ICDS - kapitola 215

Kapitola 215 – Co je vůbec Hrdina (1)

| Zkonzumoval jsi Elixír na posílení Tetování Královny succubů až na limit. Tetování Královny succubů je posílené na maximální výkon. Magie a Charisma +14. Moc veškerých technik a Pravomocí je 1,5x větší. |

| Oblékl sis Sadu Královny succubů. Magie a Charisma +35. Když máš nasazenou Sadu Královny succubů, jednou denně můžeš použít Sladkou noční můru. |

| Když se Sladká noční můra použije proti cíli s nižším Charisma, než máš ty, ukradneš mu polovinu HP a způsobíš mu stavový účinek Kritické okouzlení. Když se Sladká noční můra použije proti cíli s vyšším Charisma, přijdeš o polovinu HP a MP a padne na tebe stavový účinek Nevyhnutelná bezvolnost. |

Toho dne, co jsem Rena přiměl padnout do té pekelné pasti, jsem úspěšně dokončil drilování Královny succubů.

Jelikož Magie a Charisma se mi po každém posilujícím elixíru zvýšilo o 4 body, s těmi 14 body na konci se mi Magie a Charisma zvýšilo celkem o 50 bodů. A v praxi mi Tetování Královny succubů zvyšovalo Magii a Charisma o strašlivých 100 bodů.

A účinek tetování navíc nezvyšoval jen mé hodnoty. Kromě účinku dvojnásobného kouzla vůči opačnému pohlaví jsem si jednou denně mohl zdvojnásobit manu.

Ačkoli byl ten skrytý význam za tím neuvěřitelně znepokojivý, neměl jsem na výběr a musel jsem to použít, neboť to nepochybně bylo nápomocné. V arzenálu mých technik jsem měl celkem pár, na které mělo Charisma vliv. Provokace, Zdolání, Absolutní duše, polovina technik Elementalisty, polovina technik Krotitele atd. Vlastně bylo možná snazší říct, že Charisma nemělo vliv jen na mé techniky Boje s kopím. Nedokázal jsem říct, jestli bylo Charisma tak důležité, nebo jestli jsem měl akorát divné techniky.

„50% nárůst technik je jedna věc... ale Pravomoci...?”

Možná do toho byly zahrnuté Zlé oči zkamenění.

Moje Zlé oči byly pravděpodobně schopnost, co byla na hodnotu Magie a Charisma nejcitlivější. Zatímco výsledek jejich účinku se zakládal na hodnotě Magie, zesilovalo se to také rozdílem v lize mezi mnou a mým cílem a negativními emocemi, co ke mně cíl choval.

Podle toho, jak to dopadlo, to bylo, skoro jako kdyby ty Zlé oči zkamenění byly pro mě stvořené.

Síla mých Zlých očí se přece jenom téměř o polovinu zvýšila jen tím, že jsem získal Tetování Královny succubů. Ale když teď bylo Tetování plně vylepšené, dávalo mi to další 50% posílení. Nemohl jsem se dočkat, až to vyzkouším.

„Budu teď schopen proměnit na kámen netvory v Beyond? Ne, to je pravděpodobně jen zbožné přání... No, později pojďme vyčistit území netvorů na Zemi a přitom to otestuju.”

Ačkoli to bylo jen pár dní, bojové jednotky succubů se svižně postaraly o nespočet netvorů. Bez ohledu na to, jak pracovaly v utajení, při těch znatelných výsledcích, co vyprodukovaly, bylo obtížné zůstat skryté. Satelitní snímky přece jenom odhalily, že počet netvorů jasně klesal.

Succubové vysáli sémě všech netvorů do poslední kapky, jako kdyby chtěli utišit hlad, co do teď drželi na uzdě. Jelikož netvoři, které vstřebala magie succubů, po sobě nenechali tělo nebo dokonce ani Manový kámen, takový výraz nebyl nijak přehnaný. A přesně takhle na Zemi pomalu začalo být méně netvorů. Ačkoli na to teď nebyla správná chvíle, členové Revivalu by brzy měli být schopní připojit se k succubům ve vymýtání netvorů.

Země, co po Dvou Měsících přišly o svou zem, si to území budou moct brzy zase nárokovat. Jakmile jsem na to pomyslel, srdce mi začalo tlouct. Já, jediný průzkumník kobky, jsem se stal velitelem tak širokosáhlé operace. Mé minulé já, co teprve objevilo kobku, by si tohle nikdy nepomyslelo.

„Jsem si jistý, že to dokážeme. Vlastně bychom dokonce mohli vyhladit všechny netvory a démony, než dorazí nepřátelé světa,” zamumlal jsem s úsměvem.

Když jsem pomyslel na to, jak se Démonický lord bude při našem opětovném setkání tvářit, jsem se začal těšit na budoucnost.

