DM - kapitola 112

Kapitola 112 – Svitky a podvod

Tady Satou. Když jsme mluvili o létajícím člověku, připomnělo mi to Ikara. Ale létání ve vzduchu bylo snem každého už od dávných dob. Na tomto světě lidé nelétají s voskovými křídly, ale s magií.



Bylo mi řečeno, že pokud zůstanu, vnučka staršího Dohara se stane mojí ženou, takže jsem slíbil zahlížejícímu Zajirovi, že odjedeme. A tak jsme město Bollhart nechali za sebou.

Nejbližší město bylo čtyři dny cesty.

Jelikož zdejší cesta byla horská stezka, pravděpodobně to bude pět dní.

Stejným směrem jako my jelo několik vozů, ale jelikož jsme nejeli stejně rychle, nepřesouvali jsme se v karavaně. Zdálo se, že i když se rychlost jednotlivých vozů liší, normálně se mnoho vozů shluklo k sobě, aby se vyhnulo loupežníkům, netvorům a zvířatům.

Kdybychom byli společně s ostatními kupci, nemohli bychom nic vyrábět, experimentovat a ani trénovat, a tak jsem se snažil vměšovat ostatním do prostoru co možná nejméně.

Ale i tak byly chvíle, kdy jsme na ně o přestávkách narazili, takže jsem na různých místech rozložil falešné sudy, bedny a různá zavazadla.

Momentálně vůz řídila Lulu. Arisa během našeho pobytu ve městě Bollhart nainstalovala na kozlík polštář, takže to teď vypadalo pohodlně. Zdálo se, že uvnitř toho polstrovaného sedadla byly pružiny, které jí na její žádost vyrobili kováři.




Dva dny poté, co jsme odjeli z města Bollhart, nebyla kupecká karavana v blízkosti našeho tábořiště, takže jsem se rozhodl použít to množství svitků, co jsem koupil.

Než jsem použil svitky, konečně jsem aktivoval těch pět různých magických technik: Zemskou, Ohnivou, Větrnou, Ledovou a Světelnou magii.

Jako první jsem se svitkem [Hliněná stěna] vytvořil stěnu z hlíny. Byla metr vysoká, metr široká a 5 centimetrů tlustá. Vypadala, že kdyby se jí někdo jen zlehka dotkl, zhroutila by se.

Lulu a ostatní, co to sledovaly, mi zatleskaly. Tama na ni chtěla vyšplhat, ale varoval jsem ji, že je moc křehká a že tedy nemůže.

Dál jsem tu hliněnou stěnu zesílil svitkem [Tvrdý jíl]. Nebyla lesklá jako porcelán, ale dostatečně ji to posílilo.

Zdálo se, že ani hliněná stěna, ani zpevněná stěna se plynutím času nevrátí do své původní podoby. Kdybych měl hrnčířský kruh, mohl bych vyrobit nádobu na léčiva. Tak mě tak napadá, že jsem ještě neměl techniku na výrobu keramiky, příště to zkusím.

Když jsem na tu hliněnou a zesílenou stěnu použil [Drtič kamene], obě stěny se rozbily a rozpadly se na písek.

Když jsem na vodu ve vědru použil [Zmrazit vodu], zmrzla tři centimetry od hladiny. Jelikož teď byla zima, nezdálo se, že by rozmrzla, i kdybych ji nechal jen tak. Pokud najdeme nějaké jezírko, použiju to na něj a budeme si moct hrát na bruslích. Po cestě vyrobím brusle.

[Vzduchová záclona] se dala použít jako větrolam, ale účinek zhruba za tři minuty vyprchal.

Jelikož veškerá životní magie, co jsem zkusil, měla nepatrné účinky, vynechám to.

Zdálo se, že [Deodorant] se dal použít, když jsem pohyboval tělem při tréninku.

Když jsem ho později použil, nebylo to přijato dobře. Arisinu reakci jsem už tak nějak čekal. Řekla: „Chlapecký pot je důkazem mládí, víš, a ty ses toho zbavil!” Ale i Lulu vypadala vážně zklamaně. Když jsme s Pochi a Tamou spali, dokonce i ony říkaly: „Není tu pánův pach nodesu.” A třely si přitom nos s podivným výrazem na tváři, takže jsem se rozhodl ho nepoužívat, pokud jsem vážně nesmrděl potem.

