čtvrtek 3. února 2022

ICDS - kapitola 221


Kapitola 221 – Suverén (1)


17 členů Revivalu spolu s Plene, Lotte a Licoricí, celkem 20 osob, nastoupilo do Hwayina soukromého letadla. Jelikož bojové jednotky succubů už byly na Filipínách, museli jsme vyrazit jenom my. Jen tak mimochodem, Walker byl pilot, v mnoha oblastech byl nečekaně zručný.

Ne všichni tito členové vycházeli v harmonii. Konkrétně netvoří členové spolu nevycházeli, ačkoli jsem tomu nevěnoval nijak moc pozornosti.

„Ty sprostý netopýre, slez Hrdinovi z klína.”

„Jsi hloupá, protože máš ptačí mozeček? Sem patřím, drahému manželi na klín. Přestaň tak hlasitě štěbetat a jdi pryč, wyverne. Ty tvoje šupiny tady překáží.”

„Taky chci být vedle Shina...”

Jelikož Plene byla jak v magii, tak ve fyzických schopnostech slabší, měla nejmenší slovo, zatímco Lotte a Licorice bojovaly v litých psychologických bitvách. Přesněji řečeno, Lotte byla slabší než Licorice.

Ale ve fyzických schopnostech ji stále převyšovala.

Já jsem s tímhle uspořádáním samozřejmě nebyl moc šťastný. A ještě otravnější bylo, že bojovaly kvůli mně. Už z ostatních dívek jsem měl bolehlav, ale teď se k tomu přidali dokonce i netvoři!

Zrovna když jsem chtěl něco říct, Licorici, co mi seděla na klíně, pokryla tenká vrstva ledu.

„Kyaaak! Co to je?!”

„Tátův klín je můj.”

Ina odstrčila mírně zmrzlou Licorici a hupsla mi na klín. Rozšířily se mi oči a zakřičel jsem: „Ino! Dokážeš ovládat svou ledovou magii!”

„Trochu. Vedlo se mi dobře, tati?”

„Jo, jo. Dobrá práce.”

„Kuk, drahý manžel mě opustil...”

„To máš za to, netopýre.”

„Jdi pryč. A ty taky třpytoočko.”

Moje dcera... Moje dcera nastolila pořádek! Dojatý Ininou mocí ty netvory odehnat jsem ji objal. Vydávala přitom roztomilé zvuky.

Ach, Yua samozřejmě seděla u okýnka vedle mě.

„Jestlipak budou moje děti na Filipínách v bezpečí...” mumlala Yua ustaraně a vyhlédla z okénka, ačkoli v dohledu byly jenom mraky.

„To mluvíš o svých kudlankách?”

„Ano, pořád jsou mladé... takže se trochu bojím.”

Ačkoli pár z nich zemřelo při stoupání kobkou, většina kudlanek přežila a sílila spolu s Yuou. Po těch zlepšeních, co Yua mohla jako Krotitel aktivovat, měla každá kudlanka moc na úrovni netvora řádu S. Při pomyšlení na to, jak silné budou, až plně dospějí, jsem se bezděky zachvěl. Dokonce ani teď rozhodně nebyly slabé.

„Neboj se. Mě se zdají dospělé.”

„Vyrostly akorát navenek. V nitru to jsou stále děti.”

„Bude to v pořádku. Kluci dospívají tím, že se od mamky vzdálí.”

„Ale mám víc dívek...”

„Vážně?”

To jsem nevěděl. Promiňte, kudlančí dívky.

Každopádně to byli živí netvoři a nemohli se dát do inventáře jako Daisiny nemrtví netvoři. Na dobu, kdy jsme museli cestovat, jsme je dočasně pustili do gildovního rezortu, Místo odpočinku andělů. A až je bude Yua potřebovat, vrátí se zpět do kobky a přivede je. Když o tom teď přemýšlím, získat Místo odpočinku andělů byla boží práce.

„Budeme tam za třicet minut. Jednotky succubů nám vyčistily místo na přistání, ale jelikož se z oceánu objevuje tolik netvorů, evidentně mají problém ho udržet. Připravte se. Yuo, až uvidíš příležitost, přiveď své netvory.”

„Ano, Hwayo.”

„Shine, jsi připravený?”

„Nech to na mě.”

Až ostatní uvidí účinek mých Zlých očí zesílený Charismatem, všechny to určitě ohromí. Se širokým úsměvem jsem začal cirkulovat Perutův okruh. Ta chvíle, kdy budu moct uvolnit moc, co jsem skrýval, se blížila.

