KY - kapitola 7

Kapitola 7 – Pronásledování ke střetu

S největší pravděpodobností to byla past.

To byla ta myšlenka, co se mu honila hlavou.

Ačkoli měli goblini nízkou inteligenci, bylo těžké uvěřit, že byli dost hloupí, aby u vchodu nepostavili nikoho na hlídku.

Dokonce i nemyslící zvířata, pokud žila ve smečkách, si dávala pozor na to, aby některá z nich střežila ústí do jejich doupat.

Ale po nějakých goblinech na stráži tu nebylo ani stopy.

„Štěstí, že nikdo nehlídkuje. Museli být tak vyděšení, že na to zapomněli.”

Loren začal Sarfeho vytěsňovat.

Pokud by to neudělal, věděl, že by jeho mysl nevydržela, než by zakázka skončila.

Ale stejně se jejich konverzace donesla k jeho uším jako statická elektřina.

„Krvavé stopy tu pořád jsou, takže museli jít tudy.”

„Nakonec to jsou jenom goblini. Byli tak zranění, že je ani nenapadlo postavit hlídku.”

„Co si o tom myslíš ty, Lorene?”

Lapis se zeptala Lorena a vzhlédla k němu, celkem ji zajímal Lorenův názor. Užuž chtěl pomlčet, ale pak si to rozmyslel. Napadlo ho, že mluvení mu možná zabrání myslet na Sarfeho a ostatní.

„Určitě to je past. Žádné hlídky znamenají, že jsou připravení nás přepadnout.”

„Goblini mají takové znalosti?”

„Nejsem si jistý. O goblinech toho moc nevím. Ale vím, že dokonce i opice staví hlídky. Nemyslím si, že goblini dělají méně než opice.”

„Rozdíl v inteligenci goblinů a opic. To je celkem zajímavé.”

Lapis si přiložila ruku k bradě a s vážným výrazem na tváři o tom začala spekulovat. Loren se na ni podíval a pociťoval jiný druh nevíry než u Sarfeho a ostatních.

Jelikož byla věřící boha znalostí, Loren si myslel, že se nedalo nic dělat s tím, že přemýšlela takhle, ale stejně na to bylo to správné místo a čas. A zrovna teď na to nebyl ani čas, ani místo.

„Říkáš, že si myslíš, že jsou goblini inteligentnější než opice?”

„No, samozřejmě že ano.”

Ačkoli o tom přemýšlel jako o problému, snaživě jí odpověděl, protože mu to pomáhalo odhlédnout od svých problémů.

„Samozřejmě, co? Já si to nemyslím. Opice žijí ve společenstvech, používají nástroje a učí se. Jak se mohou odlišovat od lidí?”

Loren nedokázal najít nic, co by řekl, a pokračoval v následování Sarfeho a ostatních.

Zrovna teď neměl logickou odpověď jako ona.

Myslel si, že goblini jsou chytřejší než opice, protože měl pocit, že jsou. Neměl na to žádný jasný důkaz.

Ale kdyby to řekl nahlas, znělo by to, jako kdyby říkal, že nebyl moc velký rozdíl mezi lidmi, opicemi a gobliny.

„Hádám, že to prostě znamená, že bychom je neměli podceňovat?” zamumlal si pro sebe Loren, jelikož nedokázal přijít s žádným dobrým argumentem a usoudil, že Lapis má možná pravdu.

Lapis ho slyšela a přikývla, dívala se mu přímo do tváře.

Mezitím se jim Sarfe a ostatní víc a víc vzdalovali.

Jelikož jediným zdrojem světla byla Oxina magie, Loren si dával pozor, aby je neztratil z dohledu.

Nemohl si pomoct a obával se, že byli příliš neopatrní, když šli takhle rychle.

Loren to chtěl zrovna vypíchnout, když se Sarfe najednou zastavil.

Cesta se mírně stáčela a Loren neviděl, co ti tři vpředu viděli.

Jak Loren začal mít podezření, že se něco stalo, Sarfe promluvil.

„Před námi je sál a line se z něj světlo.”

