ZW - kapitola 29

Část 3

Průzkum obnovy trosek vesnice Ubasute pokračoval až do noci.

Ale nepokračoval celou noc. Zhruba v 23:00 vypnuli obrovská světla, takový ten typ, co se používal v divadlech. Dělníci, co řídili těžkou mašinérii určenou na průzkum a vrtání, se začali připravovat k odchodu.

Byla tam jedna malá panelová budova, která byla jasně připravená spíš pro inženýra než stavební dělníky.

Poté, co jsem spatřila někoho vejít dovnitř, jsem se přitiskla ke dveřím.

Bohužel pro ně měl ten zámek jen pět závěrů. 

Takový zámek jsem dokázala odemknout za 15 sekund.

„K-kdo jste? Kde jste se tu vzala?” vykřikl překvapeně starší muž, co působil jako inženýr.

Ale když jsem to zaslechla, široce jsem se usmála. Normálnímu člověku musel ten široký úsměv připadat celkem strašidelný.

Ano, normálnímu člověku.

„Vy jste odborník, že? Ale ne na architekturu. Možná folklórista?”

„Ehm...”

„Ne, to asi ne. Folklórista by neměl mozol na kloubu pravého palce. To si člověk udělá od přílišné střelby z pistole.”

„Když jsem zkoumal trosky v Kambodži a Kolumbii, nosíval jsem si s sebou pistoli na sebeobranu.”

„Mozol se vám neudělá, když ve střelbě z pistole nejste celkem proaktivní. Bylo by na to třeba 5 až 6 tisíc výstřelů.” Vztyčila jsem ukazovák. „A dokonce ještě teď na vás cítím olej na zbraně, takže tu pistoli musíte stále používat. Promiňte, ale deodorant vás toho pachu vážně nezbaví.”

„...”

„...”

Jak ten odborník, tak já jsme ztichli.

Padlo naprosté ticho.

Ale beze zvuku došlo ke změně.

Zrovna když naprosto zmizel zmatený úsměv toho staršího muže...

Se něco stalo.





Když jsem se vrátila do zastaralého vypůjčeného auta, promluvil na mě Sunekosuri, co zůstal v autě. Zdál se zneklidněný. Vypadalo to, že použil obrazovku navigačního systému auta a podíval se na zprávy.

„Podívej, co jsem zrovna viděl. Tady. Podívej.”

„Jsem vyčerpaná z práce. Pomoz mi se osvěžit, štěně.”

„Gyaaaaaaaaaaaa?! Prosím, neměň mě na Matakosuri Youkai! Ale ty zprávy! Musíš se podívat, co je ve zprávách!”

„Jéé?”

„Nenakláněj si to sedadlo úplně dozadu, jako kdybys chtěla jít spát! Říkají, že odborník, co se podílel na průzkumu obnovy vesnice Ubasute, spáchal sebevraždu!! Oběsil se!!”

„Jo, jo. Proč si myslíš, že jsem tak unavená?”

„Ehm...”

„Co?”

„Proč bys byla unavená z toho, že se nějaký odborník oběsil?”

„Proč myslíš?”

Sunekosuri se v tichosti chvěl.

„Ten odborník se jmenoval Matsukai Hiroshi. To je samozřejmě falešné jméno,” řekla jsem.

„Tak jakmile se ta zpráva rozšíří, policie a média začnou pátrat po jeho skutečném jméně, že?”

„V tomto věku elektronických lékařských záznamů uchovávaných na cloudu to nebude tak snadné. V této době a věku se dají data snadno přepsat, ať už jde o zuby, otisky prstů nebo krev.” Zívla jsem. „Matsukai Hiroshi není falešné jméno, co si vymyslel sám. Bylo to postradatelné jméno, co používala skupina, co dělá špatné věci. Ale různé organizace mají různé sklony ve jménech, co používají. Tohle mělo pravděpodobně co dělat se Saishi Kajin. Rádi ve věcech, co dělají, zachovávají intelektuální dojem.”

„Saishi Kajin?”

„Je to skupina, co se snaží 'vytvořit' dokonalou krásu, ať už jde o člověka nebo Youkai. A to jakýmikoli prostředky. Jejich počínání v podstatě pohání primitivní touhy, ale to jim dává mocnou motivaci. Není to ten typ, co by se moc staral o tabu.”

„Ale copak se ideál krásy nemění s každým časovým obdobím a od regionu k regionu?”

„Přesně proto si přejí vytvořit krásu tak absolutní, že jí neotřesou ani takové věci. Ale nemám ponětí, jak byli úspěšní. Je možné, že se jen stěží protloukají nějakou vedlejší prací za pomoci technik, co vyvinuli během výzkumného procesu. Anebo mohli dokončit tuto svoji krásu a teď jsou všichni v organizací jejími otroky.”

Jelikož byli zakořenění v přízemních tužbách, neměla jsem z nich dobrý dojem. Lidé, co akorát proklamovali svůj chabý smysl pro spravedlnost, mohli být samozřejmě svým způsobem stejně tak strašliví.

„Ta organizace sestává z relativně pár lidí, ale povídá se, že to jsou odborníci. Z toho důvodu jsou okolní větší organizace celé žhavé je přijmout do svých řad. Kvůli tomu je rovnováha moci velmi komplikovaná a je tak velmi těžké s nimi něco provést. Takovou nebezpečnou metodu organizování pravděpodobně vytvořili naschvál. Veškerou špinavou práci můžou hodit na velké organizace, co se jim snaží zavděčit.” Vzala jsem do ruky ovládátko navigačního systému a změnila kanál z nudného zpravodajského programu na národní noční estrádu. „Takže. Ať už se kolem vesnice Ubasute rozvíjí cokoli, jeden z ústředních členů plánu je pryč. Kdo začne jednat, aby to napravil, a jak?”

„J-já... tomu nevěřím!! To jsi zabila člověka jen kvůli něčemu takovému?! Nedokážu říct, kdo je tady skutečný zlosyn!!”

„No, já rozhodně nejsem na straně spravedlnosti. To je úloha pro mou mladší sestru a toho detektiva.”

Z mobilu Matsukaie Hiroshiho jsem získala pár telefonních čísel a emailových adres. Použila jsem je v přípravě na svůj další tah. Přirozeně i toto bylo něco ilegálního. Nebyl to přesně ten druh práce, na který jste mohli být hrdí.

„T-ta tvoje přezdívka Zabijácká dračí princezna nebyla jen jméno...”

„To jméno se nevztahuje na mě. Ale na mou Shikigami. Ne že by se mi to nějak hodilo,” řekla jsem se zívnutím.

Netěšila jsem se na ten otravný proces zachytávání telefonních hovorů a emailů. Samozřejmě nemělo smysl v tom pokračovat, pokud za 3 hodiny po nálezu těla nic nezískám. Jakmile ta doba uplyne, vrátím se do zastaralého penzionu a půjdu spát.

„Takže. Doufejme, že si pospíší a udělají chybu.”

„A c-co když neudělají?”

„Tak v tomhle budu pokračovat, dokud nepochybí.”

-----------------------------------------------

~ Matakosuri: matako = stehna a suri = ze sunekosuri. ~

~ Saishi Kajin = ustálená fráze pro dokonalý pár, doslova nadaný muž a nádherná žena. ~

<Předchozí>...<Následující>