Za dvacet minut zatímco letadlo stále letělo vzduchem, Hwaya ostře zakřičela: „Blíží se útok!”

Venku najednou začalo být hlučno. Zároveň s tím Hwaya udělala něco, kvůli čemuž teď stěny letadla byly průhledné. Bylo to, jako kdybychom se vznášeli ve vzduchu. Hloubal jsem, že technologie vážně pokračovala rychle... Ale teď na to nebyl čas. Všude kolem letadla už byli netvoři.

Z létajících netvorů byli na Filipínách harpyje, obrovští orlové a jestřábové, netvoři podobní dinosaurům, létající hmyz a dokonce i wyverni. Okamžitě mě napadlo, že bych polapil silného samce a představil ho Lotte, ale když jsem se otočil a spatřil Lottin chladný a strašlivý pohled, zamítl jsem ten nápad. Zatraceně, to mi zkrocení netvoři mohli číst myšlenky?!

„Přepadení létajícími netvory. Daisy, můžeš se o to postarat?”

„Kana... už na tom dělá,” odpověděla Daisy sebevědomě.

Okamžitě poté se ve vzduchu objevil netvor podobný... gigantickému tuňákovi. Přemýšlel jsem, co za netvora Kana byla. Nebylo to nic jiného než Aikan, jeden z Daisiných nejsilnějších nemrtvých netvorů!

„Kana... se naučila neviditelnost. Roste dobře.”

Daisy nadmula hruď a zatvářila se hrdě. Myslel jsem si, že nemrtví netvoři nemohli růst...? Nicméně bylo úžasné, že se naučil novou techniku. Na rozdíl od toho, co jsem si dřív myslel, se zdálo, že nemrtví netvoři mohli růst.

[Ooooooong!]

Aikan spolehlivě zařval. Stačilo jen toto a někteří slabší netvoři explodovali. To byl ale netvor... Nemohlo být nic lepšího, než že ho Daisy získala na světě Panan.

„Kano... odpálkuj je. Paprsek!”

Jakmile Daisy zakřičela, Aikan... ne, Kana otevřela svou obrovskou tlamu a nasála do sebe okolní vzduch. Okolní netvoři přirozeně nedokázali překonat tu sací sílu a natáhlo je to Kaně do tlamy. Většina útoků namířených na Kanu se rozplynula, jakmile zasáhly světlo, co Kaně vystřelovalo z těla. A i útoky, co se přes to světlo dostaly, nedokázaly proniknout Kaninou kůží. Zdálo se, že létající netvory jsme prostě mohli nechat na Kaně.

[Guoooooooooooo!]

Nakonec Kana vystřelila obrovský sloup světla. Všechno, co mu stálo v cestě, bylo naprosto pryč a okolní netvoři se přesunuli, aby zaplnili to prázdné prostranství. Bylo jasně vidět, že jejich počet řídl.

„Slyšel jsem ten popis, ale ta věc je přehnaně OP!”

„Kang Shin... proti Kaně skoro vyhrál.”

„Co myslíš tím skoro? Vyhrál jsem!”

„Kang Shin bojoval... s El Patiz. Nedokáže vyhrát s Kanou.”

„Ty...”

Zatímco jsme se dohadovali, Kana se v poklidu vypořádala se zbytkem netvorů. Zatímco nás Kana strážila, v bezpečí jsme přistáli na pobřeží.

„Drahý manželi!”

„Drahý manžel je tu!”

Když jsme vystoupili z letadla, succubové, co bojovali s netvory, se všichni obrátili na mě. Cítil jsem, jak na mě ostatní dívky zíraly přimhouřenýma očima. Já vám říkám, že to není moje vina!

„Jsou všichni venku? Walkere?”

„Jsem tu.”

Poté, co si Hwaya potvrdila, že všichni vystoupili z letadla, uložila si ho do inventáře. Netvoři, co se řítili k letadlu, změnili směr a zamířili k nám, ale magie succubů je okamžitě sestřelila.

„Drahý manželi, je nám nesmírně líto to říct, ale mohl by ses přidat k boji? Mnoha z nám se nedostává many, takže nedokážou netvory řádně zvládnout!”

„Jo, už jdu!”

Okamžitě jsem povolal Sharanu a prosytil jí své tělo. Ačkoli jsem povolal i Ruyue a Peiku, nevlil jsem je do svých zbraní. Duchovní aury bylo třeba jen proti netvorům, u kterých jsem se musel snažit, abych je porazil. Proti velkému počtu nepřátel jsem potřeboval jenom Sharanu a ostatní elementálové bylo lepší nechat v jejich materializovaných podobách.