Díky mé desetidenní dřině jsem teď tak nějak přirozeně dokázal skrýt své charisma. Jelikož hodnota Charisma do určité míry souvisela s hodnotou Magie, mohl jsem sálání Charisma zabránit tím, že jsem cirkuloval Perutův okruh.

Ačkoli se ten proces dal snadno popsat slovy, při tom, kolik Charisma ze mě sálalo, bylo třeba trochu toho úsilí, abych to naprosto ovládl. Nicméně teď už to nebyl problém.

„Shine, podle toho, jak jsi šťastný, jsi určitě skončil s drilováním.”

„Jo. Techniky Pánů podlaží jsou vážně úžasné.”

Ach, tak mě tak napadá, technika Pána 65. podlaží nebyl ten druh techniky, v který jsem doufal. Doufal jsem, že ji budu moct sloučit s technikami, co jsem získal od Pána 60. podlaží a Pána 10. podlaží Beyond... Sladká noční můra samozřejmě stejně byla mocná technika. To jen, že bez vysoké hodnoty Charisma to nebylo nic víc než sebevražedná technika.

Celou dobu jsem přemýšlel, proč Královna succubů tak vytuhla, i když jsem ještě nic neudělal. Myslel jsem si, že to byla nějaká systémová chyba. Ale dopadlo to tak, že je omráčilo selhání techniky. Co se mě týkalo, zdálo se, že jsem se toho penále z techniky nemusel příliš bát, když jsem měl Charisma dokonce ještě vyšší než Královna succubů.

„Tak já půjdu.”

„Kam jdeš?”

„Samozřejmě na 15. podlaží Beyond.”

„Chvilku si odpočiň. Odpočiň si! Se mnou!” zakřičela Loretta, ale já s širokým úsměvem zakroutil hlavou.

„Můžeme se pobavit, až pokořím 15. podlaží Beyond.”

„...Vážně?”

„Ano.”

„Hurá!”

Loretta zvedla ruce nad hlavu v ryzí radosti. Poté, co jsem se na ni naposledy usmál, jsem zamířil k bráně, co vedla na 15. podlaží Beyond.

V té chvíli Loretta najednou zakřičela: „Počkat! 15. podlaží Beyond?!”

„Jo, co s tím?”

„Jejdaa, to místo... ani průzkumníkům Beyond se nepodařilo se jím prolomit na první pokus! Počkat, pohrozím Staré... Lordovi a dám ti nějakou výhodu...”

„Loretto, už je... příliš pozdě.”

Polovinou těla už jsem byl za branou. Loretta se zamračila.

„Ach jo! Až zemřeš, přijď do Elfí zahrady! Pak si spolu můžeme zahrát!”

„To zní, jako že mě odsuzuješ k smrti?!” zakřičel jsem na Lorettu, co mi přišla tak jistá, že zemřu.

V další chvíli se okolní scenérie změnila. Vstoupil jsem na 15. podlaží Beyond, které se dokonce ani mocným průzkumníkům Beyond nepodařilo pokořit na první pokus.

„Když už jsem tu, přece jenom nemůžu utéct...” zamumlal jsem s náznakem nervozity, jak jsem zíral na dveře před sebou.

Na první pokus neuspěl jediný průzkumník Beyond? To zahrnovalo i Renova otce a „tu osobu” z Rezidenční oblasti Beyond?

V té chvíli jsem si vzpomněl, že v Revivalu jsme měli jednoho služebně staršího spolehlivého průzkumníka Beyond. Okamžitě jsem jí poslal zprávu.

„Daisy.”

[Hm.] Odpověděla extrémně rychle. Také zněla energicky. [Ve vile. Sumire mi udělala jídlo. Lahoda.]

„Hm, to je dobře... Potřebuju se na něco zeptat.”

[Jím. Nemůžu.]

„Pokořila jsi 15. podlaží Beyond?”

[...Pořád jsem na 82. podlaží. Pokořila jsem 14. podlaží Beyond. Kang Shine, ty jsi na 15?]

„Jo. Chtěl jsem se tě na to zeptat... ale to je jedno.”

[Počkej na mě. 15. podlaží, společně.]

„To jde?”

[Hm. Utvořit družinu a pak vejít. Stejné podlaží, lze to.]

„Aha... Ale já už jsem uvnitř.”

[...Gildmistr pochybuje o potenciálu členů své gildy, to není dobré.]

„Promiň, nenapadlo mě, že můžeme Beyond vyzvat jako družina. Tak to můžeme společně zkusit 16. podlaží.”

[Já jdu zase jíst.]

„Jasně, jasně.”

Skončil jsem svou konverzaci s Daisy, zdálo se, že trucovala. Bylo by pěkné, kdyby mi o tom řekla předem... Vypadalo to, že si nemyslela, že na 15. podlaží dorazím tak rychle.

Zdálo se, že Daisy chtěla vyzvat 15. podlaží spolu se mnou. Dávalo smysl proč. Ačkoli jsme v První kobce byli od sebe daleko, jelikož byl náš pokrok v Beyond zhruba stejný, bylo nepochybně lepší vyzvat Pána podlaží společně. Zvlášť když tu byla vysoká šance smrti. Bez ohledu na to, jak důležitá byla odměna za pokoření sólo, nestálo to za to, aby člověk promrhal měsíc času.

Takhle řečeno i kdybychom společně pokořili 15. podlaží, Daisy pokořovala kobku jinou rychlostí než já. Ona byla přece jenom už v 80. podlaží a já na 60. Já mohl První kobkou vystoupat jen za pár hodin. Ačkoli jsem si nemyslel, že to takhle vydrží věčně, pořád budu nějakou dobu rychlejší než Daisy. Pokud se pokusíme srovnat naši rychlost, nakonec promrháme víc času, než bylo nezbytně nutné.

Ale samozřejmě by stejně bylo pěkné pokořit 15. podlaží společně... Zatraceně.

„Eeej, příliš pozdě. Pojďme prostě dovnitř.”

Chopil jsem se své kuše. Jakmile spatřím zbraň Pána podlaží, měl jsem v plánu vystřelit tucty šipek a pak okamžitě použít Výměnu zbraní. Tímhle manévrem mé kopí získá bonus z Výměny zbraní.

Také jsem povolal své elementály. Jelikož jsem chtěl více podtrhnout moc než rychlost, prosytil jsem Peikou svou zbraň. Abych si vylepšil obranu a vytvořil si příležitost k protiútoku, Ruyue jsem poslal do svého brnění. A nakonec abych si ještě víc zvýšil svou už tak vysokou rychlost, získal schopnost létání a zvýšil si svou celkovou schopnost, prosytil jsem své tělo Sharanou.

Navíc jsem uvolnil Charisma, co jsem potlačoval. Začala se kolem mě šířit sladká vůně, s největší pravděpodobností to byl výsledek Ducha krotitele. Uuu, ačkoli to byla má vlastní schopnost, přišlo mi to nepříjemné.

„Tohle je možná dokonalá šance použít Hněv Nebeského boha. Vlastně jsem si to možná schoval přesně na tento okamžik.”

Rozkopl jsem dveře.

A pak jsem jako obvykle zakřičel: „Bojuj se mnou! Ty... huk.”

Nemohl jsem si pomoct a zalapal jsem po dechu. Čekal na mě velký, vskutku velikánský prostor.

„To...”

Pán 15. podlaží Beyond měl mít charakteristiky Kostlivého rytíře a Obrovského ghoula. Takhle řečeno by ho měly tvořit kosti, měl by mít hnijící maso, být nemrtvý, mít velkou schopnost regenerace a strašlivou schopnost výpadu...

[Guooooooooooooooo!]

Zařval. Na několika místech, kde chyběly kusy masa, byly odhalené podivně černé kosti, zatímco ocas sestával jen z kostí a výhružně jím mával ve vzduchu. Kůže mu rozhodně hnila, ale většina jeho těla sestávala z kostí. Ačkoli jsem si nemohl být jistý, měl jsem pocit, že měl neuvěřitelnou schopnost regenerace a že měl nevyhnutelnou techniku výpadu. Také byl samozřejmě a nepochybně nemrtvý.

[Guaaaaaaa!]

| Dračí zombie použila Řev zášti! Na všechny živé bytosti padla mocná kletba a těla jim zmutovala kvůli zlé zášti. Oblast prosytil chaos vysokého řádu a strach. |

| Tvá ryzí duše tuto kletbu dokonale odrazila! Anuloval jsi veškeré účinky mentálního stavu. Tvoje imunita vůči mutacím brání mutacím těla! |

To, že jsem dokázal odrazit tento strašlivý řev, bylo rozhodně dobře. Ale bylo tu něco ještě důležitějšího.

„Spíš než abych se díval spatra na průzkumníky, kteří při svém prvním pokusu selhali, nebylo by třeba, abych vzhlížel k těm, co tohle zatracené zvíře porazili?!”

Nešlo o nikoho jiného. Já, Kang Shin, jsem musel bojovat s touto Dračí zombií, co na délku měřila 200 metrů!
-----------------------------------------------

Autorova poznámka:

Správně, je to drak! A zombie! Skuteční draci se samozřejmě nemůžou srovnávat s pouhými zombiemi, a tak si nemyslete, že Dračí zombie = drak! Nerozrušujte se pomyšlením na „zabijáka draků”! I když říkám tohle, samozřejmě tu budou čtenáři, co budou komentovat něco o Božím pravém jméně, co má spojitost se zabijáky draků.
-----------------------------------------------

~ Drahý autore, postavu boha Susano no Mikoto už jsi použil v jiném svém příběhu... I když na Shina by se hodil náramně. Každému je samozřejmě jasné, že s dračí zombií udělá krátký proces (?). Protože pokud by ho zabila zombie, tam by měl z ostudy kabát. ~ 

<Předchozí>...<Následující>