Dál jsem vyzkoušel [Kondenzaci]. Zkoncentrovalo to měsíční světlo a bylo trochu jasněji, ale to bylo tak všechno. Magický nástroj Světelná kapka, která poslední dobou pozbyla svou roli, byla mnohem jasnější. Není divu, že se z toho stal skladový ležák.

Další ležák [Plamen v peci] jsem použil daleko od ostatních. Požádal jsem Miu, aby stála na stráži s dlouhou holí, kdyby se oheň rozšířil. Převlékl jsem se do levné haleny a kalhot, protože jsem nechtěl, abych si ožehl šaty.

Arisa zezadu říkala hlouposti jako: „Halena je mnohem lepší než róba, co? Ta útlá silueta je neodolatelná.”

Na kámen jsem položil měděnou dýku, co jsem získal od loupežníků, a použil magii. Spotřeba MP byla mírně vysoká, možná to bylo tím, že magie patřila do mírně pokročilého stupně. Jelikož se plamen objevil jen metr od svitku, honem jsem ho přesunul k dýce. I když by měděná dýka měla být snáze roztavitelná než železo, jenom se rozpálila a netavila se. Jelikož okolní plevel chytil plamenem, požádal jsem Miu, aby to uhasila.

Zkusím zbývající přírodní magii. Použil jsem [Signál], abych k Naně vyslal morseovku. Požádal jsem Nanu, aby [Signál] také aktivovala, aby ho mohla přijmout.

„Je to ti ti ti ta ta ta ti ti ti.”

„Tak zkus to samé poslat nazpátek.”

„Ano, master.”

V hlavě se mi přehrál signální zvuk z jedné scény filmu, co jsem kdysi dávno viděl.

Arisa, co se zřejmě nudila, začala zpívat píseň SOS a přitom předváděla podivnou taneční choreografii. Jestlipak to je od nějakého staršího idolu? Jelikož to byla veselá píseň, Pochi a Tama s ní také začali tančit. Dokonce i Mia se přidala k doprovodu se svou rákosovou flétnou.

No, ne, holky, pokud jste unavené, nemusíte se nutit přihlížet, můžete si dělat, co chcete, víte?

Vzpamatoval jsem se a použil [Sonar]. Hledalo to nepřátele v dosahu 20 metrů. Zdálo se, že to nezaznamenalo malá zvířata a zaměřovalo se to jen na nebezpečná zvířata jako jedovatí hadi nebo divocí psy. Účinek trval jenom pět minut. Tak teď vím, jak moc je ten můj radar mimořádný.

Jednu po druhé jsem vyzkoušel zbývající magické svitky. [Plot] vytvořil průhledný plot jako na dostizích. Byl metr vysoký a metr široký. Ale byl celkem křehký, [Krátké omráčení] ho částečně rozbilo. A když do něj Liza zlehka kopla, naprosto se rozsypal.

Dalo by se to použít, pokud protivníkem budou nějací loupežníci v nízkém levelu, ale pokud to bude rytíř, bez odporu by to rozbil.

A jako poslední jsem použil [Kostku] a bylo to přesně takové, jak Arisa předvedla. Aktivovaná kostka neměla víc než 10 centimetrů.




Teď na to jdeme doopravdy.

Aby Liza a ostatní nedošly zranění, přesunul jsem se o dvě hory dál. Na rozdíl od posledně jsem ohlásil, že jsem ve vysokém levelu, takže se nemusí bát, pokud vyrazím do nějaké neobydlené oblasti. A tak vůbec nenamítaly.

Ale když jsme mezi lidmi, vždycky byl o půlnoci někdo se mnou. Možná si myslí, že půjdu za nějakými radovánkami.

Můj ty světe, to nepůjde. Poté, co jsem dorazil na tento svět, jsem měl pocit, že moje sexuální tužby ostře klesly, ale pořád jsem zdravý muž. Jednou za čas bych si chtěl užít noční život.

Mým cílem bylo místo s pěti netvory jménem Vojenští brouci. Byli to netvoři, co se podobali trubcům, velcí asi jako menší auto a v levelu do 25.

Když jsem byl dva kilometry od nich, aktivoval jsem [Sonar] a přibližoval se. Zdálo se, že rozsah vyhledávání nepřátel byl kolem 1 kilometru. Myslím, že to bylo proto, že level techniky byl 10. Celkem se to lišilo od toho prvotního pokusu. Ale jelikož už mám radar, bylo mi líto, když jsem si pomyslel, že tuhle magii nikdy nepoužiju.

I doba účinnosti se prodloužila.

Kromě toho když to vezmu podle jména, bylo by zlé, kdyby si mě nepřítel s dobrými smysly všiml, když bych pátral tímhle způsobem. Po pravdě řečeno jsem [Sonarem] cítil jako by radarové vlny, když jsem používal [Signál]. Naopak si myslím, že by se to dalo použít jako falešné varování.

Jelikož jsem se dostal na vzdálenost 500 metrů od netvorů, vypálil jsem [Krátké omráčení], abych si ověřil jeho dosah. Stejně jako u Magického šípu, i u tohohle se zvýšil počet možných výstřelů. Zdálo se, že počet byl stejný jako u Magického šípu. Vystřelil jsem jedno omráčení na jednoho brouka. Zbývajících 120 šlo k ostatním třem.

Rozdělil jsem to na 20, 40 a 64 střel.

Výsledkem bylo, že brouk po jednom výstřelu byl omráčený s promáčknutými krovkami, ale brouk po 20 střelách měl krovky rozdrcené a byl napůl mrtvý. Brouci střelení se 40 a více střelami byly naprosto rozdrcení.

Jako magie na omráčení je diskvalifikovaná.

Kdyby byl protivníkem rytíř nebo těžká pěchota, šlo by to, ale civilista by určitě zemřel. Tohle kouzlo zanalyzuju a vyrobím nějaké, které se s levelem techniky a statistikou nezvýší. Časový limit je, dokud nedorazím do Torumova (Chlápkova) domu, kde si nechám vyrobit svitky. Už to bylo dlouho, co jsem měl časově omezenou práci. Byl jsem z toho napjatý.

Podivné bylo, že jediný netvor v bezpečí, šel tímto směrem. Neutíkal, protože měl nízkou inteligenci. Nebo se snažil pomstít své přátele.

Jelikož živě letěl sem, zkusil jsem použít Hliněnou stěnu.

Použil jsem ji při maximální moci a objevila se gigantická zeď 300 metrů dlouhá, 20 metrů vysoká a 5 metrů tlustá.

Jelikož jsem ji stvořil přímo před broukem, úžasně do ní narazil. Myslel jsem si, že tou zdí prorazí, ale zdálo se, že byla překvapivě tvrdá. A netvor zůstal na druhé straně.

—Vypadá to, že bych přes noc dokázal postavit hrad.

Jelikož by mi jenom překáželo, kdybych tu tu zeď nechal, zničil jsem ji Drtičem kamene. Hliněná stěna se proměnila na jemný písek a zhroutila se. Jelikož to vypadalo, že mě to zasype, rychle jsem skočil na nejbližší strom a vyhnul se potížím.

Znovu jsem udělal Hliněnou stěnu a zrušil ji. Vrátila se do podobného stavu jako ta původní. Jak se dalo čekat, zničené stromy a podrost se neobnovil.

Omráčený netvor se po 30 minutách konečně vzpamatoval a letěl mým směrem.

I když to byl jenom hmyz, odpaloval ohnivé střely, takže jsem je zastavil [Vzduchovou záclonou]. I když ty ohnivé střely vytvářel přímo, nedokázaly proniknout Vzduchovou záclonou a rozprskly se před ní. Zdálo se, že se to dalo použít jako obrana proti slabým protivníkům.

Zdálo se, že to hmyz s ohnivými střelami vzdal a začal do clony narážet. Aktivuju [Kostku], abych ho zastavil. Vypadalo to, že jsem mohl vytvořit kostku o straně nanejvýš 300 metrů. Ale nemohl jsem ji vytvořit, pokud uvnitř něco bylo. Udělal jsem před broukem kostku o straně zhruba 10 metrů. Brouk ji nedokázal prorazit, stejně jako u hliněné stěny. Přišel o rychlost a když tu kostku odtlačil zhruba 20 metrů, zastavil se. Brouk se zarazil a začal padat k zemi, ale pak zamával křídly a přistál nedaleko. Rozběhl se k útoku po zemi.

Jak se dalo čekat.

Vytvořil jsem před broukem na zemi [Plot]. Vypadalo to, že i s tímhle kouzlem jsem jich mohl vytvářet mnoho najednou. Ale jelikož jsem prostorově dokázal vytvořit jen pět, udělal jsem pět.

Zdálo se, že plot byl zapuštěný do země a nepohne se, dokud ho něco nezničí. Brouk, co se pohyboval rychlostí 30~40 km/h se nabodl na jeden plot a zemřel. Ale plot nejevil jediné známky pohybu. Jelikož se plot dal zrušit po jednom, odvolal jsem nepoužité a ten jeden jsem nechal tak. Abych si ověřil dobu účinnosti.

Jedno neporušené tělo brouka jsem uložil do Inventáře a ze zbytku sesbíral jenom krovky a jádra.

Umírající brouk se stal obětí [Kondenzace]. Zdálo se, že se soustředěná moc navyšovala s levelem techniky. Zkondenzované měsíční světlo bylo jako laser. Nebylo to moc silné, neboť původní světlo před kondenzací bylo slabé. Bylo to zhruba stejně silné jako jeden Vzdálený šíp.

Navíc se účinek projevil teprve po pěti minutách, takže si myslím, že se to dá použít jen ve dne na zaměřený útok. Pokud to zhustí sluneční světlo, moc se určitě zvýší. Jelikož mi tak nějak přišlo, že to moje počínání bylo kruté, ukončil jsem to jedním Vzdáleným šípem.

Dál bylo na čase experimentovat s [Plamenem v peci].

Napadlo mě, že bych pec vytvořil [Hliněnou stěnou] posílenou [Tvrdým jílem], ale rozhodl jsem se místo toho použít [Kostku].

S použitím několika kostek jsem vytvořil průhlednou pec. Vypadalo to, že když se kostky spojily, byly zesílené. Ačkoli jsem tento panel kostek mohl vymazat jako celek, jakmile jsem je spojil, nemohl jsem je od sebe oddělit, takže jsem si musel dávat pozor.

A pak jsem do průhledné pece z kostek vložil měděnou a železnou dýku a aktivoval [Plamen v peci]. Tři minuty po aktivaci se i ze železné dýky stala tekutina. Zdálo se, že [Kostka] byla stejně odolná jako [Štít]. Dokázala [Plameni v peci] odolávat 30 minut, než se rozbila. Zjistil jsem, že když pec z kostek udělám dvouvrstvou, můžu její odolnost prodloužit na 50 minut.

Otevřel jsem menu a zúžil jsem vyhledávání na mapě. Hledal jsem místa, kde byly na nedaleké hoře kovové žíly. Zdálo se, že tu byly žíly kovu jménem [železný kámen] a [uutzská ocel]. Označil jsem si je včetně měděné žíly.

Ty dvě prvně zmíněné jsou zhruba 30 metrů pod povrchem země, takže jsem je zručně odkryl pomocí [Hliněné stěny]. Zbytek práce jsem dodělal úpravou síly [Drtiče kamene], abych tu rudu vysekal. Na chvíli jsem myslel, že použiju ostřejší svatý meč, ale nakonec jsem se rozhodl použít Drtič kamene jako magický trénink.

Pak jsem železnou rudu vložil do průhledné pece z kostek, aktivoval [Plamen v peci] a začal proces rafinace. Nejdřív jsem to nevychytal a konečný výsledek byl nepoužitelný, ale při třetím pokusu jsem už byl schopen normálně rafinovat. Světlo bylo oslňující, ale díky technice Přizpůsobení světlu z toho nevznikl žádný problém. I když mě odradilo, jak málo ingotů jsem získal z tak velkého množství rudy, dál jsem pokračoval v práci.