Vystoupal jsem do vzduchu a zakřičel: „Bojujte se mnou!”

| Použil jsi Provokaci! Všichni nepřátelé v oblasti se k tobě vrhnou, aby tě zabili! |

Tento pocit jsem už dřív cítil. Pravděpodobně to bylo na světě Panan. Pocit, kdy na mě zíraly všechny bytosti na světě a kdy na mě útočily. Byl to okamžik, kdy se mi nejvíc sevřelo srdce.

„Chcípni!”

Jedním vrzem jsem plně uvolnil veškeré Charisma, co jsem potlačoval. V té chvíli jsem dokonce i já ucítil úchvatnou vůni. Zatímco mě to celkem otrávilo, z mých Zlých očí do extrému zesílených hodnotou Charisma sálalo mocné zlaté světlo a zářilo na všechno v mém zorném poli. V tomto ohledu jsem nemohl být šťastnější, že mám vysoké Charisma. A navíc...

Všechno na světě zkamenělo.

„Můj bože...” zamumlala Hwaya strnulým tónem.

I všichni ostatní na mě zírali, neměli slov.

Mávl jsem rukou a promluvil: „Promiňte, plně jsem uvolnil své Charisma, takže byste se na mě neměli dívat moc dlouho.”

„Hm, jo... no, ale, už je příliš pozdě se snažit ignorovat tvé kouzlo, takže se neboj.”

„Ehm...”

Hwaya, co udeřila v tomto okamžiku... Začervenal jsem se a odvrátil zrak.

„Úžasné! Všichni netvoři v této oblasti... Aaach, co jiného čekat od drahého manžela!”

Kromě mě, členů Revivalu, zkrocených netvorů a bojových jednotek succubů všechno ostatní bez milosti zkamenělo.

Do oceánu padaly balvany, takže všude stříkaly proudy vody. A podobně na zemi to dunělo, jak dolů padalo kamení.

„Peiko, můžeš zničit všechny balvany, co zrovna spadly?”

[Do oceánu jít nechci... ale dobře, chápu.]

„Ruyue, víš, co máš dělat, že?”

[Nech to na mě! Ledový déšť!]

Oba elementálové vyrazili do svých přidělených oblastí, aby roztříštili zkamenělé netvory. Pak se ostatní konečně vzpamatovali a začali také pracovat na rozbíjení netvorů. Nezapomněli okomentovat, co se zrovna stalo.

„Nebudeme mít tímhle tempem Filipíny za den hotové?”

„Nepřekvapilo by mě, kdybych dostal titul Kamenobijec. Ještě nikdy jsem nezažil tak nudný lov netvorů.”

„Hej ty! Ať je to všechno natočené! Musíme zaznamenat velkolepou slávu Drahého manžela!”

„Ano, Královno!”

Nejdřív jsem tomu succubovi, co od Licorice dostával rozkazy, sebral kameru. A pak jelikož jsem v dálce ucítil přítomnost netvorů, jsem propočítal čas, co jsme měli, než se dostanou na dosah a znovu jsem omezil své Charisma. Ta vůně, co ze mě vycházela, významně poklesla. Počkat, neznamenalo to, že tuto vůni bylo vidět i okem...?!

„Už ani nejsi člověk, synu. To jsi snědl osvěžovač vzduchu?”

„Zmlkni, tati,” namítl jsem stroze na otcův úšklebek, zatímco jsem stáhl kopí vzad.

V té chvíli Daisy lítostivě zamumlala: „Zkamenělí netvoři... nejdou proměnit na nemrtvé.”

„Och...”

To nebylo ono.

Yua se také nejasně usmála a promluvila: „Bratře, nemůžu netvory zkrotit, když se promění na kámen...”

„Och, hm... správně...”

Bezmocně jsem namáhal svůj mozek. A pak jsem konečně našel odpověď, jak tuto krizi vyřešit.

„Pojďme najít netvora, co je dost silný na to, aby odolal mému zkamenění!”

„Bude tady nějaký takový...?”

„To nevím...”

Znovu padlo tak nějak nevítané ticho, skoro jako kdybych použil Zlé oči. Jelikož jsem to chtěl ze sebe setřást, energicky jsem zakřičel: „Takže pojďme na to! Určitě najdeme netvora, co bude ochotný se s Yuou skamarádit!”

„Jak nezodpovědné.”

„Nemrtví... moji nemrtví.”

„Kamarád... najdu si nějakého...?”

Co, nejste spokojení s mým výkonem?! Nejste upřímné!
-----------------------------------------------

~ Njn, typický problém OP postavy. I když se chce držet zpátky, tak to prostě nejde. ~



6 komentářů: