| S pomocí mocného víru blesku přitáhneš nepřátele nedaleko a ustavičně na ně útočíš kopím prosyceným bílým bleskem. Každý úder spotřebovává 0,1% tvé many a konečný úder používá 10% tvé many a uštědří všem nepřátelům mocnou explozivní újmu bleskem. |

Ačkoli jsem nezískal další jedinečnou techniku, stalo se z toho to, co jsem nazval „mistrovskou technikou”. Ta technika byla víc, než jsem čekal. Perutův okruh rozhodně měl takovou schopnost. Teď jsem k sobě dokázal přitáhnout nepřátele v okolí! Působilo to jako technika, co by se objevila v hrách, ale rozhodl jsem se to ignorovat.

„Dobrá, dál...”

Abych zrealizoval techniku, která mě napadla před tím, než jsem přišel na tento svět, vybral jsem pár technik. Tohle byl také důvod, proč jsem se rozhodl počkat na noc, než použiju Syntézu technik.

Ale jakmile jsem na místa na kamenné desce umístil všechny techniky, zrušil jsem Syntézu technik.

„...To nestačí.”

Měl jsem pocit, že kdybych pokračoval, nezískal bych techniku, co jsem chtěl. Možná to byl účinek Ducha mixátora nebo to možná byla jen intuice válečníka. Nicméně jsem cítil, že nebylo moudré syntetizovat tuto techniku. Samozřejmě se budu muset rozhodnout, než překročíme horské pohoří, abych toho nelitoval. Pokrčil jsem rameny a šel jsem s Lotte zpět do stanu. Vyšplhat se na tu skalnatou horu bude vyžadovat víc energie. Musel jsem si odpočinout, když jsem mohl.

Ale to, čemu jsme čelili druhého dne, nebyla vzdušná jednotka El Patiz, ale naprosto nečekaný, masivní, strašlivý nepřítel.

-----------------------------------------------

 

~ A je to tady. Hlavní hrdina konečně padne na čumák... A až se sebere, bude zase o celý řád jinde. ~

<Předchozí>...<Následující>