Pokud to byla pravda, znamenalo to, že ať bylo uvnitř cokoli, vidělo to i Oxino světlo a nemělo smysl se tady zastavovat. Ale Loren se rozhodl Sarfeho nepřerušovat.

„Přepadení?”

„Tak nějak je na houby, že mají luky.”

Naron a Oxy začaly s bezstarostnou konverzací.

Sarfe, co se konečně rozhodl, se na ně otočil a řekl jim své rozhodnutí.

„Já se dovnitř vrhnu jako první a vykryju šípy. Vy mě následujte.”

„Máš odvahu běžet napřed k přepadení s šípy připravenými,” pomyslel si Loren a díval se na Sarfeho s čirým údivem.

I když byli jejich nepřáteli goblini, Loren si myslel, že naběhnout si v této úzké jeskyni bez prostoru se šípům vyhnout byla sebevražda.

„Potřebuješ magii <Ochrana>?”

Když se ho Oxy zeptala, Sarfe přikývl, a ona zavřela oči a pokročila k aktivaci kouzla.

Loren zjistil, že nemá co říct, když viděl, že použila jedno ze svých třech možných kouzel na tak bezmyšlenkovitý výpad. Cítil, jak ho Lapis zatahala za rukáv.

„Zdáš se nespokojený.”

Nechtěl ukázat své skutečné myšlenky, a tak odvrátil zrak. Jelikož se ho takhle škádlivě zeptala, odpověděl jí: „Hmm, nejsem si jistý.”

„Kdybys tomu velel, jak by ses s touto situací vypořádal?”

Loren si nebyl jistý, proč to chtěla vědět, ale odpověděl jí. Bral to jako změnu tempa.

„Před jeskyní bych navršil surové dříví a zapálil ho.”

Loren věřil, že to byl nejjednodušší, a přesto nejistější prostředek útoku na nepřátele v uzavřeném prostoru jako jeskyně.

Nebyl si jistý, jak velký ten jeskynní systém byl, ale dým a teplo by to nakonec celé vyplnily. Poté by většina bytostí uvnitř byla brzy mrtvá.

„Na to bychom potřebovali olej.”

Nebylo snadné spálit surové dřevo.

Aby udělali, co Lorena napadlo, buď by potřebovali spoustu oleje nebo suché dřevo.

„Nemám křesadlo, ani olej, takže bych to vzdal a odešel,” odpověděl Loren, uvědomil si, jak smutné bylo nemít žádné peníze na nákup prostředků.

„Aha.”

Lapis vypadala, že ji to přesvědčilo, a nic dalšího neříkala.

Místo toho na něj zavolal Sarfe: „Hodlám si tě vzít s sebou?”

„Já nedostanu žádné ochranné kouzlo?”

„Máš velký meč, tak ho prostě použij jako štít,” řekla Oxy nahlas a zamračila se. A Naron přikývla hlavou, souhlasila s tím, co řekla.

„Promiň, nemůžeme si vyhradit další kouzlo na obranu. Místo toho tě budu určitě krýt.”

„Tak dobrá. Ale škoda pro mě.”

Loren měl teď v ruce malý meč, co používal jeden z goblinů.

Snažit se s tím odrazit šípy bude velmi nespolehlivé a kdyby použil svůj velký meč jako štít, bránilo by mu to v pohybu jen kvůli jeho masivní velikosti a tíze.

Trochu ho utěšilo, že tohle nebylo poprvé, kdy bezmocný velitel vydal špatný rozkaz. Loren se pevně chopil meče a Sarfe to bral tak, že byl připravený, a zakřičel: „Dobrá, jdeme!”

Loren ho následoval, nepobavilo ho, že je nepřítel musel slyšet na míle daleko.

Bylo to více méně jako goblinům říct, že k nim jdou. Brzy na ně začaly létat šípy.

Sarfe, co byl vpředu, se je pokusil odrazit, ale nepodařilo se mu to.

Ale ochranná magie snížila rychlost šípů a žádný z nich nedokázal probodnout Sarfeho kožené brnění a spadly na zem.

