ZW - kapitola 26

Část 12 (z pohledu 3. osoby)

A tak cizí lidé odešli.

Kurokawa a ostatní, co tam zůstali, museli něco udělat. Nemohli dopustit, aby je zatkli. Jakmile by na to došlo, nebylo by jim pomoci. Poté, co zabili dost lidí, aby byla po celém ostrově rozesetá těla, nebylo možné, aby přežili soud dle zákonů. Neunikli by trestu smrti.

A tak měli jenom pár možností, jak se ochránit.

Na ostrov Zashou brzy přijde spoustu lidí.

Řád na ostrově bude zničen dosud neviděným způsobem. Všechno to zmizí. To mohli předpokládat. Blížila se dost velká vlna na to, aby to vyhladilo nejenom společnost ostrova Zashou, ale i samotnou vesnici.

A v tom případě neměli Kurokawa a ostatní žádnou jinou možnost, než je „nechat všechny odejít”.

Tentokrát použijí všechno, co měli.

„T-ten Paket! Musíme upravit Paket!! Musíme ho zesílit!!” křičel Kurokawa instrukce na ostrovany. „Ať už jde o 'velkou zločineckou organizaci' nebo o policii, musí dorazit na ostrov, aby na nás zaútočili. A v tom případě je musíme akorát zničit, jen co vkročí na ostrov. Nezáleží na tom, jestli budeme muset zabít stovky nebo dokonce tisíce!! Rozdrtíme všechny, co se nám postaví do cesty!! To je jediný způsob, jak může ostrov Zashou přežít!!”

Většina předmětů používaných v každodenním životě v Intelektuální vesnici se objednávala po komunikačních sítích a přes internet, takže kdyby pevnina chtěla ostrov Zashou rozdrtit, byla schopná na ně vyvinout vnější nátlak. Ale Kurokawa a ostatní se tak moc soustředili na tu bezprostřední hrozbu, že je tohle ani nenapadlo.

A nenapadlo je ještě něco.

Jmenovitě možnost, že by na ně mohlo čekat ještě něco strašlivějšího, než ta „bezprostřední hrozba” vůbec dorazí.

„Zdravím,” řekl ženský hlas.

Podrobnosti jejího vzhledu nebyly jasné. Kurokawa nedokázal ani určit přesný tvar její tváře.

To bylo prostě tím, že u něj byla příliš blízko. Jen stěží dokázal říct, že to byla žena, co byla tak blízko, že se téměř dotýkali nosem.

Kurokawa si nedokázal ani představit, kdy se k němu mohla dostat tak blízko.

Jako další si všiml toho naprostého ticha.

Ještě před chvílí ostatní ostrované pobíhali kolem a značně hlučeli. Dával jim instrukce, jak složit Paket Funa Yuurei. A všechno to zmizelo. Zůstalo akorát bolestné zvonění v uších.

Kdyby jen mírně pohnul hlavou do strany, dokázal by říct, co se dělo.

Ale on nemohl.

Nešlo to.

Nedokázal se o to ani pokusit.

Neměl ponětí, co strašného by se stalo, kdyby tu ženu jen na okamžik spustil z očí. A tak Kurokawa nedokázal pohnout jedinou bulvou, o to méně hlavou. Bylo to, jako kdyby na něj padla spánková paralýza.

„Možná jsem to tady trochu přehnala. No, kdyby to byl incident, s kterým by se zákon dokázal vypořádat, stačily by tresty stanovené zákonem. Ale vy jste šli ještě dál. A tak je přirozené, že i trest musí jít ještě dál, než co může poskytnout zákon.”

„C-cože...?” Kurokawa cítil, jak mu hrdlo rapidně vysychalo. „Vy nejste od policie... Takže jste z té 'velké zločinecké—'...?”

„Neházej mě s nimi do stejného pytle.”

Hlas neměla nijak zvlášť hlasitý, ani nijak zvlášť pronikavý. Její slova zněla jemně a hladce. Na hlase té ženy bylo nicméně něco, co Kurokawu v mžiku umlčelo.

„A po pravdě řečeno vážně nezáleží na tom, kdo jsem. Ale pokud tím chceš marnit svůj drahocenný čas na vyptávání, nevadí mi to.”

Žena vztyčila štíhlý ukazovák.

„Nápověda 1: Jsem někdo, kdo nechce, aby se počet tobě podobných navýšil. Ale nejsem naprosto proti moci youkai.”

Zvedla prostředníček.

„Nápověda 2: Existují youkai, které jsou tak nebezpečné, že zemřeš jen kvůli tomu, že se s nimi potkáš.”

Zvedla prsteníček.

„Nápověda 3: Už jsi někdy slyšel o Hyakki Yakou?”





Za týden, když tajfun na ostrově Zashou pominul, na ostrov dorazili členové Tokijské metropolitní policie společně se speciální zásahovou jednotkou. Našli nespočet hnijících mrtvol, ale nedokázali najít pachatele.

Předpokládali by, že prchli, ale rybářské lodě ostrovanů byly stále v přístavu.

A...

Pak tu bylo ještě něco, co vyšetřovatelé nemohli vědět, neboť tu bylo tolik mrtvol, že pravděpodobně potrvá měsíce je všechny identifikovat.

Ano.

Bylo naprosto možné, že mezi ostatními mrtvolami bylo i hnijící maso ostrovanů.

-----------------------------------------------

~ A to máme závěr další kapitoly. V příští se víc dozvíme o té ženě na konci a Hyakki Yakou. ~

<Předchozí>...<Následující>