Jelikož uutzská ocel by ztmavla a začala se drolit, kdybych zašel příliš daleko, měl jsem těžkosti s korigováním teploty. Možná bych to ani nezvládl, kdybych z popisku v AR neznal přesnou teplotu.

Díky té složité rafinace u těchto dvou byla měď snadná.

Myslel jsem si, že mi v půlce dojde magická moc, ale nespotřeboval jsem ani půlku. Možná za to mohla rychlá obnova MP. Než se rozednilo, vyrobil jsem 100 kg železných ingotů, 20 kg ingotů z uutzské oceli a 70 kg měděných ingotů. Jen ty měděné ingoty měly hodnotu 200 zlatých, co?

Magie je přece jenom báječná.

Z inventáře jsem vytáhl kovadlinu a zkusil jsem vyrobit železný meč stejným postupem jako při výrobě elfího meče, ale dokázal jsem vyrobit jenom křehký meč. Nebylo to tak, že by nedokázal přijmout magickou moc, ale popraskal, ještě než jsem tam vlil 10 MP. Takže tenhle způsob byl přece jenom pro mitril.

Zkusím se po cestě porozhlédnout po mitrilové žíle.

>Získán titul [Magický kovář]




Zpět jsem šel po obloze s použitím Kostek jako opor. Převlékl jsem se za Stříbrnou masku, jelikož jsem nevěděl, jestli mě někdo nesledoval.

Nejdřív jsem tvořil kostky ve tvaru schodiště, ale jelikož bylo zábavné chodit ve vzduchu, zkusil jsem, jak moc jsem dokázal vystoupat nahoru s křikem „umím létat”. Byl jsem nezvykle natěšený, pokud to tak sám můžu říct.

Dál jsem dělal opory, jak jsem po nich skákal, a na obzoru jsem spatřil ranní slunce. Jihovýchodním směrem jsem viděl bílou linku vedoucí nahoru do nebe, copak to asi bylo? Když jsem se podíval na mapu, tím směrem ležel les Borenan. No, časem to pravděpodobně zjistím.

Jelikož se mi začalo ztěžka dýchat, zkusil jsem se podívat dolů a po zádech mi přeběhl mráz.

Ha? Nechal jsem se příliš unést?

Dle popisku v AR jsem byl ve výšce zhruba 4 kilometry.

Dokonce i já bych pravděpodobně zemřel, kdybych z téhle výšky spadl. Musím si dávat pozor, aby mi nedošla magická moc.

I když jsem byl v téhle výšce, nečekaně jsem necítil strach, neboť stratosféra by měla být ve výšce zhruba 10 kilometrů. Ještě se nemusím bát, že bych vyskočil do vesmíru.

Zhruba 10 minut jsem ve vzduchu trénoval boj. 3D manévry a Pochopení prostoru si vedly skvěle. Taky jsem pochopil, jakou minimální velikost kostky potřebuju.

Měl jsem pocit, že bych ve vzduchu mohl takhle bojovat s draky nebo démony.

Blízko jedné hory byl jestřáb s rozpětím křídel 5 metrů, takže jsem s ním po cestě zpět zkusil svést cvičnou vzdušnou bitvu. Kdybych měl křídla, abych mohl plachtit, měl bych větší množství použitelných taktik.

>[Získána technika Nebeská jízda]

Nebeská jízda byla technika s podobným účinkem jako používání kostek jako opor k létání ve vzduchu. Používala méně magické moci. S tímhle si budu moct snadněji udělat půlnoční procházku. Jelikož jsem to proudění větru a snížený tlak vzduchu dokázal vydržet jenom já, byla škoda, že jsem na podobnou vzdušnou noční procházku nemohl pozvat Arisu a ostatní. Myslím, že existuje větrná magie jménem [Větrolam – baldachýn]. Až si od Chlápkova rodu vyžádám svitky, požádám i o tenhle.

>Získán titul [Ten, jenž létá bez křídel]
-----------------------------------------------

Hlavní stránka novely
Seznam technik
Seznam postav

<Předchozí>...<Následující>