Na Lorena magie, a jak byla užitečná, celkem zapůsobila, zatímco zkosil šípy, co se dostaly za Sarfeho.

„Sakra, tohle je tak tupé.”

Ten meč šíp spíš rozdrtil, než ho přesekl, a jeho kousky spadly na podlahu.

Neměl čas stěžovat si na ostrost a užuž chtěl skočit na volné prostranství, kde čekali goblini.

Loren se najednou zarazil v půli kroku, zatímco Sarfe najednou spadl a skoulel se přímo mezi čekající gobliny.

„Sarfe!”

Naron, co byla hned za Sarfem, přikvačila do oblasti. Oxy a Lapis ji následovaly.

„Hej, počkej!”

Jak ty tři spěchaly kolem něj, jen stěží Lapis popadl za límec a zastavil ji.

Lapis ze sebe vypravila mírné zasténání, ale když viděla, že se i Oxy rozplácla na zemi, uvědomila si, proč ji Loren zastavil.

„Past?!”

„Někde tam je jeden chytrák!”

Na podlaze byla malá prohlubeň, kam by se jen stěží vešla noha, v hrubé zemi byla dobře zakamuflovaná.

Byla to prostá past udělaná tak, že do země vykopali malou díru, ale Sarfe a Oxy si toho bohužel nevšimli a chytili se do ní.

„Sarfe! Zvedni se!”

Nebylo možné, aby goblini ignorovali tak bezbranného protivníka.

Sesypala se další salva šípů.

Ačkoli Naron pár z nich odrazila, zbytek si cestu prorazil a zabodl se Sarfemu do pravého ramene a levého stehna a také Naron do pravého boku.

„Zatraceně! Jak se opovažujete!” zaklela Oxy a připravila se použít kouzlo.

Loren ji ignoroval a pročesal dav goblinů očima.

Zhruba deset lučištníků.

Mnoho s malými meči a palicemi.

V nejhlubší části spatřil jednoho, co byl o celou velikost větší a co držel hůl ze zvířecích kostí. Měl na sobě zlatý náhrdelník, z kterého sálalo zvláštní světlo.

„To je vůdce?”

Na základě jeho oděvu a velikosti Loren hádal, že byl.

Lapis, kterou pořád držel za límec, zamumlala: „Je to... goblin mág?”

„Netvor vysokého řádu. To je zlé.”

U goblinů, co měli vysokou míru rozmnožování a co se rychle rozšiřovali, bylo možné, aby se narodil zvláštní jedinec.

Nebo se mohl narodit jako obyčejný goblin, ale zkušenostmi se proměnit na něco jiného.

Tyto jedinci se nazývali netvory vysokého řádu a bylo známo, že byli několikrát nebezpečnější než normální goblini. Smečka vedená vysokým řádem byla také nebezpečnější.

Goblini mágové byli vzácní dokonce i mezi vysokými řády, neboť to znamenalo, že goblin nějak získal magické znalosti. To z něj dělalo jednoho z nejnebezpečnějších goblinů.

Jít proti nim bez jakýchkoli příprav znamenalo jenom to, že na ně čekala pohroma.

Loren usoudil, že by měli ustoupit, ale Sarfe a Naron, co byli goblinům nejblíž, byli pod útokem šípů. A Oxy už odříkávala kouzlo.

„Zatraceně...”

Ačkoli věděl, že by měl varovat a pomoct ostatním, došel k závěru, že bylo nemožné je všechny zachránit. Ohlédl se zpět na cestu, kterou přišli, ale kvůli tomu, co spatřil, neměl slov.

„Vpadli nám do zad?!”

Myslel si, že do této oblasti vedla přímá cesta, ale možná kvůli tlumenému světlu nebo kvůli tomu, že Loren nedával dost dobře pozor, byla cesta, odkud přišli, plná goblinů s pár většími za nimi. Všichni spěchali k místu, kde byli Loren a ostatní.
-----------------------------------------------

~ Tak sázejte, kolik bude mrtvých a kolik zůstane živých... ~


Hlavní stránka novely

<Předchozí>...<Následující>