překlady od Tadomi: DM

Kapitola 180 – Snadný zisk

Tady Satou. Během léta na doyō-no ushi-no-hi je pěkné si moct dát něco, co obvykle nejíte, jako kabayaki nebo tykev, ne? Ačkoli obě strany namítají, když se to týká Valentýnu... (Pozn.: Ať se na to dívám, jak chci, tak to moc nechápu. Ale to nic, protože tyhle předmluvy začínají být čím dál divnější.).

Ta věc, co se objevila na nebi nad lesem, byl wyvern.

Neměl spadeno na nás, ale na hada s rohem. Vrhl se střemhlav dolů na bezbranné tělo hada s rohem, zatímco nás naprosto ignoroval.

Zdálo se, že si ho všiml i had s rohem, co zarputile útočil na Nanu, a přestal útočit a otočil svůj srpkový krk k wyvernovi.

„Lizo, tohle nech na mě.”

„Ano! Pochi, Tamo, vzdalte se. Ariso, Mio! Když se had s rohem přestane pohybovat, použijte magický útok.”

Udeřil jsem wyverna ze strany krátkým omráčením, co jsem už dlouho nepoužil.

Zdálo se, že si wyvern nemyslel, že bychom na něj zaútočili. Magie ho zasáhla přímo a zřítil se do lesa. Přitom zkosil několik stromů. Tento wyvern měl rozpětí křídel zhruba 10 metrů. Spíš než drak vypadal jako pteranodon. Vážně byl jako fantastický wyvern, aby měl na ocasu jed.

Arisa se svým Dimenzionálním nožem odsekla hadovi s rohem půlku těla a kolem se velkolepě rozstříkla krev. O chvilku později Mia zaútočila na hada s rohem svou Vodní čepelí, ale zdálo se, že tomu had odolal, neboť se voda rozptýlila, jakmile zasáhla povrch jeho těla.

Had s rohem, co nečekal, že utrpí velké ztráty, se začal pokoušet o útěk. Liza a ostatní mu to samozřejmě nedovolily.

„Nano, nemůžeme toho hada s rohem nechat utéct.”

„Rozumím. Ty hade, přípravy na kabayaki jsou hotové!”

Díky Nanině pochybné provokaci a bariéře, co Arisa vztyčila na trase jeho ústupu, se had přestal snažit prchnout. Liza svým magickým kopím a Pochi a Tama svými krátkými meči střídavě útočily na ránu, co hadovi uštědřila Arisa.

A pak když se pohyby hada zpomalily kvůli ztrátě krve, ho Nana bodla do tlamy svým mečem posíleným Ostrou hranou a had se přestal hýbat.

„Ej, ej.”

„Ou, nanodesu.”

Pochi a Tama vítězoslavně výskaly na hadovi s rohem, ale pořád bylo příliš brzy.

„Pochi, Tamo, nesmíte polevit v obezřetnosti. Nano, znovu použij posilující magii. Ariso, Mio, pořád máte dost many?” vydala Liza instrukce a začaly přípravy na další bitvu.

Byla celkem spolehlivá.

Jelikož Nana, co měla na starostí přední linii, byla mírně zraněná, vyléčil jsem ji Vodním léčením.

Chvíli poté se z hlubin lesa ozvalo zvířecí zavytí. Evidentně se konečně probral wyvern. Dával jsem si pozor, jestli dokáže použít magii pomocí řevu jako démoni, ale zdálo se, že to byl jen normální řev.

Výhodou wyvernů byla jejich schopnost letu. A tak jsem si myslel, že půjde na břeh jezera, aby zrychlil a následně vzlétl, ale—

„Počkat, to je wyvern, že?”

„Opice~?”

„Poskakuje to nanodesu.”

Wyvern vyběhl po stromech tak, že se od dvou střídavě odrážel, a takhle vyletěl na oblohu. Zdálo se, že řádně použil své drápy, aby při běhu po stromech nabyl rychlosti.

Předal jsem Pochi, Tamě a Lulu kuše. Původně to byly zbraně proti wyvernům. Tak je využijme.

Wyvern kroužil na nebi, aby nabral rychlost, pak snížil výšku a přišel s útokem z druhé strany jezera. Nepřekonal ho středem, vypadalo to, že plachtil, zatímco se otíral o hladinu jezera.

„Mio, až se wyvern dostane k tomu keři támhle, tref se do něj Balónem. Vy tři zaútočte na křídlo – ano, miřte na pravé křídlo. Ariso, použij na jeho křídlo tu předchozí sekací magii. Pokud to zvládneš, nebude mi vadit, když ho odsekneš celé.”

Liza dala všem instrukce.

Předtím je instruovala Arisa, ale jelikož to teď nemohla dělat, když se soustředila na magii, Liza ji nahradila.

Já jsem také aktivoval Magickou ruku a Flexibilní štít.

Obvykle jsem do toho nezasahoval, ale jelikož byl tento wyvern v levelu 33 a ten předešlý had v levelu 24, byl jsem připravený je kdykoli podpořit.

Když se wyvern přiblížil k tomu keři, narušila mu rovnováhu vodní pára, co se najednou vyhrnula. Načasování bylo trochu opožděné, takže to nevypadalo, že by mu to rovnováhu rozhodilo úplně.

„Mwuu.”

Pohladil jsem Miu po vlasech a jemně jsem se jimi probral, neboť se mírně kabonila.

Poté wyverna zasáhl Arisin Dimenzionální nůž. Jenom ho to škráblo na rameni. Buď to bylo tím, že měla příliš nízký level, anebo tomu wyvern odolal.

Šipky, co vystřelily Pochi a Tama zároveň, mu jen mělce zranily špičku nosu. Zdálo se, že Luluina šipka letěla za horizont. Přece jenom bylo těžké zasáhnout letící cíl, i když letěl přímo na vás.

Jak jsem se na to díval, hádal jsem, že protivník byl trochu moc?

Nana vykryla wyvernův útok Štítem, co dala před sebe, a svým vlastním velkým štítem. Wyvern byl pravděpodobně zvyklý na boj, neboť nepoužíval údery hlavou, ale útočil spáry ze strany. Jelikož Nanina HP měrka rapidně klesala, rychle jsem mezi nimi vztyčil flexibilní štít.

Mia začala zaříkávat, aby Nanu vyléčila, takže jsem to nechal na ní.

Wyvern ještě jednou kopl do Nany a pak se vrátil zpět na oblohu. Zdálo se, že Lizino bodnutí jej škráblo na noze, ale nezdálo se, že by to způsobilo velkou újmu.

Použil jsem Sražení země, abych zachytil Nanu, kterou to odkoplo. Nebylo v tom dostatek měkkosti. K čertu se zbrojí.

Mia se přidala k pronásledování wyverna, takže jsem Nanu vyléčil svou magií.

Šipky z kuší a útočná magie úspěšně zasahovaly wyverna, když mířily na okamžik, kdy wyvern zpomaloval ve snaze vrátit se zpět na nebe. Zdálo se, že i Lulu zasáhla. Zaujala vedle vítězoslavnou pózu, takže jsem jí poblahopřál.

Ale wyvern utržil jen malé zranění, nestačilo to na jeho porážku.

Zdálo se, že nás uznal jako působivé protivníky. Začal mířit na slabší jednotlivce. Šel po Arise, aniž by zpomalil, snažil se ji chytit drápy na zadních nohách. Nana ho vyprovokovala, ale jeho cíl se nezměnil.

Jak se dalo čekat, nemohl jsem to nazývat tréninkem, pokud dojde k obětím. Sražením země jsem se přesunul k Arise a kopl jsem wyverna. Jelikož hodlal uniknout nad námi, rychle jsem ho popadl za ocas a mrskl jsem s ním k jezeru.

Už se jim mělo dostat dostatek protivzdušného tréninku, takže jsem se k němu rychle přiblížil a Magickým mečem jsem mu usekl krk.

Magický meč vypadal úplně jako štít a ochranná magie z přírodní magie, byl průhledný jako sklo. Mohl jsem volně měnit čepel od velikosti dýky až po dva metry dlouhý velký meč. Mohl jsem jej udělat extrémně ostrý, ale výměnou za to byl tenký a křehký, takže bylo těžké jej použít bez techniky šermu.

Jelikož mě to tehdy během vymýcení velryb trápilo, vylepšil jsem poslední verzi Magického meče, co jsem si objednal, abych byl schopný vytvořit čepel dlouhou 20 metrů. Jelikož síla čepele a podobně bylo nemožné upravit, nevěděl jsem, jak to bude praktické.

Arisa a Lulu z této bitvy vylevelovaly. Nezdálo se, že by Lulu nabyla nové techniky. Poslední dobou jsem jí dal na čtení magické knihy, ale jestlipak její trénink nebyl dostatečný. Byla to škoda.

„Je to jen jeden bod, jen ještě jeden bod~~~”

Zeptal jsem se Arisy, co dupala do země, co se stalo. Zdálo se, že jí chyběl jeden bod, aby si mohla zvýšit level techniky Prostorové magie.

Grilovaný wyvern byl příliš hořký, takže to bylo nedostatečné, ale kabayaki z hada s rohem bylo vynikající. Možná by bylo pěkné, kdybych to naservíroval na misce s rýží, jak si Arisa žádala. Mie jsem na večeři udělal hamburgský steak z tofu. Pochi a Tama se tvářily složitě, jak porovnávaly Miin hamburgský steak s kabayaki, ale prohrály s kouzlem masa a tak nějak frustrovaně snědly kabayaki a grilovaného wyverna.

Jelikož ve vnitřnostech wyverna byl jed, zahrabal jsem je do země.

A pak jsme ze sebe spláchli pot ve venkovní lázni, co jsem po večeři vytvořil na břehu jezera. Venkovní lázně pod oblohou plnou hvězd byly přece jenom pěkné.

Arisa, Pochi a Tama, co zrovna vylezly z vody, se sešly a vypily si své ovocné mléko, co bylo chlazené ledem. Nemyslel jsem si, že bylo pro dívku vhodné, aby to vypila na ex s jednou rukou v bok, ale nechal jsem ji být, neboť měla kolem těla řádně zavinutou osušku.

„Fuu, po výborném jídle venkovní lázeň u jezera s odrazem hvězdné oblohy! Kromě toho máme dokonce chlazené ovocné mléko, o zbytku se rozhodlo, že!”

Arisa obrátila hlavu na mě, jak jsem zrovna Mie sušil vlasy.

Prosím, přestaň s tím smíchem guhehe. Cítil jsem, že mé tělo bylo v ohrožení. Ale za 10 let bych to s radostí uvítal.

„Hej, Mio. Konec.”

„Hm.”

Myslel jsem, že by bylo rychlejší, kdybych prostě použil Sušení z životní magie, ale jelikož Mia projevovala svou nelibost a potřásala hlavou, stejně jsem ještě teď používal ručník.

Arisa teď měla horší náladu, protože jsem ji odignoroval. Opřela se tělem o má záda a plácala jako opilec, a tak jsem ji zvedl a hodil do postele.

Měl jsem v plánu vzducholoď navést na trasu kolem hřebene hor, abych se vyhnul hejnu wyvernů na vrcholu hor. Měl jsem v úmyslu se na to jít jednou podívat, protože jsem se bál kvůli vzdušným proudům blízko vrcholu.

Pokud se se vzducholodí stane něco absurdního, složím balón a ponesu vzducholoď Magickou rukou.

Zatímco jsem přemýšlel o lese Borenan, co byl na druhé straně hor, o samotě jsem vyrazil z tábořiště.
-----------------------------------------------

~ Doyō-no ushi-no-hi. Zapátrala jsem a je to den buvola (toho z čínského zvěrokruhu). Tento den může připadnout na kterýkoli den od 18. července do 8. srpna. A evidentně je tradicí si v ten den dát kabayaki, tedy jídlo z úhoře, co se rozřízne podél břicha, vykuchá, vykostí, namarinuje v sójové omáčce a dalších surovin a ogriluje. Jak to ale souvisí s Valentýnem, nemám absolutně žádné tušení. ~