překlady od Tadomi: ICDS

Kapitola 213 – Třetí zkrocení (4)

Některé země na Zemi byly kvůli netvorům zničené a na mnoha neobydlených ostrovech se to hemžilo netvory. Vzpomněl jsem si, že jsem viděl zprávy, kde tvrdili, že 30% malých ostrovů ovládali netvoři.

Lidé mohli dál normálně žít jen díky Strážci a Křídlu svobody, co neustále zasvěcovali přinejmenším 50% svých sil, aby zastavili netvory v dalším nárokování lidského území. A to byl důvod, proč Strážce a Křídlo svobody dál existovali, i když je využívali lidé s pravomocí, i když se pochybovalo o jejich schopnostech a i když se o nich v tisku psalo špatně.

Jako agentury, co chránily lidstvo, to byl základní cíl Strážce a Křídla svobody.

Ale dokonce ani oni nedokázali vyslat jednotky, co by znovu získaly zemi, kterou zabrali netvoři. Jak už jsem řekl, prostě na to neměli dost lidí.

Každý den se na naprosto nečekaných místech objevovali netvoři nepředvídatelné síly. Z toho, co jsem věděl, jejich zjevení mohla předvídat jenom Ciara. Ale dokonce i Ciara mohla pokrýt jen oblast o velikosti zhruba průměrného města. Nakonec to byl Strážce a Křídlo svobody, co lidstvo chránili před nenadálou smrtí. Jelikož tento úkol si nárokoval většinu jejich sil, neměli na výběr a museli teritoria netvorů nechat na pokoji. Bez ohledu na to, jak nebezpečné to bylo.

Na územích, co ovládali netvoři, se míra jejich objevování ostře navýšila. Bylo to to samé, jako když se netvoři neustále znovu objevovali v Plošných kobkách. Nejdřív jsem si myslel, že se rozmnožovali, ale tak to nebylo.

Rozmnožování znamenalo zrození nových životů. A to bylo pro pronikající netvory, co neměli moc světa, nemožné. A navíc ani netvoři nemohli porodit už dospělé netvory. To, že se nenašla žádná mláďata netvorů, silně popírala možnost, že by se množili. A v tom případě zbývala jenom jedna možnost – průchod.

Došel jsem k závěru, že když se počet určitého druhu netvorů v dané oblasti zvýšil, průchod se rozšířil a umožnil tak projít více členům jejich druhu. Dávalo to smysl zvlášť proto, že jsem věděl, že pronikání vetřelců ze dvou světů zrychlovalo samotnou invazi.

Byla každopádně pravda, že se na územích pod kontrolou netvorů objevovalo víc netvorů. Počet na těchto územích byl momentálně šokující. Filipíny, Madagaskar, Jižní Afrika a Dominikánská republika už byly zničené. Německo, Británie, Amerika, Korea a ostatní země už kvůli netvorům také přišli o hodně území. Ačkoli všichni chtěli své území získat zpět, nikdo to nedokázal uvést v praxi.

Když jsem teď o tom přemýšlel, bylo vážně hanebné, že se Joshua Brightman snažil založit oddělenou nezávislou organizaci jen proto, aby mohl jít proti Revivalu. Měl prostě akorát dál řádně dělat svou práci. Jelikož teď samozřejmě po zbytek života musel jíst kaše a léky, nemohl jsem nic moc říkat.

Ovšem teď se do toho vložila armáda succubů. Byť téměř zemřely jako staré panny, jelikož nebyly vázané na kobku, dokázaly si zachovat svou původní sílu a dokonce spolu navzájem sdílely zkušenosti z boje a zručnost v technikách.

212 succubů mělo magickou moc srovnatelnou s řádem SS, zatímco Mirei měla sílu někde mezi řádem SS+ a řádem SSS. A Licorice měla sílu řádu SSS+. Nebylo by přehnané prohlásit, že mohly snadno rozdupat jakoukoli sílu na Zemi.

Upřímně řečeno kdyby s nimi členové Revivalu bojovali beze mě, výsledek byl jasný. Pokud by zhruba pět dalších členů nezískalo boží pravé jméno, bezpochyby by prohráli.

Ačkoli succubové nemohli stoupat kobkou, nebylo třeba, aby tady jen tak seděli a nic nedělali. A navíc Licorice řekla, že manu a vitalitu, co succubové potřebovali k životu, mohli ukrást od netvorů. A tudíž toto „pokoření” bude zásadní pro jejich přežití.

„Och, nemusíš se bát, neuděláme to s nikým jiným než s naším Drahým manž— Kyak!”

Pleskl jsem Licorici po hlavě a umlčel ji.

„Já vím, už jsi řekla, že na to máš zvláštní magii.”

„Drahý manželi, tvůj způsob projevování náklonnosti je až příliš násilný... fňuk.”

Rozhlédl jsem se kolem po succubech ve vile a promluvil: „Pro všechny z vás jsme připravili róby. Upřímně řečeno to, jak jste nyní oblečené, je až příliš chlípné.”

„Drahý manžel nám připravil oděv!”

„Jéééé!”

Všech 182 succubů se zaradovalo. Jelikož to byl neuvěřitelný hluk, zvažoval jsem, že použiju Zmrzlý řev, ale jelikož už byli mými spojenci, věděl jsem, že jsem je nemohl zmrazit. Naopak Licorice a ostatní succubové, které jsme nevybrali jako součást bojové jednotky, upadli do deprese. Lhala jsi, když jsi řekla, že sdílíte emoce, co?

„Licorice, nebuď tak smutná. Taky pro tebe jednu mám. Naší gildovní róbu.”

„Gildovní róbu?”

Správně, ten oděv, co jsem jim připravil, byla gildovní róba Revivalu. Byl na nich vyšitý gildovní erb Revivalu, který navrhla zástupkyně gildmistra Hwaya a který většina ostatních odsouhlasila. Když jsem tomu nejlepšímu kováři, co jsem znal, dal téměř veškerý materiál z netvorů, co jsem měl, vyrobil jich zhruba 300. Když jsem tu práci poprvé zadal, upřímně jsem se bál, jestli všechny ty róby najdou svého majitele...

Díky, Line. Nezapomenu ti později koupit něco k pití.

Všem jsem dal róby, zatímco jsem z mysli zlehka vystrčil Lina, co si pod vousy mumlal kletby. Succubové si ty róby prohlédli a zajásali.

„Všechny jsou prosycené magií!”

„Jů, jsou přiléhavé! Přesně jak to mám ráda!”

„Zlatá výšivka na černém podkladu, je to nádhera.”

„Ale co je tohle na zádech? Blesk ovíjející kopí!”

„To je... gildovní erb.”

Jelikož jsem měl pocit, že ten gildovní erb reprezentoval jenom mě, hlasoval jsem proti, ale Hwaya se toho vážně dožadovala. Podle ní jsem to byl já, kdo nyní Revival reprezentoval. Poté, co jsem si potvrdil, že se gildovní erb později změní, jsem s tím souhlasil. Po pravdě řečeno i kdybych s tím nesouhlasil, protlačili by to, neboť s tím většina členů gildy souhlasila.

„Hm, nelíbí se mi, že to není moc odhalující.”

„Z jakého jsi věku? V této době a věku je nejlepší, když šaty spíš podtrhují tělesné křivky, než aby ukazovaly kůži!”

Succubové si vesele povídali a hned si róby oblékli. Jelikož si je mohli navléknout na své kožené oblečení, co se jen stěží dalo považovat za oděv, bylo to celkem prosté. Výsledkem bylo 182 žen, co na sobě mělo elegantní černé róby.

Když na sobě měly kožené oblečení jedinečné pro succuby, nevěděl jsem, kam se dívat. Když teď měly všechny stejnou róbu, vypadaly jako elitní jednotka. Ačkoli ty róby dávaly otevřeně znát jejich tělesné křivky, co jiného taky čekat od oděvu, co vytvořil Lin, sálala z nich aura vznešenosti a elegance a ne vulgárnosti.

A navíc ten tak nějak trapný erb bleskového kopí na zádech byl nápadný. Bylo by nemožné, aby člověk při pohledu na ten erb nepomyslel na mě.

„Rozdělíme vás. V každé jednotce bude 30 succubů, ty dvě navíc se přičlení k Jednotce 1 a Jednotce 2, takže to bude šest jednotek.”

V Jednotce 1 a Jednotce 2 bylo 31 succubů, zatímco v Jednotkách 3 až 6 bylo 30 succubů. Jakmile jsme vytvořili jednotky, ta další část byla prostá. A to vybrat, kam je vyslat. Z těch míst zabraných netvory bylo pár, kde ani 30 v řádu SS by nedokázalo zaručit své bezpečí. A tak jsem jejich první misi omezil na území, co nepatřila k žádné zemi.

„Udeříme na ostrovy, pobřežní oblasti a neobydlené ostrovy. Z těchto míst jsou neobydlené ostrovy prakticky útočištěm netvorů, takže na to pamatujte. Poté se přesuneme hlouběji do vnitrozemí.”

„„Ano, Drahý manželi!””

Když dvě stě succubů zakřičelo Drahý manželi, dokonce i já jsem se bezděky zachvěl. Ale jelikož se rozhodlo, že vydám rozkazy k jejich první misi, potlačil jsem tu touhu utéct a přidělil jsem těch šest jednotek do různých oblastí. Na Zemi byly stovky tisíc neobydlených ostrovů. I když by jejich počet klesl na polovinu, kdybychom nepočítali ty izolované, pořád to bylo značné množství.

„Neuspěchejte to. Bezpečí je na prvním místě. Jasné?”

„„Ano, Drahý manželi!””

Prosím, přestaňte s tím...!

Všichni succubové uměli použít magii. Nejvíce zběhlé byly samozřejmě v magii okouzlení a magii proměny. Když se to použilo v kombinaci, nezáleželo na tom, jak pokročilá byla moderní technologie, bylo téměř nemožné je vysledovat. Jinými slovy se nemusely držet zpátky.

Okamžitě vyrazily, aby vyhnaly netvory, co si nárokovali pozemská území, a aby získaly manu a vitalitu k snědku. Jakmile odešly, ve vile to ztichlo a všichni členové gildy se vrátili zpět ke své obvyklé práci.

Když teď ve vile přebývalo přes třicet succubů, nemusely tu zůstávat ani Ilayda a Sumire. Když jsem se succuby poprvé dorazil, Ilayda to v tichosti sledovala s překvapeným výrazem na tváři. Promluvila, teprve když odešly.

„Gildmistře, vážně jsi úžasný. Bylo jich tolik, ty...”

Zdálo se, že si něco špatně vyložila. Ale jelikož byla víc a víc zmatenější, čím víc jsem to vysvětloval, v půlce jsem to vzdal.

Když už všichni succubové měli své povinnosti, už nebylo třeba, abych nic víc dělal. Mohl jsem akorát čekat na jejich pravidelné hlášení.

Když Revival přijal klan succubů, lidstvo získalo šanci vyhnat netvory. Ačkoli jsem to udělal bez rozmyslu, stejně jsem zvažoval možnost, že toto vyústilo v něco mnohem většího.

To ovšem samozřejmě zjistím až později. Jelikož jsem udělal, co jsem mohl, bez výčitek jsem se vrátil do kobky.

„Hm, je mi trochu nepříjemné lovit succuby. Nevadí, když se toho nebudu účastnit, Drahý manželi?”

„Jasně, to bude pravděpodobně nejlepší. Pokud nebude silnější než ty, stejně nebudu mít žádný problém ji porazit.”

Když Licorice zjistila, že jdu lovit Královnu succubů, s rozpačitým úsměvem vycouvala. Zavedl jsem ji do gildovního domu v Rezidenční oblasti a vyzval jsem Královnu succubů na souboj sám.

„Jak okouzlující člověk. Už je to nějakou dobu, co jsem se sama pobavila.”

Ačkoli to byl nepochybně Pán podlaží, Královna succubů, co se přede mnou sama objevila, byla výrazně slabší než Licorice. Ačkoli to bylo něco, co jsem si uvědomil až poté, co jsem se setkal s Licoricí a členy jejího klanu, succubům v kobce se v porovnání s Licoriciným klanem nedostávalo Charisma, Síly a Vitality. A ani u Královny succubů to nebylo jinak.

„Pojď blíž, hraj si se mnou.”

„Jo, pojďme si hrát!”

Předstíral jsem, že jsem se poddal kouzlu Královny succubů, a rozběhl jsem se k ní. Jakmile rozpažila a zdánlivě použila nějakou techniku, zasáhl jsem ji Hrdinným úderem. Jelikož ta atmosféra a síla, co z ní sálala, byla naprosto jiná než u Licorice, nijak jsem neváhal.

| Kritický úder! |

„Kuk, kuhuk...!”

„Bouře bleskového kopí!”

„Kyaaaak!”

„A tady je něco navíc! Hněv Větrného krále!”

„T-ty nejsi muž?! Kyaaak!”

Když jsem asi čtyřikrát zasáhl Královnu succubů Hněvem větrného krále, bezmocně se roztříštila na částice světla. Bitva s Pánem podlaží skončila za pouhé 2 minuty.

„Hu, dobrý boj,” zamumlal jsem a otřel si neexistující pot, zatímco jsem přemýšlel, proč Královna succubů naschvál odhalovala slabiny a snažila se použít okouzlení, co nefungovalo. V té chvíli mi v uších zazvonila zpráva. Byl to vskutku příjemný zvuk.

| Úžasné! Jsi první v historii První kobky, co uspěl v porážce Královny succubů sólo a na první pokus! Kobka si tě bude pamatovat jako skvělého průzkumníka. Za odměnu jsi získal 2 technické body. Technických bodů celkem: 7 |

| Získal jsi titul Mistr Královny succubů. Všechny stavové hodnoty +2. Tento účinek přetrvá, i když titul deaktivuješ. |

| Sám jsi porazil Královnu succubů. Získal jsi zvláštní odměnu Kožené sako Královny succubů. |

| Získal jsi 450 tisíc zlatých. |

| Získal jsi jedinou odměnu, co zůstala skrytá pro Prvního průzkumníka. Blahopřejeme! Hodnota Štěstí +1. |

Takže jsem byl na 65. podlaží první! Když jsem si znovu a s radostí přečetl zprávy v protokolu, při pohledu na odměnu jsem ztuhl. Obrovský vlk, Zlatý skarab, Dvouhlavý obr a teď to bylo čtvrté tetování. Ale... Ale tohle...